Cesta: Titulní stránka > Kultura a památky > Kultura > Tradiční lidová kultura


 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku
 
 

Zákon o střetu zájmů

 

 
 

Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon o střetu zájmů – zákon č. 159/2006 Sb. (dále „zákon“). Hlavní ambicí čí cílem nového zákona je zavedení účinných právních nástrojů, které by umožňovaly preventivně předcházet situacím, jež mohou vyvolávat snahu preferovat zájem individuální či skupinový nad zájmem obecným, případně pokud dojde k nedovolenému jednání, je též sankcionovat. Zákon by měl do našeho právního řádu zavést efektivní nástroje pro veřejnou kontrolu nad výkonem funkcí veřejných činitelů, a tedy osob, které rozhodují o významných věcech veřejného zájmu.

Nový zákon ruší dosavadní málo efektivní úpravu obsaženou v zákoně č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí, ve znění pozdějších předpisů, jehož existence byla provázena např. i kontroverzní novelou – zákonem č. 96/2005 Sb., která nabyla účinnosti 1. 3. 2005, aby byla následně zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2005, uveřejněným pod č. 283/2005 Sb..

Zákon přináší řadu novinek, které bychom ve stručnosti mohli shrnout do následujícího seznamu:

  • rozšíření okruhu osob, které budou režimu zákona podléhat
  • rozšíření a zpřesnění povinností a omezení veřejných funkcionářů
  • větší prostor pro veřejnou kontrolu
  • omezení výkonu některých činností veřejných funkcionářů i po ukončení výkonu jejich funkce

Hned první ze zmíněných změn má velký dopad pro obce. Do výčtu veřejných funkcionářů, jimž zákon ukládá řadu povinností a omezení, se nově dostávají i veřejní funkcionáři působící právě na úrovni obcí. Jejich výčet byl dále s účinností od 20. 6. 2008 doplněn novelou zákona – zákonem č. 216/2008 Sb. Z ustanovení § 2 odst. zákona vyplývá, že osobami na úrovni obcí, které režimu zákona podléhají, a které jsou tedy pro jeho účely  veřejnými funkcionáři, jsou:

  • každý starosta a místostarosta obce
  • všichni členové rad obcí
  • „uvolnění“ členové zastupitelstev obcí
  • vedoucí úředníci obce podílející se na výkonu správních činností zařazení  do obecního úřadu, za předpokladu, že v rámci výkonu své činnosti:
    a)      nakládá s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč
    b)      bezprostředně se podílí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky
    c)      rozhoduje ve správním řízení, s výjimkou blokového řízení

Za stejných podmínek je veřejnými funkcionářem rovněž:

  • člen statutárního orgánu, člen řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu příspěvkové organizace územního samosprávného celku,
  • vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zákoníku práce příspěvkové organizace územního samosprávného celku.

 

Tito veřejní funkcionáři mají v souvislosti se svou funkcí řadu povinností, které mají převážně oznamovací charakter. Kromě obecné povinnosti neupřednostňovat soukromý zájem před veřejným a zákazu využívat a odvolávat se na svoji funkci při soukromých záležitostech, budou veřejní funkcionáři povinni oznamovat i některé skutečnosti,  k nimž dojde v průběhu výkonu funkce a které souvisejí s jejich majetkovými poměry. Jedná se konkrétně o následující záležitosti:

1.            výkon podnikatelské nebo zaměstnanecké činnosti

2.            nabytí jakékoliv nemovitosti

3.            nabytí movitých věcí, pokud jejich hodnota za rok přesáhne 500 000 Kč (jednotlivé věci v ceně do 25 000 Kč se do této částky nezapočítávají)

4.            nabytí cenných papírů nebo podílů v obchodních společnostech, pokud jejich hodnota přesahuje 50 000 Kč (nebo 100 000 Kč v případě více společností)

5.            peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, pokud jejich souhrnná výše přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč; za peněžitý příjem nebo jinou majetkovou výhodu se pro tento účel nepovažují plat, odměna  ani další náležitosti, na které má veřejný funkcionář nárok v souvislosti s výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů; do tohoto souhrnu se nezapočítávají ani dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč,

6.            nesplacené finanční závazky, zejména půjčky, úvěry, nájemné, závazky ze smlouvy o nájmu s právem koupě nebo směnečné závazky, pokud souhrnná výše závazků přesáhla k 31. prosinci kalendářního roku, za nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč.

Všechny tyto skutečnosti jsou veřejní funkcionáři povinni oznamovat formou čestných prohlášení po celou dobu výkonu své funkce na formulářích, jejichž strukturu stanovilo Ministerstvo spravedlnosti ČR prováděcí vyhláškou, která byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 578/2006 Sb.

Formuláře se odevzdávají nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Veřejní funkcionáři, kteří budou režimu zákona podléhat, by si tak měli vždy po celý rok vést pro sebe záznamy o všech uvedených skutečnostech, aby pro ně nebyl problém do konce pololetí roku následujícího příslušná přiznání vyplnit a včas svému evidenčnímu orgánu podat ať už v písemné, nebo v elektronické podobě.

Případné nerespektování uvedených povinností bude předmětem přestupkového řízení vedeného obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušným podle místa trvalého pobytu veřejného funkcionáře. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může veřejnému funkcionáři za nesplnění vyjmenovaných povinností uložit pokutu až do výše 50 000 Kč[1]. Veřejná kontrola plnění zákonem uložených povinností by měla být zajištěna zřízením veřejně přístupného registru oznámení, jenž bude obsahovat čestná prohlášení či oznámení všech veřejných funkcionářů působících v rámci jedné obce. Každý, kdo o to bude mít zájem, může do registru po vyplnění příslušné žádosti bezplatně nahlížet a pořizovat si z něj výpisy a opisy a případně sdělit evidenčnímu orgánu své podezření na to, že údaje v registru nejsou pravdivé či úplné. S ohledem na skutečnost, že registr bude obsahovat osobní údaje veřejných funkcionářů, počítá zákon i s finančním postihem osob, které by údaje vedené v registru dále zpracovávaly za jiným účelem než ke zjištění případného střetu zájmů.

Evidenčním orgánem, jenž bude zajišťovat vedení registru všech oznámení, jakož i veřejnost přístupu, budou na úrovni obcí tajemníci obecních a městských úřadů. V obcích, kde tato funkce zřízena není, bude evidenčním orgánem starosta obce.

Kromě doposud uvedených je třeba zmínit i povinnost veřejného funkcionáře při jeho účasti na jednání ústavního orgánu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, během které vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k věci, pokud by mu mohla vzniknout osobní výhoda, újma nebo má-li na věci jiný osobní zájem. Typickým prostředím, kde se tato povinnost bude realizovat, bude zasedání zastupitelstva či schůze rady, kde by měli zde zasedající veřejní funkcionáři před zahájením hlasování oznámit svůj případný osobní poměr k bodům, jež budou na programu. Podrobnosti takového postupu (např. zda takové oznámení učiní všichni veřejní funkcionáři na začátku, případně před každým bodem zvlášť) jsou potom vnitřní záležitostí každého orgánu a měly by být řešeny v jeho jednacím řádu.

Veřejných funkcionářů působících na úrovni obcí a krajů se nijak nedotknou ta ustanovení nového zákona o střetu zájmů, která upravují problematiku neslučitelnosti výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi. Tuto problematiku budou i nadále upravovat příslušná ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v platném znění, a nedochází tedy k rozšíření katalogu těch funkcí, které by byly neslučitelné s výkonem funkce např. člena zastupitelstva obce. Týkat se jich však bude ustanovení § 6 zákona, jež na dobu 1 roku od skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře omezuje jejich působení v podnikatelských subjektech, které v posledních 3 letech uzavřely s obcí či krajem smlouvu. Takové omezení bude aktuální v případech, kdy se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku a dotyčný veřejný funkcionář nebo orgán, v němž působil, o takové smlouvě rozhodoval.




[1] § 23 odst. 1 zákona:

Přestupku se dopustí veřejný funkcionář, který

a) nepodal oznámení o osobním zájmu podle § 8,

b) nedodržel lhůtu k podání prohlášení podle § 9 až 12 a nepodal jej ani v dodatečné lhůtě,

c) uvedl zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v prohlášení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2,

d) vykonával funkci nebo činnost, kterou tento zákon stanoví jako neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře.

 

 

Odkazy

 
 

Příspěvky k dokumentu

počet příspěvků: 0
  • Předmět, Autor, Datum a čas, Číslo, Návštěv
  • Zákon o střetu zájmů
 

Zodpovídá: admin
Vytvořeno / změněno: 4.12.2006 / 8.1.2007

Počet návštěv: 38191
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí: 8.00–17.00, úterý: 8.00–13.00, středa: 8.00–17.00, čtvrtek: 8.00–13.00, pátek: 8.00–13.00, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek: 8.00–13.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek