Cesta: Titulní stránka


 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku
 
 

Poslední věci člověka aneb Jak lze naložit s popelem zemřelého?

Poslední věci člověka aneb Jak lze naložit s popelem zemřelého?
Je všeobecně známým faktem, že zpopelnění lidských pozůstatků je v České republice oblíbeným způsobem pohřbení a uložení lidských pozůstatků do hrobu či hrobky je postupem času stále vzácnější. Zpopelnění lidských pozůstatků je pak možné pouze v krematoriu, jiný způsob zpopelnění je zakázán. Kremační popel je poté provozovatelem krematoria uložen do urny, která je následně předána provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbu, tedy osobě, která sjednává u pohřební služby pohřeb zemřelého. Právě vypravitel pohřbu je jako jediný oprávněn urnu s lidskými ostatky otevřít.
 

 
 

V zájmu ochrany piety a důstojnosti lidských pozůstatků a ostatků musí být s lidskými pozůstatky i ostatky z pohledu zákona o pohřebnictví zacházeno důstojně a tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví nebo veřejného pořádku. Z těchto důvodů je zakázáno zacházet s lidskými pozůstatky i ostatky způsobem dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění veřejnosti. Za porušení tohoto pietního zacházení s lidskými pozůstatky a ostatky hrozí fyzické osobě pokuta až 100 000 Kč. Uvedená zákonná definice pietního zacházení s lidskými pozůstatky a ostatky je však nastavena velmi obecně, což v někom může způsobit nejistotu, jak s urnou s ostatky zacházet, protože i zacházení se zpopelněními lidskými ostatky prochází určitým vývojem a je ovlivňováno různými trendy.

 

Tradičním způsobem zacházení s urnou resp. zpopelněnými lidskými ostatky je uložení urny v urnovém hrobě či v kolumbáriu a za tradiční je možné považovat i rozptýlení popela na rozptylové loučce, popřípadě jeho vsyp do loučky vsypové. S těmito způsoby zacházení s lidskými ostatky počítá i samotný zákon o pohřebnictví a o pietním zacházení tak nemůže být pochyb. Velmi časté je i umístění urny se zpopelněnými ostatky v domácnosti pozůstalých, proti čemuž také nelze nic namítat, pokud to není v rozporu s přáním zemřelého. Častým přáním zemřelého je též rozptýlení popela na místě, ke kterému si během života vybudoval osobní vztah nebo je mu konkrétní místo nějakým způsobem blízké. Pokud je při takovém zacházení se zpopelněnými ostatky jednáno v souladu s přáním zemřelého, nelze vůči tomu nic namítat, jestliže je akt rozptýlení popela dostatečně důstojný. Pro rozptýlení popela na vlastním pozemku nejsou praktický žádné právní překážky, pro rozptýlení popela na cizím pozemku je však nezbytné si předem opatřit souhlas majitele pozemku. Problematičtější může být případné vysypání popela do vodních ploch a toků, kdy by měl být správce vodní plochy nebo vodního toku požádán o svolení. Je diskutabilní, zda jsou zpopelněné lidské ostatky závadnou látkou ve smyslu vodního zákona, ale lze pochopit, že ke svolení s jejich vysypáním nedojde, jestliže by měla být ohrožena kvalita zdroje pitné vody.

 

Mezi modernější (či módnější) způsoby zacházení se zpopelněnými lidskými ostatky, které jsou populární zejména v zahraničí, ale některé z nich lze realizovat i u nás, patří například přeměna popela prostřednictvím vysokého tlaku v technický diamant, výroba hrající vinylové desky ze směsi popela nebo umístění popela do urny z celulózy, ze které po zasazení do půdy vyroste strom. Za českou specialitu je pak možné označit výrobu památečního skla se zataveným popelem zesnulých. I takové zacházení s lidskými ostatky je možné považovat za dostatečně pietní, ovšem pouze za předpokladu, že to bylo výslovné přání zemřelého.

 

Jestliže zemřelý za svého života neměl konkrétní představu o způsobu svého pohřbení a zacházení s jeho případně zpopelněnými lidskými ostatky nebo takovou představu měl, ale s nikým své přání o způsobu posledního odpočinku nesdílel, měli by pozůstalí zvolit ty nejtradičnější způsoby zacházení s ostatky, které předpokládá zákon o pohřebnictví. Stejně tak by se mělo postupovat v případě, kdy se jednotliví pozůstalí neshodnou na tom, jaké bylo v tomto směru konkrétní nebožtíkovo přání.

 

Pro úplnost je zapotřebí podoktnout, že výše uvedená východiska byla popsána především z hlediska práva, zatímco pohled římskokatolické církve je poněkud odlišný. Vatikán sice nadále upřednostňuje klasické pohřbívání do země, ale od roku 1963 respektuje i kremaci. Neztotožňuje se ovšem s moderními způsoby zacházení s lidskými ostatky, které považuje za projevy nihilismu a anonymity smrti, a popel zesnulých doporučuje uchovávat pouze na důstojných, církví stanovených místech.

 

 

  • Daniel Trtík, oddělení právní a krajského živnostenského úřadu
    Krajský úřad Kraje Vysočina
  • tisk@kr-vysocina.cz
 
 

Příspěvky k dokumentu

počet příspěvků: 0
  • Předmět, Autor, Datum a čas, Číslo, Návštěv
  • Poslední věci člověka aneb Jak lze naložit s popelem zemřelého?
 

Zodpovídá: Ing. Eva Neuwirthová
Vytvořeno / změněno: 19.7.2018 / 19.7.2018

Počet návštěv: 4524
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Další informace

 
  • Vysočina fandí kultuře
  • ZlatáJeřabina
  • Skutek roku
  • Muzeum4U
  • Fond Vysočiny
  • OPVK
  • Interreg
  • Zdravý kraj
  • Czech POINT
  • Vysočina - regionální produkt
  • ROP Jihovýchod
  • Vysočina šetří energii
 

Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí: 8.00–17.00, úterý: 8.00–13.00, středa: 8.00–17.00, čtvrtek: 8.00–13.00, pátek: 8.00–13.00, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek: 8.00–13.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek