Lukáš Vlček - náměstek hejtmana Kraje Vysočina

Podle národní Zprávy o životním prostředí za rok 2019 bylo v lesích v tomto roce poprvé v historii vysazeno více listnáčů než jehličnanů, a to v poměru 14,7 tisíce ha ke 14 tisícům ha. V roce 2019 jehličnany představovaly celkově 71 % plochy lesa, přestože dle doporučené skladby by jejich podíl měl být pouze 64,4 %. Kůrovcová kalamita bohužel neskončí ani rokem 2021, pouze se mírně utlumila s ohledem na podmínky počasí. Objem nahodilé těžby v nestátních lesích za rok 2020 odhaduje Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR ve výši 14,6 miliónu kubíků dřeva. Podle odhadu CZECH FOREST think tank bylo v roce 2020 kůrovcem napadeno dalších 35 až 40 milionů kubíků dříví a škody dosáhly 44 miliard korun.

Rada Kraje Vysočina rozhodla o pokračování spolupráce s kolektivními systémy z oblasti zpětného odběru elektrospotřebičů, baterií i zpětného odběru a využití odpadu z obalů. Spolupráce je zaměřena na vzdělávací a osvětové aktivity pro odbornou i laickou veřejnost a na vybavení sběrných míst nádobami. Za období 2004–2020 bylo v rámci spolupráce investováno v Kraji Vysočina do předcházení vzniku odpadů a třídění využitelných odpadů přes 100 milionů korun.

Střídání deště, mrazu a oblevy v předchozích týdnech znamenalo výrazné zvýšení nasycenosti půdy vodou. Míra sucha se určuje jako poměr aktuální nasycenosti půdy do jednoho metru její hloubky k průměrné nasycenosti za roky 1961 až 2010. Nasycenost půdy je absolutní hodnotou a vyjadřuje množství vody v půdě. Zdravá, dostatečně pórovitá, a proto nasákavá půda s množstvím drobných živočichů zadrží až 350 litrů vody na metr čtvereční, zatímco tzv. „mrtvá“ půda bez živin desetkrát méně. „V Kraji Vysočina dosahuje podle údajů portálu InterSucho nasycenost půdy stoprocentní hodnoty a momentálně se zde nevyskytuje rozsáhlejší území, kde by tomu bylo jinak. Po pětiletém suchém období let 2015 až 2019 to je pro zemědělské plodiny, lesy, ale i podzemní vodu pozitivní zpráva,“ sděluje náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství Lukáš Vlček.

Bobr evropský je chráněným druhem živočicha, který fascinuje svou schopností aktivně měnit charakter prostředí ve kterém žije, a to poměrně v krátké době. Svými aktivitami jako jsou stavby hrází, kácení dřevin, výstavby obydlí nor, polohradů a hradů, ucpávání odtoku a přítoku rybníků, výrazně přeměňuje vodní toky, vodní plochy a přilehlé nivy. Z biologického pohledu jde často o pozitivní efekty, například růst biodiverzity, diverzifikace krajinných a biotických složek, retence vody v krajině, ovšem v člověkem obhospodařované krajině velmi často vznikají problémy.

Kraj Vysočina patří k regionům, které jsou nejvíce postižené kůrovcovou kalamitou, a to ve spojení s nejvyšším počtem soukromých vlastníků lesů znamená ročně tisíce žádostí o dotace, které musí Krajský úřad Kraje Vysočina administrovat. V současné době se jedná o podporu ze státního rozpočtu, respektive ministerstva zemědělství např. na budování oplocenek, asanaci kůrovcem napadené dřevní hmoty i následnou péči o výsadbu. Ze statistik kraje vyplývá, že v 1. pololetí 2020 bylo proplaceno 2 055 žádostí ve výši 173 677 819 Kč a ve 2. pololetí přijato 1 100 žádostí za předpokládaných 150 milionů korun. Jejich proplacení bude probíhat letos v dubnu a květnu. Součástí žádostí jsou tzv. ohlášení, která se podávají ještě před žádostí, a vloni jich bylo na krajský úřad doručeno 1 707.