Cesta: Titulní stránka


 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku
 
 

Muzeum knihy ve Žďáře nad Sázavou

Od 1. 11. 2014 je expozice Muzea knihy UKONČENA!!!!
 

 
 

Adresa

Muzeum knihy

Zámek rodiny Kinských

 

Otevírací doba

Od 1. 11. 2014 je expozice Muzea knihy UKONČENA!!!!

 

O muzeu

Stálá expozice Národního muzea Praha zachycuje dějiny písma a knihy od nejstarších dob do současnosti, vývoj knihtisku a knižní kultury v evropském měřítku od středověkých rukopisů, přes staré tisky až po současnou grafiku a knižní ilustraci, včetně ukázek samizdatové a exilové literatury. Součástí expozice je barokní knihovna kapucínského kláštera v Roudnici nad Labem, knihovna zámku Mladá Vožice v klasicistním interiéru někdejší opatské knihovny a osobní knihovna českého historika G. Dobnera v původním mobiliáři.

Expozici uzavírá soubor kubistického nábytku dle návrhu Josefa Gočára a vyřezávaný nábytek pozoruhodného všestranného umělce Josefa Váchala.

K nejcennějším exponátům patří mj. faksimile Jenského kodexu z počátku 15. století.

V muzeu je poskytován úvodní a uvítací výklad v českém, anglickém, německém a francouzském jazyce. Po celé expozici jsou umístěny panely v uvedených jazycích.

 

Historie muzea

Muzeum knihy ve Žďáře nad Sázavou bylo otevřeno již roku 1957. Rozlohou patří mezi největší zařízení tohoto typu na světě. Nachází se v zámku Dr. Radslava Kinského ve Žďáře nad Sázavou. Vzniklo v roce 1957 z podnětu známého knihovníka PhDr. Bohumíra Lifky ve spolupráci se Státní památkovou správou. Nachází se v historických prostorách bývalého cisterciáckého kláštera spjatého především s působením opata Václava Vejmluvy, který ve spolupráci s architektem J. B. Santinim Aichlem vtělil zdejší krajině novou barokní tvář, která je dnes obdivována návštěvníky celého světa.

Muzeum knihy v současnosti zaujímá jednadvacet místností včetně chodby, kde jsou chronologicky představeny dějiny písma, knihy a knihtisku především v evropských souvislostech. Zdařilé rekonstrukce středověkého skriptoria, pracovny mnicha - písaře knih, dobové knihařské dílny a knihovny knih na řetězech přikovaných z ochranných důvodů (tzv. libri catenati) dotvářejí celkový obraz světového vývoje knižní kultury. Vedle řady knižních originálů zde návštěvníci naleznou i původní mobiliář, například českého historika Gelasia Dobnera, kubistický nábytek podle Gočárova návrhu z odkazu Jarmila Krecara a naprosto unikátní vyřezávaný nábytek českého všeumělce Josefa Váchala. V expozici je také k vidění barokní knihovna kapucínského kláštera v Roudnici nad Labem a zámecká knihovna Mladá Vožice v klasicistním interiéru původní opatské knihovny. Technický rozvoj knihtisku v 19. století a ve 20. století je zase dokumentován originálními stroji, například ručním lisem, rychlolisem a sázecím strojem Linotypem.

Neobvyklý suvenýr - návštěvníci si mohou vytisknout na ručním lisu emblém Muzea knihy.

 

Stálá expozice

  • Dějiny knihy a knihtisku od počátků do současnosti

 
 

Příspěvky k dokumentu

počet příspěvků: 0
  • Předmět, Autor, Datum a čas, Číslo, Návštěv
  • Muzeum knihy ve Žďáře nad Sázavou
 

Zodpovídá: Bc. Veronika Švarcová
Vytvořeno / změněno: 14.3.2008 / 30.10.2014
Informace vyžadují kontrolu

Počet návštěv: 33156
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Další informace

 
  • Vysočina fandí kultuře
  • ZlatáJeřabina
  • Skutek roku
  • Muzeum4U
  • Fond Vysočiny
  • OPVK
  • Interreg
  • Zdravý kraj
  • Czech POINT
  • Vysočina - regionální produkt
  • ROP Jihovýchod
  • Vysočina šetří energii
 

Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí: 8.00–17.00, úterý: 8.00–13.00, středa: 8.00–17.00, čtvrtek: 8.00–13.00, pátek: 8.00–13.00, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek: 8.00–13.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek