Cesta: Titulní stránka > Ředitel Krajského úřadu > Aktuální téma


 

Stanovisko ředitele Krajského úřadu kraje Vysočina k dokumentu „Opatření k řešení dopadů demografického vývoje do středních škol zřizovaných krajem, První pracovní verze určená k diskusi“

Dokument „Opatření k řešení dopadů demografického vývoje do středních škol zřizovaných krajem, První pracovní verze určená k diskusi“ považuji za kvalitní a hodnotný první podklad pro zahájení podrobné diskuse o zásadních strukturálních změnách ve středním školství v kraji Vysočina a doporučuji s ním dále intenzívně pracovat.
 

 
 

Ve svém stanovisku si nečiním ambici formulovat argumenty vyčerpávajícím způsobem. Pokládám za potřebné a účelné vyjádřit několik názorů a upozornit na některé faktory, jež patří v mých očích k nejvýznamnějším. Jistě nemám patent na rozum a nejsem odborníkem na pedagogický proces ani na organizaci školství. Rád bych však touto formou přispěl k veřejné diskusi, a to s využitím svého vzdělání (mám kromě jiného částečné pedagogické vzdělání), zkušeností z veřejného i soukromého sektoru a zkušeností s manažerskou prací.

Podle mého mínění je nezbytné v brzké době uskutečnit v organizaci středního a učňovského školství v kraji i v celé České republice řadu opatření. Hlavní důvody spatřuji v těchto skutečnostech:

  1. Vzdělávací proces uskutečňovaný na středních školách (základní školství a školství vysoké na tom jsou bohužel podobně) přináší stále horší a horší výsledky. V hodnocení absolventů škol i v hodnocení obecné vzdělanosti začínáme zaostávat nejen za vyspělými zeměmi a naše pozice se v tomto ohledu v posledních letech prudce zhoršuje.
  2. Celkové kapacity středních škol v našem kraji značně převyšují počty potenciálních středoškolských studentů vystupujících ze základních škol a ani v dohledné budoucnosti nelze předpokládat zásadní změnu. Způsob financování středních škol motivuje školy k získávání a udržení každého studenta, bez ohledu na jeho schopnost a vůli docílit potřebné úrovně vzdělání. Školy si nekonkurují ve výsledcích pedagogické činnosti, konkurují si pouze v oblasti získávání studentů.
  3. Struktura středního a učňovského školství v kraji jako celku i vnitřní struktura našich středních škol nejsou dostatečně efektivní a z dlouhodobějšího hlediska to může být jedním z významných faktorů ohrožujících udržitelnost činností a majetku kraje (to platí též s ohledem na očekávaný vývoj v oblasti pravidel financování provozu středních škol).
  4. Systém středního a učňovského školství v kraji a jeho řízení vykazuje mnohá rizika, a to především z titulu řízení škol - příspěvkových organizací kraje. Požadavky (zákonné i požadavky zřizovatele) na výkon funkce ředitelky/ředitele příspěvkové organizace jsou v nyní platné, přetrvávající struktuře v praxi nenaplnitelné.
  5. Zájem zaměstnavatelů o absolventy jednotlivých oborů (učebních i studijních) je v příkrém rozporu se zájmem uchazečů o studium (a jejich rodičů), oborová nabídka středních a učňovských škol se pohybuje někde mezi těmito póly. Vysoký podíl absolventů škol je později zaměstnáno nebo podniká v jiném oboru, než jaký vystudovali.

 

K tomu, aby se situace zlepšila, je podle mého mínění třeba učinit především tato opatření:

  1. Je třeba vytvořit podmínky pro zkvalitnění a zmodernizování vzdělávacího procesu. V prvé řadě jde o zvýšení motivace studentů/učňů. Cesty k tomu jsou dle mého názoru především ve vytváření konkurenčního prostředí pro uchazeče o studium a pro studenty (např. stanovení limitních požadavků na schopnosti a vědomosti uchazečů jako podmínku pro přijetí ke studiu, povinné a přiměřeně náročné přijímací zkoušky a tedy obnovení výběrového charakteru, snížení kapacit víceletých gymnázií tak, aby jejich souhrnná kapacita i kapacita v regionech odpovídala požadavku na výběrovost a konkurenci a aby hromadným exodem žáků základní školy na víceleté gymnázium nedocházelo k úplné likvidaci motivace v třídách vyšších ročníků základních škol).
  2. Je třeba hledat cesty k vytvoření konkurence mezi středními a učňovskými školami v oblasti výsledků jejich pedagogické činnosti a k odbourávání konkurence v oblasti získávání uchazečů o studium. Zejména jde o úpravy organizační povahy, snížení nabídky (omezení kapacit) středních škol, vytvoření systému objektivizovaného hodnocení středních a učňovských škol a jeho aplikace.
  3. Bude nutné hledat cesty k motivaci učitelů směrem k vyšší kvalitě a účinnosti vzdělávacího procesu. K tomu bude nutné vytvořit prostor pro dostatečnou diferenciaci v odměňování učitelů, ale také metodiku hodnocení podporující tento cíl.
  4. Považuji za nezbytné přizpůsobit souhrnnou kapacitu středních škol po jednotlivých regionech demografickému vývoji i z hlediska ekonomického, prioritou by mělo být uvolnění nepotřebných budov, zejména těch, které jsou provozně, z hlediska účelu, nevyhovující a které v současnosti jsou nebo budou ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu provozně a investičně náročné.
  5. Ředitele středních a učňovských škol a školských zařízení je třeba odbřemenit od řady činností, pro různé činnosti vzdálené řízení pedagogického procesu a řízení lidských zdrojů (vzdálené manažerské práci) je třeba vytvořit pro ředitele odpovídající servis nebo tyto činnosti zajišťovat v rámci tzv. společného (soustředěného) nákupu vybraných komodit a služeb anebo programem společného zajištění služeb pro příspěvkové organizace. V praxi by takový postup znamenal mimo jiné i citelné omezení pravomoci a odpovídající zúžení odpovědnosti ředitelů organizací. Cestou může být také vhodné slučování školských příspěvkových organizací do větších celků tak, aby ředitelé takových subjektů mohli mít pro odborné činnosti odpovídající personální zdroje (odborný zaměstnanecký aparát).
  6. Při úpravách oborové nabídky středních a učňovských škol je třeba i nadále postupovat podle požadavků praxe, v úzké komunikaci a dle možností v součinnosti se zaměstnavateli a jejich zájmovými a profesními sdruženími. Za úvahu stojí vyšší míra využívání motivačních nástrojů směřujících k podpoře studia oborů dlouhodobě požadovaných zaměstnavateli (stipendia, popularizace, ...). Podle mého názoru by bylo dobré zavést na všechny typy středních škol v určitém ročníku (myslím, že optimální by byl ročník třetí) povinnou praxi, a to i na gymnáziích. Praxe by neměla být formální.
  7. U bodů č. 1, 2, 3 a zejména bodu č. 5 je vhodné usilovat i o celostátní aplikaci opatření, neboť izolované řešení jen pro území kraje Vysočina a pro zdejší školy má dílčí rizika.

 

Návrhový dokument, k němuž se toto moje vyjádření váže, do značné míry reflektuje stejné hodnoty, vnímá stejná východiska a navrhuje opatření ve velké míře odpovídající mým výše uvedeným názorům. Proto jeho další využití doporučuji.

 

Poznámka:

 

Pro dokreslení připojuji svoji prozatím nedokončený pohled na rozsah odpovědnosti ředitele příspěvkové organizace kraje (jde o průběžný výsledek mého zamyšlení, navazuje na jednu z aktivit projektu „Kvalita 09“ – zkvalitnění řízení příspěvkových organizací kraje).

 

Zpracováno 26. 1. 2011

 

Ing. Bc. Zdeněk Kadlec

ředitel Krajského úřadu kraje Vysočina

 

Odkaz na dokument „Opatření k řešení dopadů demografického vývoje do středních škol zřizovaných krajem, První pracovní verze určená k diskusi“: http://www.kr-vysocina.cz/navrh-opatreni-k-reseni-dopadu-demografickeho-vyvoje-do-strednich-skol-zrizovanych-krajem/d-4032008/p1=9077

 

Vybrané povinnosti ředitelky/ředitele příspěvkové organizace:

 

  1. Odpovědnost za činnost organizace a soulad činnosti s „misí“, s posláním a základními dokumenty (zřizovací listina, organizační řád)
    1. dodržování obecně závazných právních předpisů týkajících se předmětu činnosti organizace
    2. hlavní činnost – vymezení, podmínky, důraz na vytváření veřejných statků a poskytování veřejných statků a veřejných služeb klientům organizace
    3. vedlejší činnost – podmínky a omezení (ne na úkor hlavní činnosti, ne na úkor klientů hlavní činnosti, ne na úkor ekonomických a personálních zdrojů – plná kalkulace včetně všech režií, včetně podílu na prosté reprodukci všech /i nepřímo/ využívaných zdrojů /majetku/, společenská akceptovatelnost vedlejší činnosti)
    4. výroční hodnocení činnosti organizace
    5. mimořádné hodnocení činnosti organizace – dle potřeby

 

  1. Odpovědnost za ekonomiku
    1. hospodářská stabilita organizace
    2. plnění rozpočtu, finančního plánu organizace
    3. naplňování principů 3E, stanovení kritérií 3E pro nejčetnější případy
    4. optimalizace nákupů, zadávání veřejných zakázek (povinnost zapojení do systému společných nákupů vybraných komodit a služeb organizovaného zřizovatelem)
    5. příspěvek z rozpočtu zřizovatele
    6. dotace z rozpočtu zřizovatele
    7. dotace a dary přijaté od fyzických a právnických osob, dary, dotace a příspěvky z jiných tuzemských (národních) veřejných zdrojů
    8. dotace z evropských fondů, evropské projekty
    9. péče o svěřený majetek (péče řádného hospodáře)

 

  1. Personální odpovědnost
    1. organizační struktura a systemizace pracovních míst, pracovní náplně pro jednotlivé pozice
    2. definování kvalifikačních předpokladů a osobnostních vlastností pro jednotlivé pracovní pozice
    3. výběr zaměstnanců
    4. přijímání zaměstnanců
    5. ostatní aspekty pracovního poměru a souvisejících vztahů
    6. vzdělávání a rozvoj zaměstnanců
    7. kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouva – žádné závazky nad rámec zákona bez souhlasu zřizovatele, všechny závazky nad rámec zákona časově omezeny
    8. vedení zaměstnanců
    9. profesionalita zaměstnanců, kontrola a hodnocení zaměstnanců
    10. odměňování zaměstnanců a motivace (spravedlivé, přiměřené, motivující, nárokové a nenárokové složky platu)

 

  1. Odpovědnost za plnění specifických krátkodobých a střednědobých plánů (plánovaných ukazatelů)
    1. odpovědnost za rozvoj organizace
    2. plán činností a kapacit a jejich rozvoje
    3. plán investic do předmětu hlavní činnosti
    4. plán investic do ICT
    5. plán ostatních investic
    6. plán personálního rozvoje

 

  1. Odpovědnost za evidence, poskytování dat z evidencí a informací zřizovateli
    1. vedení účetní evidence, účetní výkazy (výsledovka, rozvaha, cash-flow)
    2. inventarizace majetku
    3. mzdové účetnictví
    4. aktualizace dat v rejstříku příspěvkových organizací kraje
    5. poskytování dat z evidencí zřizovateli (z účta dle potřeby, ze mzdového účta jen agregovaná data za skupiny ve struktuře dle profese, vzdělání, postavení v organizaci atd.)
    6. plnění rozpočtu resp. finančního plánu
    7. vyúčtování darů, dotací a příspěvků

 

  1. Šíření dobrého jména organizace a jejího zřizovatele, prezentace činnosti organizace vůči veřejnosti,poskytování informací veřejnosti
    1. webovské stránky
    2. tiskové zprávy
    3. tiskové konference
    4. informační a propagační materiály v tiskové i datové (elektronické) podobě
    5. odkaz na zřizovatele

 

  1. Vyřizování stížností
    1. základní pravidla
    2. lhůty
    3. informování zřizovatele

 

  1. Odpovědnost za dodržování obecně závazných právních předpisů, za vnitřní systém, jeho chod, za interní právní předpisy a řídící akty
    1. daně a poplatky
    2. bezpečnost práce
    3. zákoník práce
    4. ochrana osobních údajů
    5. svobodný přístup k informacím
    6. utajované skutečnosti
    7. datové schránky, spisová služba, evidence dokumentů, písemností
    8. nakládání s odpady
    9. interní audit a finanční kontrola
    10. zadávání veřejných zakázek

a další

 

  1. Odpovědnost za odolnost organizace a všech jejích prvků proti korupčnímu jednání a klientelismu
    1. protikorupční strategie kraje
    2. vlastní opatření proti korupci a klientelismu

 

  1. Náhrada vztahů nadřízenosti a podřízenosti, výkon funkce nadřízeného vůči řediteli organizace
    1. vznik a zánik pracovního poměru
    2. jmenování do funkce ředitele a odvolání z této funkce
    3. pravidelná hodnocení ředitele
    4. mimořádná hodnocení ředitele
    5. stanovení platu, jeho nárokových i nenárokových složek
    6. dovolená, pracovní volno a další podobné záležitosti
    7. docházka
    8. pracovní cesty
    9. používání prostředků organizace pro pracovní účely (služební vozidla, ICT – výpočetní technika, připojení na internet, mobilní telefony, tiskárny a podobná zařízení)

 

  1. Odpovědnost za udržitelnost existence, činnosti a rozvojových programů (všech projektů a procesů)
    1. ekonomická udržitelnost
    2. personální udržitelnost
    3. udržitelnost z hlediska kapacit nemovitostí
    4. udržitelnost z hlediska ostatního hmotného i nehmotného majetku

 

  1. Odpovědnost za vnitřní kontrolní systém, za ověřování nastavení vnitřního systému a procesů, za řízení kvality a řízení rizik
    1. vnitřní kontrola
    2. interní audit
    3. řízení kvality
    4. řízení rizik

 

  1. Odpovědnost za fyzickou bezpečnost osob a majetku, prevence škod
    1. fyzická bezpečnost klientů a návštěvníků
    2. fyzická bezpečnost zaměstnanců
    3. zabezpečení majetku
    4. prevence škod
    5. řešení škod (škodní komise)

 

  1. Odpovědnost za řízení smluvních vztahů a vypořádávání práv a závazků z nich vycházejících
    1. metoda nejméně čtyř očí, forma
    2. uzavírání závazkových právních vztahů, objednávky, smlouvy
    3. vypořádávání závazků (odpovědnost, podmínky – neupřednostňování atd.)
    4. vypořádávání práv, pohledávek (zásady, standardní a nestandardní postupy)
    5. změny smluvních vztahů

 

  1. Odpovědnost za vedení sporů a jejich vypořádávání
    1. soudní spory
    1. mimosoudní spory, dohody o narovnání
 
 

Příspěvky k dokumentu

počet příspěvků: 0
  • Předmět, Autor, Datum a čas, Číslo, Návštěv
  • Stanovisko ředitele Krajského úřadu kraje Vysočina k dokumentu „Opatření k řešení dopadů demografického vývoje do středních škol zřizovaných krajem, První pracovní verze určená k diskusi“
 

Zodpovídá: Ing. Jitka Svatošová
Vytvořeno / změněno: 1.2.2011 / 1.2.2011

Počet návštěv: 23550
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí: 8.00–17.00, úterý: 8.00–13.00, středa: 8.00–17.00, čtvrtek: 8.00–13.00, pátek: 8.00–13.00, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek: 8.00–13.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek