Cesta: Titulní stránka > Martin Hyský - radní Kraje Vysočina


 

Zemědělství na Vysočině v číslech v době koronavirové pandemie

Nejtradičnějším a nejtypičtějším odvětvím Vysočiny je zemědělská výroba. Celková rozloha kraje činí 679 458 hektarů. Z celkové rozlohy kraje tvoří zemědělská půda 407 983 hektarů, což je více než 60 %. V době koronavirové pandemie v jarním období péče o půdu ve smyslu příprava pole na setí, hnojení ozim, oprava hrazení pastvin a následné setí nebylo možné odsouvat na pozdější dobu. Zemědělci se zvýšenou bezpečností se museli každodenně starat o svůj dobytek a drůbež, proto byly zrušeny různé exkurze, Polní dny s ukázkami pro veřejnost nebo Dny otevřených dveří. Zemědělské práce nemohou být zastaveny a čekat, až skončí bezpečnostní zdravotnická opatření včetně karantén, protože se odvíjí od ročního období a počasí.
 

 
 

V Kraji Vysočina hospodaří v zemědělství více než 4 100 subjektů, které mají různou velikost. Nejvíce subjektů v Kraji Vysočina hospodaří na výměře zemědělské půdy do pěti hektarů. V kategorii nad 500 hektarů hospodaří v Kraji Vysočina 180 zemědělských subjektů. Šestnáct zemědělských podniků, které hospodaří na více než 10 tisíci hektarech půdy převážně ve druhém ochranném pásmu a z menší části i v třetím ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce, se dobrovolně zavázalo omezit používání přípravků na ochranu rostlin. V případě pozitivních výsledků budeme na Vysočině inspirací pro další lokality v oblastech vodních zdrojů. Převážná část kraje leží v mírně teplé oblasti a podle dlouhodobého teplotního normálu (stanoveného v letech 1981-2010) je průměrná roční teplota 7,4 °C a v posledních letech 2018 se zvýšila na 9,3 °C a v roce 2019 na 9,1°C. Obdobná změna nastala se srážkami, jejichž dlouhodobý normál je stanoven na 673 mm a v posledních letech 2018 se snížil na 514 mm a v roce 2019 na 648 mm. V letošním roce v červnu spadlo na Vysočině 186 mm dešťových srážek oproti normálu v daném měsíci, který činí 75 mm a v červenci spadlo 82 mm dešťových srážek. Zemědělci se tedy potýkali letos nejen s problémy koronavirové pandemie, ale i s vrtochy počasí. Otepluje se nám, rozložení dešťových srážek se mění – často spadne jejich velká část ve formě přívalových dešťů, které pak způsobují třeba vodní erozi půdy, přitom voda odteče z krajiny pryč.


Vysočina má v oblasti pěstování brambor dominantní postavení a třetina českých brambor byla sklizena v Kraji Vysočina, v roce 2019 bylo sklizeno na 5 656 ha oproti roku 2015, kdy byly brambory pěstovány na 6 118 ha. V posledních letech plocha i produkce, zejména u konzumních brambor, klesá. Jako plodina jsou nahrazovány ekonomicky zajímavějšími komoditami bez ohledu na jejich pozitivní vliv jako přerušovače v rámci osevního postupu a ve zlepšování půdní úrodnosti. Nepříznivý vývoj je i ve spotřebě brambor na obyvatele. Zvyšují se požadavky spotřebitelů na úroveň balení a kvalitu hlíz. Český bramborářský svaz ve spolupráci s dalšími odbornými a zemědělskými subjekty připravil projekt, kde seznamuje pěstitele s výsledky výzkumu v oblasti pěstitelských a půdoochranných technologií, výživy a ochrany rostlin v průběhu vegetace, efektivnějšího hospodaření s vodou i s výběrem vhodných odrůd jak domácí, tak zahraniční provenience. Bohužel některé akce byly z důvodu koronavirové pandemie zrušeny a zůstává pozvánka pouze na 16. října 2020 do  Havlíčkova Brodu na tradiční Bramborářské dny. Pod Národní agenturou zemědělského výzkumu běží soutěž speciálně zaměřená na problémy v zemědělství v souvislosti s dlouhotrvajícím suchem, řeší se celá řada projektů. Zároveň je v provozu i systém takzvaných Demonstračních farem, kde se právě na příkladu zemědělských podniků mohou ostatní poučit, jak správně hospodařit v nových podmínkách. V Kraji Vysočina lze takovou demonstrační farmu nebo precizní zemědělské hospodaření nalézt například v Družstvu Vysočina se sídlem v Janovicích nedaleko Polné.


Zemědělci mohou bojovat proti suchu správnou agrotechnikou, střídáním plodin, načasováním operací, správnou péčí o půdu, a hlavně hospodařením s vodou, která je k dispozici. Například jeden hektar kvalitní zemědělské půdy dokáže zadržet až 3500 m3 vody na hektar, která pak uvolňuje pro potřeby rostlin. Planeta se otepluje, tím nám půdy v zimě nepromrzají, je známo, že zámrzná hloubka je 0,8 až 1,2 metru, a tím se utužené podorničí mrazem nerozpadne a neobnoví se tak cesty pro vodu a kořeny rostlin. Mnohdy stačí jen změnit přístup k půdě a dodávat organickou hmotu, pěstovat meziplodiny a díky biologické aktivitě se už do roka zlepší vlastní retence a infiltrace vody. V rámci projektu podpory biodiverzity, proběhlo v červnu Polní setkání na rodinném hospodářství Veletových v Lukavci u Pacova. Setkání bylo zaměřeno na možnosti propojení podpory biodiverzity v zemědělské krajině a praktických alternativ řešení omezení v ochraně rostlin na pozemcích podél povrchových vodních útvarů, zranitelných oblastí (hranice polí s intravilány obcí apod.), velkých či handicapovaných částí pozemků (erozně ohrožených, obtížně zpracovatelných, neúrodných apod.). Na projektu spolupracující Výzkumný ústav pícninářství Troubsko a Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha. Další ukázkou zvýšení biodiverzity krajiny je projekt Pestrá krajina Asociace soukromých zemědělců ČR, kde např. farma rodiny Kuncových ze Skleného na Žďársku jsou zaměřeni na chov mastného skotu a přizpůsobili skladbu plodin – kromě travních porostů využívají jednoduchý osevní postup zejména krmných plodin a vybudovali mokřad s vodními tůněmi.


Hospodařením šetrným k přírodě, bez umělých hnojiv a pesticidů, a tedy ekologickým zemědělstvím, se v Kraji Vysočina v současné době zabývá 370 ekofarem na téměř 20 802 hektarech zemědělské půdy – 38 % z této výměry představuje orná půda, 62 % je trvalých travních porostů v porovnání s rokem 2015, kdy se v Kraji Vysočina zabývalo 329 ekofarem na téměř 21 750 hektarech zemědělské půdy – 28 % z této výměry představovala orná půda, 71 % bylo trvalých travních porostů. Česká republika má například spotřebu pesticidů ve výši 1,85 kg účinných látek na 1 hektar, zatímco sousední Rakousko 3,4 kg a Německo 3,7 kg. Dále ve Španělsku je to 4,8 kg, v Itálii 7,8 kg či v Belgii 8 kg. U umělých hnojiv má ČR spotřebu 124 kg čistých živin na 1 hektar orné půdy, přičemž všechny západoevropské země mají vyšší spotřebu.


Z pohledu soběstačnosti je ČR u zeleniny soběstačná ve výši 25 %, v ovoci našeho přírodního pásma ve výši 30 %, u mléka 90 %, u vajíček 60 %, u drůbežího masa 60 %, vepřového masa 39 %. Výjimkou je hovězí maso, kde máme soběstačnost ve výši 100 %, ale za cenu extrémně nízké spotřeby 7,8 kilogramu na obyvatele za rok, když v roce 1989 to byl trojnásobek. Chybějící deficit potravin k nám dovezou kamiony.


I přes velkou krizi v chovu skotu v České republice můžeme konstatovat, že zemědělci v Kraji Vysočina se v chovu skotu umístili na 2. místě v rámci krajů v roce 2019. K 1. 4. 2019 činil stav skotu na Vysočině 219 705 kusů. Významná je i produkce vepřového masa, k 30. červnu letošního roku je Kraj Vysočina největším chovatelem. Organická hmota do půdy je na Vysočině dodávaná ve značné míře. „Jak může pomoci každý z nás s ochranou půdy? Svým osobním postojem, a pokud je to zemědělec, tak byť bývá v médiích často očerňován, tak je to právě ten klíč k problému a jeho řešení. Pokud hospodaří správně, tak nejen, že podniká, ale také pomáhá celé společnosti v boji nejen se suchem,“ sděluje v závěru Martin Hyský, radní pro Oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí

 

 

  • Eva Horná, odbor životního prostředí a zemědělství
    Krajský úřad Kraje Vysočina
  • tisk@kr-vysocina.cz
 
 

Příspěvky k dokumentu

počet příspěvků: 0
  • Předmět, Autor, Datum a čas, Číslo, Návštěv
  • Zemědělství na Vysočině v číslech v době koronavirové pandemie
 

Zodpovídá: Ing. Eva Neuwirthová
Vytvořeno / změněno: 27.8.2020 / 27.8.2020

Počet návštěv: 561
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí: 11.00–16.00, středa: 7.00–12.00.
, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí: 11.00–16.00, středa: 7.00–12.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek