Servis pro příspěvkové organizace kraje

Návštěvníky oblíbená muzejní noc se blíží. Muzeum Vysočiny Jihlava a Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě přivítají své návštěvníky v netradiční dobu a s nevšedním programem. „Obě jihlavské krajské organizace připravily společně na pátek 27. května velmi zajímavou a pestrou nabídku s cílem atraktivním způsobem prezentovat nejenom stálé expozice, ale i probíhající výstavy. A k tomu ještě další doprovodný program, který zajisté umožní a zprostředkuje nečekané a mimořádné zážitky,“ uvedl Roman Fabeš, náměstek pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů s tím, že vstup na všechny aktivity v rámci programu je zdarma.

Modrotisk jako tradiční technika dekorace textilií je známa v českém a moravském prostoru již několik století a patří mezi nejstarší způsoby potiskování lněného a bavlněného plátna. Za použití dřevěných ručních forem, pomocí kterých se na plátno pokládá vykrývací směs, a při následném barvení v indigové lázni vznikají krásné a jedinečné textilie, které jsou dokladem vysoké estetické úrovně. Praktické využití modrotisku je i v dnešní době mnohostranné a odráží se i v současné textilní a oděvní kultuře.

Ve čtvrtek 28. dubna 2022 se po dvouleté odmlce uskutečnila tradiční jarní tisková konference Muzea Vysočiny Jihlava a Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V muzejním Malovaném sále představili ředitelé obou institucí, Karel Malý a Daniel Novák, spolu se svými kolegyněmi a kolegou novinky a záměry plánované pro letošní rok.

Ve dnech 25.–26. dubna 2022 probíhal v Krajské knihovně Vysočiny mezinárodní seminář Hrátky s pamětí. Je určený všem knihovníkům, trenérům paměti, kteří v knihovnách pro různé cílové skupiny připravují aktivizační programy zaměřené na práci s pamětí jako interaktivní formu vzdělávání, a jsou držiteli certifikátů trenéra paměti České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging I.–III. stupně.

O víkendu 30. dubna a 1. května se na hrad Kámen, který se tyčí uprostřed stejnojmenné obce na Pelhřimovsku, slétnou čarodějnice z blízkého i vzdálenějšího okolí. „S magickou filipojakubskou nocí je již od pohanských dob spjata řada rituálů a zvyklostí. K nejznámějším patří pálení čarodějnic, kterým se již staří Keltové loučili se zimou a vítali jaro. V průběhu dob se však tento zvyk různě měnil a podepsalo se na něm i křesťanství. Na hradě Kámen se však zlých sil není třeba tolik bát. Novodobé čarodějnice mohou být i milé a zábavné, přijďte se o tom přesvědčit,“ pobídl k návštěvě hradu Roman Fabeš, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů.

Tato celosvětová událost je oficiálně spojená s datem 22. dubna a slouží k propagaci a podpoře ochrany životního prostředí. Akce se však konají i několik dní před a po tomto datu. „Právě proto pořádá jihlavské muzeum hravé a zábavné aktivity ke Dni Země ve středu 20. dubna. Krátkou odmlku způsobenou covidovými opatřeními muzeum letos všem účastníkům bohatě vynahradí. Připraven je velmi pěkný a zajímavý program pro všechny generace,“ sdělil Roman Fabeš, náměstek pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů.

I v knihovnickém světě existují soutěže v různých kategoriích a na různých úrovních – národních, mezinárodních, celosvětových. Jednou z těch celosvětových je soutěž IFLA Green Library Award, jejímž smyslem je, jak název napovídá, ocenění těch knihoven, které zodpovědně vyjadřují svůj závazek k udržitelnosti životního prostředí. Tuto soutěž vyhlašuje organizace IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions) již posedmé a přihlásit se může jakákoliv knihovna na světě. K letošnímu ročníku jsme se rozhodli připojit také. Součástí přihlášky byl abstrakt, ve kterém každý účastník v rozsahu 300 slov představil svou instituci, a samostatná prezentace, to vše s ohledem na mezinárodní parametry samozřejmě v angličtině.

Dny se sice pomalu prodlužují, ale dosud jsou stále poměrně chladné. Na venkovní aktivity si ještě chvilku počkáme. „Přijďte strávit volný čas v době předjaří do Muzea Vysočiny Třebíč, které přichystalo pro všechny zájemce cyklus přednášek. I letos je ponechán volný vstup. Jedinou změnou je místo konání. Z Centra tradiční lidové kultury se vrací zpět do zámeckých prostor,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů Roman Fabeš.

Od 1. března můžete hlasovat v 18. ročníku krajské ankety Zlatá jeřabina, a podpořit tak zajímavou kulturní akci nebo příkladnou obnovu památek za uplynulý rok. Hlasovat o nejpovedenější kulturní počiny roku 2021 se bude během celého března a to ve dvou kategoriích ankety: Kulturní aktivita a Péče o kulturní dědictví.

Kraj Vysočina se dlouhodobě snaží umožnit přístup široké veřejnosti do krajských sbírkotvorných organizací za zvýhodněnou cenu v podobě Společné vstupenky. „Tato speciální vstupenka umožňuje jejímu držiteli za velmi výhodnou cenu navštěvovat krajská muzea i galerie a opakovaně se do nich vracet,“ uvedl Roman Fabeš, náměstek hejtmana pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů.

Radní Kraje Vysočina Roman Fabeš v uplynulém týdnu navštívil všechny oceněné, kteří v anketě Zlatá jeřabina získali od veřejnosti nejvíce hlasů. V kategorii Kulturní aktivita zvítězil s 378 hlasy Oživený zámek v Náměšti nad Oslavou, který letos nabídl setkání s význačnými postavami anglické historie. V kategorii Péče o kulturní dědictví ocenila veřejnost záchranu kopule kostela sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, součást velkorysého projektu celkové stavební obnovy této jaroměřické dominanty. Ocenění na prvních třech místech získali kromě keramické plastiky ve tvaru jeřabiny, také diplom a dárkový šek na 30 tisíc, 20 tisíc, respektive 10 tisíc korun. Čestné uznání radního za významný přínos v oblasti hmotného kulturního dědictví za rok 2020 patří Celkové obnově a oživení Zámku Světlá nad Sázavou.

Nejnavštěvovanějším turistickým cílem na Vysočině za rok 2020 zůstala Zoologická zahrada Jihlava. I v covidovém roce plném omezení pro cestovní ruch ji navštívilo 221 800 lidí. Řadí se tak do TOP desítky nejnavštěvovanějších zoo a je třiadvacátým nejnavštěvovanějším turistickým cílem v České republice.

Zastupitelstvo Kraje Vysočina dnes rozhodlo o udělení cen v anketě Zlatá Jeřabina – Cena Kraje Vysočina za kulturní počin roku 2020. Letošní Zlatou jeřabinu v kategorii Kulturní aktivita získal Oživený zámek v Náměšti nad Oslavou s 378 hlasy. V kategorii Péče o kulturní dědictví zvítězila Obnova kostela sv. Markéty – záchrana kopule v Jaroměřicích nad Rokytnou s celkovým počtem 712 hlasů. O pořadí dvacítky vybraných nominací rozhodovala v průběhu března veřejnost, která poslala celkem 7 057 hlasů, a to prostřednictvím elektronických i fyzických hlasovacích formulářů. Obě vítězné nominace získají od Kraje Vysočina finanční dar ve výši 30 tisíc korun. Předání ocenění proběhne na základě individuální domluvy s jednotlivými vítězi.

Soutěž O nejkrásnější knihu bude i v letošním roce jednou z doprovodných akcí Podzimního knižního veletrhu, který se bude konat 15. a 16. října 2021 v Havlíčkově Brodě. Rozdělena je do čtyř kategorií.

Kraj Vysočina v letošním roce uvolní více než milion korun na mimořádný nákup sbírkových předmětů svých galerií a muzeí. Během letošního roku budou výstavy a stálé expozice vybraných šesti krajských institucí obohaceny o grafiky, plastiky, obrazy, ale i o speciální exponáty, které potěší zejména návštěvníky hradů Kámen a Roštejn. „Do expozice jednostopých vozidel na hradě Kámen přibyde motocykl Jawa Bizon, historickou trasu na Roštejně doplní zajímavé preparáty a trofeje z nově pořízeného souboru od soukromého sběratele,“ prozradil radní Kraje Vysočina pro oblast kultury a památkové péče Roman Fabeš. Kraj Vysočina podporuje mimořádné nákupy exponátů od roku 2016.

Vážení návštěvníci,

SPOLEČNÁ VSTUPENKA muzeí a galerií zřizovaných Krajem Vysočina je produkt, který již od roku 2008 rozšiřuje a zjednodušuje možnosti Vašeho kulturního vyžití.

Provozujete expozici nebo muzeum se zemědělskou tematikou? Využijte jedinečnou nabídku Národního zemědělského muzea a staňte se členem sítě zemědělských muzeí.

Máte doma staré kuchařky po babičce? Předává se u vás v rodině tradiční recept? Podělte se o ně s Národním zemědělským muzeem.