Martin Hyský - radní Kraje Vysočina

Povodně a sucho jsou dva hydrologické extrémy. Téměř každoročně dochází k výskytu některého z nich, a to i na území Kraje Vysočina. Všichni si jistě vzpomenou na rozsáhlé povodně v letech 1997, 2002 nebo 2006. V letech 2015–2019 se naopak projevovalo velmi suché období. Zároveň každoročně dochází k bleskovým povodním způsobenými intenzivními lokálními srážkami. V tomto týdnu došlo k povodňovým situacím ve žďárském okrese, kde hrozila zejména řeka Svratka.

Kraj Vysočina dlouhodobě podporuje spolkovou činnost zájmových organizací na svém území. Peníze putují každoročně také včelařům, kteří stejně jako v minulosti obdrželi prostřednictvím okresních organizací dar ve výši přes 400 tisíc korun. Vedle podpory aktivit včelařských spolků vyplácí kraj další prostředky v oblasti včelařství, a to na vyšetření moru včelího plodu z měli. Vyšetření bylo z krajského rozpočtu podpořeno už podruhé. Cílem bylo plošné zmonitorování nákazové situace a záchyt možných zdrojů onemocnění. Oba projekty realizoval Státní veterinární ústav Jihlava.

V posledních dvou letech jsme na území Kraje Vysočina intenzivně monitorovali migrační koridory pro velké savce, s cílem identifikovat kritická místa a na nich jednotlivé bariéry, které jsou překážkami v migraci zvěře. Výsledkem monitoringu je 26 karet kritickým míst, které obsahují návrhy opatření/řešení na zlepšení nebo vyřešení průchodnosti daným kritickým místem.

Posledních několik let probíhá relativně intenzivní průzkum vodních měkkýšů v Kraji Vysočina zaměřený především na vodní toky. Vodní toky na Vysočině jsou ve srovnání s jinými částmi našeho státu mnohem méně dotčeny drastickými regulačními úpravami, takže mnoho z nich má relativně přirozený charakter, i když existuje i řada toků napřímených a tvrdě zregulovaných. Problémem je i silné znečištění indukující početný až masový výskyt drobného mlže okružanky rohovité, které vysoká úroveň živin ve vodě vyhovuje.

Na konci minulého týdne se v sídle Kraje Vysočina konal workshop zaměřený na dálkovou migraci velkých savců – vlka, rysa, losa a medvěda. Workshop byl určen pro veřejnou správu na úsecích ochrany přírody a krajiny a územního plánování, správce objektů působících migrační překážky, zejména Ředitelství silnic a dálnic, Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny, Lesů ČR, Povodí Vltavy a Správu železnic a byl zaměřen v návaznosti na biotopy vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců na představení a projednání problémů a řešení kritických míst migrační prostupnosti krajiny pro velké savce s využitím aktuálních výsledků projektu Crossborder Habitat Network and Management – Connecting Nature AT-CZ (ConNat AT-CZ), který je realizován v rámci programu Interreg V-A Rakousko – Česká republika.

Tuto kampaň za návrat stromů do krajiny iniciovala brněnská Nadace Partnerství, o. p. s., ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR. Jejím cílem je, aby za každého obyvatele byl vysázen jeden strom. Dnes je do kampaně zapojena i řada firem, škol, ale také významných osobností. Více o kampani, včetně manuálu k výsadbě a přehledu, kde se všude sází, najdete na stránce www.sazimebudoucnost.cz.

Vlastníci lesů mohou žádat stát resp. ministerstvo zemědělství o kompenzaci nižší ceny dříví na trhu z důvodu kůrovcové kalamity. V prvním kole příjmu žádostí, které řešilo újmy za období 2017 – 2018 bylo přijato 1671 žádosti za 565 miliónů korun. „Žádosti podané v prvním kole dotačního řízeno byly do poslední proplaceny. Administraci pro ministerstvo zemědělství vede Kraj Vysočina. Peníze nejsou určeny na těžební náklady a proto nelze mluvit o zisku, ale mají částečně dorovnat ztrátu z prodeje dříví z kalamitních těžeb a pomoci s následnou obnovou porostů,“ vysvětluje Martin Hyský, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství.

Park v areálu Nemocnice Jihlava oživila nová venkovní knihobudka vyrobená na Střední škole stavební Jihlava z vysloužilých školních lavic. Obsah tvoří knihy zachráněné na třídicí lince společnosti FCC Česká republika. Původně byly vyhozené do kontejnerů na papír. Těmto starým knihám dají jejich čtenáři nový život.

Ve dnech 9.–13. září 2020 probíhají Přibyslavské slavnosti, jejichž součástí je v sobotu 12. 9. 2020 už 29. ročník Mlékárenského dne v Přibyslavi, který je v rámci České republiky ojedinělou výstavou svého druhu. Zahájení slavností probíhá společně s tiskovou konferencí na radnici města Přibyslav. Během tiskové konference probíhá i prezentace mlékárenských společností a ukázky jejich novinek.

Mihule potoční je jedním z nejvzácnějších vodních obratlovců, jedná se o kriticky ohrožený zvláště chráněný druh. V České republice tento druh v současnosti obývá hlavně drobné toky náležící k pstruhovému pásmu v horských a podhorských polohách hraničních pohoří a Českomoravské vrchoviny. Protože je mihule vázána na čisté vody s vyšším obsahem rozpuštěného kyslíku, je označována jako bioindikační druh čistoty vody. Dalším nezbytným faktorem pro její dlouhodobý výskyt je přítomnost bahnitopísčitých náplavů, které se vytváří dlouhodobou sedimentací v proudových stínech meandrů a které je nutné ponechávat v korytě.

Složka dokumentů: Martin Hyský - radní Kraje Vysočina