Cesta: Titulní stránka > Servis pro novináře


 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku
 
 
 

Do seznamu laureátů nejvyšších ocenění Kraje Vysočina přibylo 12 jmen

medaile
Dvanáct mimořádných osobností si dnes v Horáckém divadle v Jihlavě převzalo z rukou hejtmana Jiřího Běhounka nejvyšší ocenění Kraje Vysočina v podobě kamenné, skleněné a dřevěné medaile. Nejčestnější kamenná medaile za celoživotní přínos patří pro letošní rok Ludmile Kameníkové, která zasvětila svůj profesní život výzkumu v oblasti šlechtění brambor, máku a kmínu, dále spisovatelce a publicistce Ludmile Klukanové a také malíři a sochaři Františku Mertlovi. „Významné osobnosti Vysočiny oceňujeme letos už po dvanácté a za tu dobu jsem měl tu čest předat medaili více než stovce skvělých lidí. Za každým jménem se vždy skrývá jedinečný životní příběh, který může být inspirací pro ostatní,“ uvedl na slavnostním večeru hejtman Jiří Běhounek.
 

 
 

Kamenná medaile:

Ludmila Kameníková – výzkumná pracovnice v oblasti šlechtění brambor, máku a kmínu 

Ludmila Kameníková zasvětila svůj život výzkumné práci. Ještě jako pracovnice šlechtitelské stanice v Keřkově se věnovala šlechtění a výzkumu brambor. Připsala si spoluautorství odrůd, které jsou zapsány ve Státní odrůdové knize. Do praxe zaváděla metodu ELISA, která slouží ke zjišťování virových chorob u brambor. Její zkušenosti a poznatky v těchto oblastech se staly podkladem dalším šlechtitelským stanicím v Československu. Pod vedením šlechtitelské stanice Keřkov také probíhalo na stanici v České Bělé šlechtění lnu, máku, tetraploidního žita, ale i kmínu. Když po roce 1990 hrozil tomuto úseku zánik, Ludmila Kameníková zachránila rostlinný materiál před likvidací, obstarala novou záštitu a sama se ujala i této šlechtitelské činnosti. Svoji zásluhu a podíl má i na návrhu, podle kterého Evropská unie udělila v roce 2008 českým odrůdám kmínu chráněné označení původu Český kmín. Velkým úspěchem neúnavné šlechtitelské práce Ludmily Kameníkové je uznání nové odrůdy českého kmínu pod názvem Kamín. Tato středně raná odrůda dvouletého typu je určena k produkci semene pro potravinářské účely, má vysoký obsah silic v semeni, odrůda je odolná proti opadávání nažek a odolná k vyzimování. K registraci odrůdy Kamín došlo v lednu 2019 po dlouhých 25 letech. Za dosaženými výsledky stojí nesmírná pracovitost, vytrvalost, pevná vůle, svědomitost a mnoho osobního nasazení. Díky osobnostem, jakou je Ludmila Kameníková, můžeme říci, že zemědělství a šlechtitelství v Kraji Vysočina disponují odvětvím na špičkové úrovni.

 

Ludmila Klukanová – spisovatelka a publicistka 

Ludmila Klukanová po úvodních překážkách, které jí kladl tehdejší režim při studiu, pracovala nejprve v knihkupectví a v různých administrativních profesích. Po listopadu 1989 působila jako tisková mluvčí Občanského fóra v Jihlavě. Výrazný podíl měla na obnově Jihlavských listů, v jejichž redakci pak v letech 1990 a 1991 rovněž pracovala. Je autorkou více než dvaceti knih – románů, novel, pohádek. Celá její tvorba umělecky popisuje vysočinské osobnosti i obyčejné lidi, život či historii našeho kraje. Také všechny její další aktivity jsou úzce spjaty s Vysočinou. V jejích dílech se zračí vesnice Vysočiny od 50. let v syrové realitě, zachycena je zde však i krása vysočinské přírody či dnes krajské město Jihlava jako město plné lidských příběhů. Umělecky zpracovala mládí skladatele Gustava Mahlera v Jihlavě. V knize Páni malíři představila čtyři významné vysočinské výtvarníky: Ladislava Nováka z Třebíče, Františka Dörfla, Jindřicha Bošku a Stanislava Pojera z Jihlavy. Věnovala se také dokumentárním textům. Již v roce 1969 jako první novinářsky zachytila příběh Evžena Plocka, který se upálil v Jihlavě. Spolupracovala na publikacích Komunismus na Vysočině, Stalo se v době nesvobody, věnovala se tématu kolektivizace. Pro Český rozhlas připravila pořady o osudech legionáře plk. Josefa Jiřího Švece z Čenkova na Třešťsku a o osobnosti Jana Máši, který na Vysočině založil Jihlavské listy, ale i řadu spolků včetně Sokola. Za literaturu obdržela Ludmila Klukanová řadu cen, po roce 1989 byla přijata do české pobočky mezinárodní literární organizace PEN klub. Je členkou Obce spisovatelů. Na literární témata také přednáší a beseduje ve školách.

 

František Mertl – malíř a sochař 

Malíř a sochař František Mertl, v uměleckém světě známý pod pseudonymem Franta, se narodil v třebíčských Domcích, dětská léta však prožil v Brtnici. Od mládí se zajímal o výtvarné umění, v letech 1948–1952 absolvoval Školu uměleckých řemesel (nyní Vyšší uměleckoprůmyslová škola) v Brně a v letech 1952–1957 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem profesora Miloslava Holého. V roce 1956 se jako stipendista akademie v italské Perugii setkal s francouzskou studentkou Jacqueline, která ho o rok později navštívila v Praze. Tehdejší úřady nepovolily jejich sňatek, StB je pronásledovala a perzekvovala, a proto odešel František Mertl z komunistického Československa do Francie. Tam se v roce 1958 oženil a usadil, od roku 1964 žije a tvoří v provensálském městečku Vence. Brzy vynikl jako malíř i jako sochař. Už v letech 1963 a 1965 se zúčastnil pařížského bienále, později samostatně vystavoval v muzeu v Mentonu, v muzeu Galliera v Paříži i v Picassově muzeu v Antibes. V roce 1965 koupilo jeden z jeho obrazů muzeum v Nice, což znamenalo první krok k tomu, aby později byly jeho práce zařazeny do Centre Pompidou v Paříži či do Guggenheimova muzea v New Yorku. V průběhu let pak absolvoval nespočet samostatných výstav v Evropě, Asii, Americe i Africe. František Mertl nikdy nezapomněl na svůj rodný kraj ani rodné město a pravidelně je navštěvuje. V roce 2014 se rozhodl věnovat městu Třebíč několik desítek svých děl v hodnotě přesahující 15 milionů korun. V Třebíči pak následně vznikla jeho stálá expozice Galerie Franta, která je jediná na světě.

 

Skleněná medaile:

Josef Brožek – hudební pedagog  

Josef Brožek si svým přístupem a výsledky získal pověst vynikajícího pedagoga. Od roku 1960 vyučuje hru na příčnou flétnu, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh a trubku na Základní umělecké škole J. V. Stamice v Havlíčkově Brodě. Stal se téměř legendou a vyhlášenou špičkou v hudební pedagogické sféře a jeho žáci šíří slávu české hudby nejen doma, ale i ve světě. Za svou učitelskou dráhu vychoval stovky vynikajících amatérů a profesionálů. Těch profesionálních hudebníků je k dnešku přesně 56. Jsou to žáci, které vychovával od základů, poté připravil na střední a vysoké školy s uměleckým zaměřením a kteří dnes působí jako sólisté, členové předních orchestrů a komorních souborů nebo jako pedagogové na uměleckých školách. Vedle výchovy sólistů Josef Brožek založil řadu vynikajících komorních souborů svých žáků. K nejvýraznějším talentům, které vyrostly pod pedagogickým vedením Josefa Brožka, patří fagotista Miloš Wichterle, hobojistka Jana Brožková, fagotista Martin Petrák, klarinetistka Kateřina Váchová, hornista Jiří Špaček, fagotista Pavel Langpaul, hobojistka Dana Wichterlová, hobojisté Přemysl Kubát, Jan Musil, Martin Petr, klarinetistka Veronika Hofmanová a mnozí další. Žáci Josefa Brožka se pravidelně účastní různých soutěží. Ve všech ústředních kolech obsazují přední místa a on sám často získává ocenění porot za vynikající pedagogickou práci a cenu pro nejúspěšnějšího učitele. Na svém kontě má i různá individuální ocenění, jedno z nich například získal z rukou ministryně školství.

 

Květuše Doležalová – zakladatelka Klubu naděje, z. s. 

Květuše Doležalová založila v roce 2000 ve Velkém Meziříčí Klub Naděje – dobrovolné sdružení onkologických pacientů. K hlavním činnostem sdružení patří zajišťování lékařských přednášek a ozdravných pobytů a péče o onkologické pacienty. Po dlouhá léta je Květuše Doležalová hlavním tahounem tohoto spolku a ještě donedávna stála v jeho čele také jako předsedkyně. Onkologicky nemocným lidem pomáhá při prosazování jejich práv a organizuje a zajišťuje pro ně rekondiční pobyty, na které s nimi sama i vyjíždí, aby jim mohla být nablízku. Zajišťuje odborné besedy nebo přednášky lékařů a zdravotníků zaměřené právě na problematiku onkologicky nemocných. Je připravena poradit při výběru protetických pomůcek. Každého, kdo její pomoc potřebuje, vyslechne a povzbudí. Květuše Doležalová svým dlouholetým zájmem a péčí pomohla zpříjemnit a zkvalitnit život mnoha těžce nemocným lidem. Jako předsedkyně sdružení musela obstarat také řadu formalit spojených s jeho činností. Veškerou práci vykonává po celá léta obětavě a nezištně.

 

Zuzana Nevoralová – kožní lékařka a pedagožka 

Zuzana Nevoralová pracuje na kožním oddělení nemocnice v Jihlavě jako zástupkyně primáře. Je vědeckou sekretářkou Nemocnice Jihlava, členkou Vědecké rady Nemocnice Jihlava a členkou Etické komise Kraje Vysočina a také tajemnicí čestné rady Jihlavské medicínské akademie, vzdělávací organizace pro celý Kraj Vysočina. Externě vyučuje na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Nejvíce úsilí věnuje Zuzana Nevoralová zajištění kvalitní péče o pacienty, kteří trpí chorobami obličeje, především akné a růžovkou. Účinná pomoc má totiž velký vliv na jejich psychiku a kvalitu života. S cílem zlepšit péči o pacienty s těmito chorobami vyvíjí Zuzana Nevoralová řadu aktivit jak v Kraji Vysočina, tak v celé republice, po Evropě i na světové úrovni. Přednáší, publikuje a získala řadu ocenění. Již více než 15 let je členkou Evropské akademie dermatovenerologie a členkou dvou pracovních týmů této organizace: výzkumného týmu pro akné a růžovku a výzkumného týmu pro kožní choroby v těhotenství. V obou týmech je velmi aktivní, přednáší a vzdělává lékaře z celé Evropy. V roce 2017 se účastnila jako jediná zástupkyně dermatologů se specializací na akné za celou Evropu jednání o izotretinoinu (lék k léčbě nejtěžších forem akné) v EMA v Londýně. V neposlední řadě Zuzana Nevoralová vyvíjí aktivity v rámci Kraje Vysočina. Už před dvaceti lety založila poradnu v Jihlavě, kde bylo dodnes ošetřeno již téměř 3000 pacientů s nejtěžšími formami akné a růžovky. Toto pracoviště je výjimečné, v celé České republice jsou poradny tohoto typu pouze dvě.

 

Pavel Tasovský – umělecký kovář 

Pavel Tasovský vystudoval umělecké kovářství na Škole uměleckých řemesel v Praze v roce 1978. V letech 1981 a 1982 absolvoval v Moravském muzeu v Brně odborný kurz muzejních konzervátorů se specializací kov, dřevo. V letech 1998 a 1999 absolvoval Mistrovskou školu uměleckých řemesel v Praze. Od roku 1978 až do roku 1989 pracoval v kovářské dílně Uměleckých řemesel v Brně. Dostal se přitom k významným zakázkám, mezi nimi figuroval například Malovaný dům v Třebíči, hrad Špilberk, Moravské zemské muzeum nebo poutní kostel ve Křtinách. V roce 1989 zakládá kovářskou dílnu v Náměšti nad Oslavou, kde se zabývá výtvarným řešením a zpracováním architektonických doplňků interiérů a exteriérů soukromých i státních subjektů. Současně se věnuje volné tvorbě. Od roku 1992 samostatně vystavuje a od roku 2003 spolupořádá Mezinárodní bienále výtvarníků „Setkání“ v areálu zámku v Náměšti nad Oslavou. Hlavní náplní kovářského ateliéru zůstává realizace zakázek do historických objektů, ale i do současné architektury. Většina realizací vzniká dle vlastních návrhů po konzultaci s architekty. Kovárnou prochází mnoho absolventů uměleckých škol a ti šikovnější si po několikaleté praxi zakládají své vlastní dílny. Realizace Pavla Tasovského jsou zastoupeny v soukromých sbírkách, na významných stavbách a památkách v České republice i v zahraničí. Za své práce obdržel řadu ocenění na sympoziích. Jako jediný zástupce z Evropy získal v roce 2010 pozvání na konferenci kovářů do Kalifornie. O rok později byl přizván jako člen odborné komise k hodnocení vystavených kovářských děl v Itálii. V letech 2016–2018 byl lektorem kovářské školy v Bruselu, jejímž hlavním iniciátorem je královská rodina.

 

Ladislav Teisler – majitel pekárny Adélka, restauratér, donátor 

Ladislav Teisler pracuje v pekařském oboru od roku 1971. V roce 1990 založil rodinnou firmu Adélka, která se postupně rozrostla až na téměř 300 zaměstnanců. V průběhu let rozšiřoval výrobu, technické zázemí, vozový park a samozřejmě se rozrůstaly i potřebné prostory. Kromě průmyslové výroby pekařských a cukrářských výrobků, hotových jídel nebo lahůdek byl vybudován také žitno-pšeničný mlýn. Značka Adélka je dnes symbolem moderní potravinářské firmy evropských parametrů s tradicí poctivého českého řemesla. Firma vyrábí více než tisíc druhů výrobků. V současné době se vývojové středisko společnosti zabývá výrobním programem zdravé výživy a také vývojem velmi žádaných výrobků pro dětské spotřebitele. Ladislav Teisler při svém podnikání úspěšně realizoval desítky staveb, mezi nejvýznamnější patří výstavba výrobního areálu, opravy a rekonstrukce historických domů na náměstí v Pacově a v Humpolci, výstavba rekreačního střediska Trnávka pro zaměstnance firmy nebo rekonstrukce a výstavba domu na Masarykově náměstí v Pelhřimově Na Čtyřce, kde založil i minipivovar. Zasadil se o nové zvony v kostele sv. Bartoloměje a pracoval také jako místostarosta na pelhřimovské radnici. Obdržel celou řadu ocenění a zasloužil se o obnovu tradičních společenských událostí, jako je Pelhřimovská pouť, masopust nebo Zlatá neděle. Podpořil desítky společenských, kulturních a sportovních akcí, stejně jako humanitární pomoc při povodních na Moravě a v Čechách.

 

Dřevěná medaile:

Jan Hanko – zakládající člen parkourové skupiny Urban Sense 

Jan Hanko je zakládající člen úspěšné mezinárodní parkourové skupiny Urban Sense. Založil ji společně s kamarádem v roce 2010 jednoduše proto, že ho bavil pohyb a chtěl své nadšení z pohybu sdílet s ostatními lidmi. Parkour vnímá jako způsob komunikace sportovce se svým tělem a jako zdroj výzev k překonávání fyzických hranic. Velký důraz přitom klade na komplexní zdravý vývoj těla a zdravý životní styl. K parkourovým úspěchům se propracoval vlastní pílí systémem pokus-omyl, vymýšlí originální tréninkové metody a postupy a v současné době patří mezi nejvýraznější osobnosti parkourového sportu. Dlouhodobě se věnuje práci s mládeží, vede kroužky, tematické tábory a workshopy pro děti v celé řadě měst Kraje Vysočina i na jiných místech po republice. V dětech se při těchto aktivitách snaží probudit přirozenou radost z pohybu a nechává je nalézt jejich vlastní silné stránky při zachování širokého spektra fyzických aktivit. Usiluje o to, aby byl parkour vnímán více jako sport a méně jako pouhá móda na sociálních sítích. Jan Hanko díky svému sportovnímu nadání procestoval celou řadu zemí, ale stále je hrdým patriotem Vysočiny a bývá společně se skupinou Urban Sense hlavní hvězdou nejrůznějších show pro širokou veřejnost. Skupina se pod vedením Jana Hanka velmi úspěšně prezentovala také v televizní soutěži Česko Slovensko má talent 2018.

 

Markéta Laštovičková – nadaná akordeonistka 

Markéta Laštovičková se začínala učit na akordeon v ZUŠ v Havlíčkově Brodě, poté absolvovala Pražskou konzervatoř a dnes studuje na Dánské národní akademii hudby v Odense. Je čtyřnásobnou vítězkou Talentu Vysočiny (2010, 2011, 2013, 2015), držitelkou Ceny hejtmana Vysočiny a Ceny města Havlíčkova Brodu. Na svém kontě má nespočet uměleckých úspěchů, například se 30krát stala vítězkou mezinárodních soutěží. Z úspěchů nasbíraných za hranicemi si nejvíce váží vítězství na Mezinárodní akordeonové soutěži v chorvatské Pule (2010, 2012, 2013, 2014), vítězství na Mezinárodní akordeonové soutěži ve slovenském Popradě (2010, 2014), vítězství na Mezinárodní akordeonové soutěži v Praze (2015, 2016) a dvojnásobného vítězství na Mezinárodní akordeonové soutěži v portugalské Alcobace (2017). Jako první akordeonistka v historii vystoupila v červnu 2018 se sólovým recitálem na festivalu Pražské jaro. Hostovala ve Státní opeře Národního divadla, pravidelně účinkovala na hudebních festivalech Jaroslava Svěceného a Václava Hudečka. Koncertuje po celé České republice, ve Švédsku, Dánsku, Itálii, Německu, Holandsku, Chorvatsku, Rusku, na Slovensku a na Madeiře. Díky svému renomé je zvána do porot na mezinárodní soutěže a na koncertní recitály při těchto soutěžích. Nabídky získává i jako lektorka českých a mezinárodních akordeonových kurzů. I přes neustálou vytíženost se ráda vrací na Vysočinu a do rodného Havlíčkova Brodu, kde spolupracuje s akordeonovým orchestrem Pohoda. Píše také skladby pro malé i pokročilejší akordeonisty.

 

Tadeáš Polách – talentovaný hráč na trubku 

Tadeáš Polách je žákem Základní umělecké školy v Bystřici nad Pernštejnem. Studuje dva obory: hru na trubku a hru na bicí nástroje. Přes svůj nízký věk vyniká zejména jako mimořádný hráč na trubku. Během školního roku 2017/18 obsadil v soutěži MŠMT pod vedením učitele Štěpána Husáka první místa v okresním, krajském i celostátním kole v sólové hře na trubku a ve své věkové kategorii je aktuálně nejlepším hráčem na tento nástroj v celé republice. Letos se zúčastnil soutěže MŠMT Komorní hra s převahou dechových nástrojů, kde jako člen žesťového kvarteta výrazně přispěl k prvnímu místu v krajském kole soutěže v Havlíčkově Brodě (absolutní vítěz soutěže). Dále se jako první hráč podílel na zisku ocenění poroty za nejlepší výkon v kategorii žesťových souborů a obdržel osobní ocenění poroty ve hře na trubku. Těleso postoupilo do celostátního kola. Tadeáš Polách je také velkou oporou Dechového orchestru ZUŠ Bystřice nad Pernštejnem, kde působí na postu druhé trubky. I přes svůj nízký věk je schopen kvalitní hry partů první trubky. S dechovým orchestrem reprezentoval na řadě přehlídek a vystoupení, například Čermákovo Vysoké Mýto, Dopoledne s dechovým orchestrem nebo Bystřické hody. Osobně vystupuje při kulturních akcích v regionu. Přestože Tadeáš Polách studuje ZUŠ poměrně krátkou dobu, díky svému mimořádnému nadání, píli a skvělým výsledkům se brzy zapsal do povědomí veřejnosti a je důstojným reprezentantem sólové hry na trubku.

 

Petr Špaček – včelař, pořadatel Slavností medu v Cidlině 

Včelařit začal Petr Špaček ve svých devíti letech. Od roku 2011 je členem Českého svazu včelařů, kam ho nechal zapsat jeho dědeček, zakladatel rodinné tradice. Když bylo Petrovi patnáct let, rozhodl se, že by se včelaření chtěl věnovat naplno. V té době s dědou rozšířili své království na 60 včelstev a spolu s tím se rozrostlo i složení nabídky rodinného včelařství o svíčky ze včelího vosku a medy s příměsmi. S výrobky začal Petr jezdit na různé trhy a jarmarky a i z toho důvodu se rozhodl založit si živnost. Protože mu tehdy ještě nebylo 18 let, nechal se zplnoletnit. Nedlouho poté s dědečkem založili i e-shop. Společně vyrobili dva pojízdné včelíny, s nimiž mohou cestovat blíž plodinám, které přinášejí včelám největší užitek a největší množství nektaru či medovice. Do související práce se zapojila celá rodina. V soutěži Med roku 2018, kterou pořádá Pracovní společnost nástavkových včelařů, získal Petr Špaček první místo z celé ČR v kategorii medovicové medy. Další dvě zlaté medaile získal za med květový a medovicový. Nyní pracuje na vývoji a výrobě vlastní kosmetiky ze včelích produktů. Zapálený včelař začal také před lety v Cidlině pořádat Slavnosti medu. Včelaři z širokého okolí na nich předvádějí svou práci a včelí produkty. Akce se pravidelně opakuje každý rok a program se rozšiřuje. Za skvělý nápad dostal Petr Špaček ocenění Skutek roku.

 


  • tisk@kr-vysocina.cz 
 
 

Příspěvky k dokumentu

počet příspěvků: 0
  • Předmět, Autor, Datum a čas, Číslo, Návštěv
  • Do seznamu laureátů nejvyšších ocenění Kraje Vysočina přibylo 12 jmen
 

Zodpovídá: Ing. Eva Neuwirthová
Vytvořeno / změněno: 7.11.2019 / 7.11.2019 | Zveřejnit od: 7.11.2019

Počet návštěv: 480
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí: 8.00–17.00, úterý: 8.00–13.00, středa: 8.00–17.00, čtvrtek: 8.00–13.00, pátek: 8.00–13.00, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek: 8.00–13.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek