Vysočina bezpečný region

Vymezení působnosti, odpovědnosti a úkolů obecních úřadů kraje Vysočina v oblasti krizového řízení od 1. 1. 2003

Obec při plnění svých úkolů ochrany veřejného zájmu tvoří základní prvek veřejné správy při zabezpečování opatření ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích.

Orgány obce bezprostředně zajišťují úkoly ochrany obyvatelstva ve vztahu k obyvatelstvu na území obce. Sehrávají rozhodující úlohu při informování o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupu při řešení následků mimořádných událostí a při organizování pomoci postiženému obyvatelstvu. K tomu mohou být u větších obcí nebo obcí, které jsou potenciálně ohroženy mimořádnou událostí, vytvářena informační a poradenská centra k problematice ochrany obyvatelstva.

Obecní úřad zabezpečuje úkoly stanovené havarijním plánem a jako orgán krizového řízení krizovým plánem. Podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací a nouzovém přežití obyvatel obce, zajišťuje varování, evakuaci, ukrytí a hospodaření s materiálem civilní ochrany. Tyto činnosti patří do přenesené působnosti obce.

Zvláštní pozornost je nutné věnovat všem zdravotnickým a sociálním zařízením, školám, předškolním zařízením a školským zařízením umístěným v obci. Při zajišťování těchto specifických úkolů v oblasti péče o děti, žáky, osazenstvo a personál bude potřebné využívat odborných pracovníků těchto zařízení a škol.

V souladu s II. etapou reformy veřejné správy bude významnou úlohu při zabezpečování úkolů ochrany obyvatelstva sehrávat obec s rozšířenou působností.

K plnění úkolů obcí v oblasti ochrany obyvatelstva budou využívány především jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí. Dále mohou být k plnění těchto úkolů využívána zařízení civilní ochrany, která budou zřizována zejména u obcí, v nichž není zřízena jednotka sboru dobrovolných hasičů obce. Tyto jednotky a zařízení se budou podílet především na zabezpečení evakuace (doprovod a péče o evakuované), zabezpečení nouzového přežití (nouzové ubytování, zásobování pitnou vodou a stravování), organizování humanitární pomoci, zjišťování a označování nebezpečných oblastí a provádění dekontaminace.

Přípravu určených pracovníků obce k řešení úkolů ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech organizuje obecní úřad a hasičský záchranný sbor kraje. Realizaci těchto opatření zabezpečují v prvé řadě základní složky integrovaného záchranného systému. Při vzniku mimořádné události, jejíž rozsah je nad rámec možností obce a základních složek integrovaného záchranného systému, budou opatření zabezpečována z krajské úrovně.

Úkoly obecních úřadů vyplývající ze zákona

239/2000 Sb., zákon ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

V tomto zákoně nedošlo k podstatným změnám v kompetencích, došlo k posílení kompetencí starostů obcí. Úkoly spočívají ve výkonu státní správy v přenesené působnosti (tedy ne fungování vlastní samosprávy),

Zákon vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky integrovaného záchranného systému a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (dále jen "krizové stavy").

§ 3 Použití integrovaného záchranného systému

Integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému.

§ 4 Složky integrovaného záchranného systému

(1) Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky2) (dále jen "hasičský záchranný sbor"), jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,3) zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky.

(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví,4) havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní  složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (§ 21).

 (3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu.

(4) Základní složky integrovaného záchranného systému zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České republiky.

(5) Působením základních a ostatních složek v integrovaném záchranném systému není dotčeno jejich postavení a úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.5)

(6) Složky integrovaného záchranného systému jsou při zásahu povinny se řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze primátora hlavního města Prahy (dále jen "hejtman") nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací.

(7) Složka integrovaného záchranného systému zařazená v příslušném poplachovém plánu integrovaného záchranného systému kraje je povinna při poskytnutí pomoci jinému kraji nebo kraje o tom informovat  své místně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systému; poplachovým plánem integrovaného záchranného systému okresu se rozumí požární poplachový plán okresu vydaný podle zvláštního právního předpisu.3)

(8) Při provádění záchranných a likvidačních prací za nouzového stavu, stavu ohrožení  státu nebo válečného stavu se složky integrovaného záchranného systému řídí pokyny Ministerstva vnitra. Za stavu nebezpečí se složky integrovaného záchranného systému na území příslušného kraje řídí pokyny toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí podle zvláštního právního předpisu.6)

(9) Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro zdravotnickou službu, duchovní personál a civilní ochranu.7)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2) Zákon  č.  238/2000  Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.

3) Zákon č. 133/1985 Sb, o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

5) Například zákon č. 133/1985  Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon  č. 283/1991  Sb., o  Policii České  republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb.

6) Zákon č.  240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

7) Například sdělení č. 168/1991 Sb., zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži.

§ 2 Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) integrovaným záchranným systémem koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění  záchranných a likvidačních prací,

b) mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací,

c) záchrannými pracemi činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin,

d) likvidačními pracemi činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí,

e) ochranou obyvatelstva plnění úkolů civilní ochrany,1) zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku,

f) zařízením civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen "zařízení civilní ochrany") součásti právnické osoby nebo obce určené k ochraně obyvatelstva; tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky,

g) věcnou pomocí je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a  likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; věcnou pomocí        se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce,

h) osobní pomocí je činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana  kraje nebo starosty obce; osobní pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1) Čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaného sdělením pod č. 168/1991 Sb.

§ 12 Obecní úřad obce s rozšířenou působností

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při výkonu státní správy kromě úkolů uvedených v § 15 zajišťuje připravenost správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na

mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.

(2) Úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností uvedené v odstavci 1 plní hasičský záchranný sbor kraje, který pro potřebu správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a přípravu záchranných a likvidačních prací dále

a) plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra,

b) organizuje součinnost mezi obecním úřadem obce s rozšířenou působností a územními správními úřady s působností v jeho správním obvodu a ostatními obcemi,

c)pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací vykonává obdobně činnosti uvedené v § 10 odst. 5 za podmínek stanovených v § 10 odst. 7,

d) za podmínek stanovených v § 10 odst. 4 shromažďuje a používá pro zpracování vnějších havarijních plánů a havarijního plánu kraje potřebné údaje,

e) seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi,

f) zpracovává vnější havarijní plán, pokud to vyplývá ze zvláštního právního předpisu8) a zóna havarijního plánování nepřesahuje správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

g) spolupracuje při zpracování vnějšího havarijního plánu a při koordinovaném řešení mimořádné události s krajským úřadem, pokud zóna havarijního plánování přesahuje území správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

h) zajišťuje havarijní připravenost  stanovenou havarijním plánem kraje a vnějšími havarijními plány a ověřuje ji cvičeními (§ 17).

(3) Prováděcí právní předpis stanoví zásady a způsob zpracování, schvalování a používání havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu (462/2000 Sb.)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).

§ 13 Starosta obce s rozšířenou působností

Starosta obce s rozšířenou působností

a) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud jej  velitel zásahu o koordinaci požádal. Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může starosta obce s rozšířenou působností použít krizový štáb své obce,

b) schvaluje vnější havarijní plány.

§ 14

Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností jsou při své koordinaci záchranných a likvidačních prací povinni předávat Ministerstvu vnitra zprávy o jejich průběhu prostřednictvím operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému (§ 5).

DÍL 4 Orgány obce

§ 15

(1) Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události a podílejí se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva.

(2) Obecní úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci 1

a)organizuje přípravu obce na mimořádné události,

b) podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s integrovaným záchranným    systémem,

c) zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,8)

d) hospodaří s materiálem civilní ochrany,

e) poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu,

f) podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce,

g) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci.

(3) K plnění úkolů uvedených v odstavci 2 je obec oprávněna zřizovat zařízení civilní ochrany. Při zřizování těchto zařízení a plnění úkolů ochrany obyvatel jsou orgány obce povinny postupovat podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu.3)

(4) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení.

(5) Z hlediska ochrany obyvatel je obec považována za dotčený orgán ve stavebním a územním řízení.14)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 3) Zákon č. 133/1985 Sb, o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

 8) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).

14) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 16

Starosta obce při provádění záchranných a likvidačních prací

a) zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím,

b) organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce,

c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce,

d) je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.          postupovat podle zákona 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů a zákona č. 133/1985 Sb, o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

§ 20 oprávnění vyžadovat pomoc

(2) Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností vyžadují pomoc podle příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systému. Tuto i další pomoc vyžadují prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému kraje.

(6) Starosta obce při výzvě k poskytnutí věcné pomoci postupuje při evidenci poskytnutého věcného prostředku podle zvláštního právního předpisu.6) Jde-li o poskytnutí věcné pomoci na základě výzvy velitele zásahu, zaznamenává velitel zásahu tuto skutečnost do dokumentace o vedení zásahu. Obsah záznamu tvoří údaje o osobě, která věcný prostředek poskytla, identifikační údaje tohoto prostředku a údaje o době a účelu využití vyžádaného prostředku.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

§ 35a

Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.

240/2000 Sb., zákon ze dne 28. června 2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

Změny, které se týkají zákona č. 240/2000 Sb., (krizový zákon) ve vazbě na fungování bezpečnostního systému na úrovní obcí s rozšířenou působností od 1.1.2003 spočívají ve  výkonu státní správy v přenesené působnosti.

Pravomoc vyhlásit stav nebezpečí je novelou krizového zákona svěřena pouze hejtmanovi kraje(§ 3 odst. 3).

Díl 6 Orgány obce

§ 21

 

(1) Orgány obce zajišťují připravenost obce na řešení krizových situací.

(2) Obecní úřad za účelem uvedeným v odstavci 1

a) organizuje přípravu obce na krizové situace,

b)rozpracovává úkoly krizového plánu kraje, pokud jde o obec určenou podle § 15 odst. 4 písm. a); v tomto případě starosta zřizuje bezpečnostní radu obce (§ 24) a jako svůj pracovní orgán k    řešení krizových situací krizový štáb obce,

c) poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu kraje,

d) shromažďuje údaje o počtu a totožnosti osob, které v době krizového stavu přechodně změnily pobyt a nachází se na správním území obce, a předává tyto údaje krajskému úřadu a do ústřední evidence o přechodných změnách pobytu osob,

e) podílí se na zajištění veřejného pořádku,

f) plní další úkoly stanovené krajským úřadem při přípravě na krizové situace a jejich řešení.

(3) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

(4) Starosta obce odpovídá za připravenost obce k řešení krizových situací, za údržbu a provoz informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.

§ 22

(1) Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí jsou orgány obce povinny zajistit provedení krizových opatření v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce,17) nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.

(2) Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

17) § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

§ 23

(1) V době krizového stavu starosta

a) zabezpečuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím,

b) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,

c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce,

d) je oprávněn požádat právnické a fyzické osoby o poskytnutí dobrovolné pomoci,

e) plní úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu kraje,

f) zajišťuje organizaci dalších nezbytných opatření.

(2) K řešení krizových situací může starosta zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán.

(3) Pokud starosta neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich  výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit.

DÍL 7 Společná ustanovení

§ 24

(1) Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní  rada obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) jsou koordinačními orgány pro přípravu na krizové situace

(2) Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje; předsedou bezpečnostní rady obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) je starosta příslušné obce, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce (462/2000 Sb.).

§ 26 Zabezpečení informačních systémů krizového řízení

(1) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací využívají informační systémy krizového řízení.

(2) Zaváděné a užívané informační systémy krizového řízení musí splňovat standardy informačních systémů veřejné správy a pravidla

a) přenosu informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím orgánům krizového řízení,

b) technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtížných podmínkách,

c) bezpečnosti uchovávaných informací stanovené pro informace s nejvyšším stupněm utajení      obsažené ve zpracované dokumentaci.

(3) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření odpovídají za dodržení zásady rovnocennosti písemných a elektronických údajů obsažených v krizovém plánu.

§ 27 Zvláštní skutečnosti

(1) Orgány krizového řízení označují krizové plány a ostatní listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti  slovy  "Zvláštní skutečnosti" nebo zkratkou  "ZS". Uvedené označení není stupněm utajení podle zvláštního právního předpisu,19) který není ustanoveními tohoto paragrafu dotčen.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby označují podle odstavce 1 po projednání s příslušným orgánem krizového řízení listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti poskytované orgánům krizového řízení podle § 14 odst. 3.

(3) Listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti se evidují v samostatném jednacím protokolu a ukládají se odděleně od ostatních písemností.

(4) Pracovníci oprávnění se seznamovat  se zvláštními skutečnostmi musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který schvaluje vedoucí zaměstnanec orgánu krizového řízení.

(5) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi a osoby, které se s těmito skutečnostmi seznámily při plnění úkolů krizového řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost; zachováváním mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona rozumí povinnost nesdělovat zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat. O zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí zaměstnanec orgánu krizového řízení.

(6) Pracoviště, kde se ukládají listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti, používá pouze jeden vstup, který musí být zajištěn proti volnému vstupu osob, které nejsou oprávněny se seznamovat se zvláštními skutečnostmi.

(7) Jestliže právnická nebo fyzická osoba žádá orgán krizového řízení o informaci podle zvláštního právního předpisu,20) přičemž požadovaná informace je označena jako zvláštní skutečnost a žadatel k této informaci  nemá oprávněný přístup, povinný subjekt žadateli tuto informaci neposkytne.

(8) Prováděcí právní předpis upraví (462/2000 Sb.)

a) podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti,

b) postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

19) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č.  106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

§ 28

(1) Vláda, správní úřady, orgány krajů, ostatní orgány s územní působností a orgány obcí stanoví, organizují a provádějí opatření uvedená  v tomto zákoně v  mezích své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy.21)

(3) Při řešení krizových situací se přiměřeně použijí ustanovení o provádění záchranných a likvidačních prací podle zvláštního zákona.2)

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a obce určené podle § 15  odst. 4 písm. a) a krizového štábu kraje a obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a),

b) náležitosti krizového plánu, plánu krizové připravenosti a způsob jejich zpracování (462/2000 Sb.)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 2) Zákon č. 239/2000  Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

21) Například zákon  č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb.

§ 39a

Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo hejtmanovi nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo starostovi obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu nebo starostovi podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.

Závěr

Povinnosti a úkoly obce s rozšířenou působností jsou v systému krizového řízení rozsáhlé. Jednak bude mít obec s rozšířenou působností ustanovenou svoji Bezpečnostní radu a Krizový štáb obce (což znamená dodržet náležitosti, dokumentaci, materiály, evidence písemností apod. = tajemník bezpečnostní rady obce), jednak bude zpracovávat nebo se významně podílet na zpracování krizových plánů.

V neposlední řadě bude také za mimořádných situací a krizových stavů řídit veškeré dění ve svém správním obvodu (což znamená mít předem zpracovanou příslušnou dokumentaci, mapy, přístup k informacím a územní znalost apod.).

241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů

§ 3

(1) Hospodářská opatření pro  krizové stavy jsou přijímána po vyhlášení krizových stavů a jsou určena

a) k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České republiky umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví (dále jen "základní životní potřeba"),

b) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, hasičských záchranných sborů a havarijních služeb,

c) pro podporu výkonu státní správy.

§ 8 Obecní úřad obce s rozšířenou působností a určená obec

Obecní úřad obce s rozšířenou působností a určená obec v systému hospodářských opatření pro krizové stavy připravují a vyhlašují regulační opatření a plní úkoly uložené jim krajským úřadem k zajištění nezbytných dodávek.

128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

HLAVA III Přenesená působnost

§ 61

(1) Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je

a) v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce určenými tímto nebo jiným zákonem nebo na základě tohoto zákona; v tomto případě je území obce správním obvodem,

b) v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§ 64) vykonávána  tímto úřadem,

c) v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností (§ 66) vykonávána tímto úřadem.

(2) Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí

a)      při vydávání nařízení obce zákony a jinými právními předpisy,

b)      v ostatních případech též

1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; tato        usnesení a tyto směrnice nemohou orgánům obcí     ukládat povinnosti, pokud nejsou zároveň stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů   je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí;

    2.návrhy opatření, popřípadě rozhodnutím krajského úřadu, učiněnými podle zvláštního zákona18a) v rámci kontroly             výkonu přenesené působnosti.

(3) Metodickou a odbornou pomoc ve věcech uvedených v odstavci 2 vykonává vůči orgánům obcí krajský úřad.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

18a) § 93g písm. h) a § 93h zákona č. 129/2000  Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

§ 63

(1) Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu.

(2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat

a) označení účastníků smlouvy,

b) dobu trvání smlouvy,

c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce       (jiných obcí), a

d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).

§ 64

(1) Jako pověřený obecní úřad je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle §  61 odst. 1 písm. a), vykonává v rozsahu jemu svěřeném  zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem.

(2) Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon.18b)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

18b) Příloha č. 1 k zákonu č. 314/2002 Sb.

§ 65

(1) Neplní-li orgán obce povinnost podle §  7 odst. 2, rozhodne krajský úřad, že pro ni bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené působnosti; při jeho vydávání se nepostupuje podle správního řádu.

(2) Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce obecního úřadu obce, jejíž orgán neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2.

§ 66

(1) Jako obecní úřad obce s rozšířenou působností je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) a vedle přenesené působnosti podle § 64, vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem.

(2) Obce s rozšířenou působností určuje zvláštní zákon.18c)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

18c) Příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb.

§ 66b

(1) Neplní-li obecní úřad obce s rozšířenou působností povinnost podle § 7  odst. 2, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, že pro něj bude přenesenou působnost  nebo část  přenesené působnosti vykonávat jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Rozhodnutí Ministerstvo vnitra vydá do 60 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o neplnění povinnosti podle věty první. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.

(2) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce obecního úřadu s rozšířenou působností, který neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2, a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje.

(3) Ministerstvo vnitra na návrh obce s pověřeným obecním úřadem a s doporučením krajského úřadu a po projednání s příslušnou obcí s rozšířenou působností může rozhodnout o delegování určitého rozsahu výkonu státní správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným obecním úřadem. Žádost podává obec nejpozději do 15. ledna kalendářního roku. Rozhodnutí Ministerstva vnitra může nabýt právní moci jen k 1. lednu kalendářního roku. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvků na výkon přenesené působnosti. Při vydání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.

(4) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 3 se uveřejní na úřední desce pověřeného obecního úřadu a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Dále se rozhodnutí uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje.

314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností

 

Správní obvody pověřených obcí v kraji Vysočina

Správní obvody obcí s rozšířenou působností v kraji Vysočina

222/1999 Sb., o zajišťování obrany české republiky

§ 7a Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

Obecní  úřady obcí s rozšířenou působností k zajišťování obrany státu

a) podílejí se, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na vyhodnocování objektů,  které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují způsob jejich ochrany,

b) plánují, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení mobilizace ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,

c) vedou evidenci o vhodných věcných prostředcích, které lze využít pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo a válečného stavu a v nezbytném rozsahu vedou osobní údaje o jejich vlastnících,

d) vedou evidenci nezbytných osobních údajů o fyzických osobách, které lze určit pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci; zvlášť vedou evidenci osobních údajů zdravotnických pracovnic, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,1) pro doplnění ozbrojených sil za válečného stavu,

e) provádějí výběr vhodných věcných prostředků a kontrolu určených věcných prostředků; výběrem vhodných věcných prostředků mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů, jiných správních úřadů nebo subjektů hospodářské mobilizace, pokud o věcné prostředky požádaly, a jejich následnou kontrolou mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů a jiných správních úřadů,

f) rozhodují o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany státu podle druhu a množství v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu; k tomuto účelu provádějí rozpis věcných prostředků podle druhu a množství na další obce ve svém správním obvodu stanoveném zvláštním právním předpisem2) (dále jen "obvod"),

g) rozhodují o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt v jejich obvodu, v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu, k pracovním výpomocím a k          pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu; koordinují jejich výběr a spolupracují s dalšími obcemi, úřady práce a dalšími správními úřady,

h) podílejí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu,

i) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva,

j) podílejí se na organizaci přípravy občanů k obraně státu,

k) plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu podle pokynů ministerstev a     jiných správních úřadů,

l) ukládají sankce za nesplnění povinnosti,

m) provádějí výkon rozhodnutí za podmínek stanovených v § 69 až 72,

n) rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1) § 7 odst. 1 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

2) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.

§ 8 Obce v přenesené působnosti

Obce v přenesené působnosti k zajišťování obrany státu

a) plní úkoly a poskytují údaje pro zabezpečení obrany státu podle požadavků obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,

b) zabezpečují výběr a povolávání fyzických osob k pracovním výpomocím nebo k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

c) podílejí se na zabezpečení dodání určených věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

d) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

e) poskytují potřebnou součinnost v případě výcviku ozbrojených sil mimo území vojenských újezdů; sepisují škody způsobené právnickým a fyzickým osobám a škody způsobené na majetku obce, došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výcvikem ozbrojených sil nebo s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu,

f) uplatňují požadavky na přípravu občanů k obraně státu u krajského úřadu cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností a organizují jejich přípravu, plní úkoly spojené s evakuací  obyvatel podle rozhodnutí krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností a poskytují potřebnou součinnost při ochraně majetku evakuovaných osob.

§ 9 Práva a povinnosti pracovníků správních úřadů a územních samosprávných celků

(1) Pověření pracovníci správních úřadů a územních samosprávných celků (dále jen "pověření pracovníci") jsou oprávněni v nezbytně nutném rozsahu

a) vyžadovat a shromažďovat potřebné údaje pro zajišťování obrany státu,

b) vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a vstupovat do cizích objektů v souvislosti s plněním úkolů potřebných pro zajišťování obrany státu.

(2) Pověření pracovníci jsou povinni

a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dověděli v souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu,

b) před vstupem do cizího objektu informovat majitele nebo provozovatele objektu a prokázat se plnou mocí.

(3) Za škodu způsobenou pověřenými pracovníky při kontrolních činnostech podle tohoto zákona odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

§ 9a Vztah ke krizovému řízení

(1) Ústřední správní úřady, správní úřady, orgány krajů a orgány obcí jsou povinny při plnění úkolů zajišťování obrany státu vzájemně spolupracovat a vyměňovat si v nezbytně nutném rozsahu informace z informačních systémů, které vedou. Při plnění úkolů zajišťování obrany státu využívají pracovišť krizového řízení, pracovních a poradních orgánů zřízených podle zvláštních právních předpisů.2a) Vzájemnou spolupráci a výměnu informací koordinuje ministerstvo.

(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu mohou orgány krizového řízení nařizovat také opatření podle zvláštního právního předpisu, nejsou-li v rozporu s tímto zákonem.

(3) Krizové plány zpracované podle zvláštního právního předpisu za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu tvoří samostatnou část plánu obrany státu.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2a) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový   zákon).

§ 52 Příprava občanů k obraně státu

(5) Za přípravu občanů k obraně státu podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů odpovídají ministerstva, jiné správní úřady a obce. Ministerstvo spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na zabezpečení odborné složky obsahu vzdělávání ve vydávaných učebních dokumentech v oblasti přípravy občanů k obraně státu.

148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů

§ 2a

Působnosti stanovené statutárnímu orgánu kraje nebo obce podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 3 Utajované skutečnosti

(1) Utajovaná skutečnost je taková skutečnost, se kterou by neoprávněné nakládání mohlo způsobit újmu zájmům České republiky nebo zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala, nebo by mohlo být pro tyto zájmy nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných skutečností.

(2) Seznamy utajovaných skutečností zpracovává Úřad na návrh ústředních úřadů.

(3) Seznamy utajovaných skutečností vydá vláda svým nařízením.

§ 4 Oblasti utajovaných skutečností

Utajované skutečnosti se mohou vyskytovat zejména v oblasti

a) zabezpečení obranyschopnosti a bezpečnosti České republiky,

b) státních hmotných rezerv,

c) dovozu a vývozu vybraného vojenského materiálu3) nebo bezpečnostní techniky,

d) zpracování a přenosu údajů v přenosových, výpočetních a informačních systémech,

e) výzkumu, vývoje, výroby a služeb zbraňových a bezpečnostních systémů a zařízení,

f) ochrany osob, předmětů a objektů,4)

g) přípravy podkladů pro zabezpečení vojenských přeprav nebo přeprav prezidenta republiky a ústavních činitelů jiných států,

h) zabezpečení veřejné bezpečnosti,

i) organizační  struktury zpravodajských služeb a útvarů Policie České republiky,

j) příslušnosti ke  zpravodajským službám a útvarům Policie České republiky,

k) používání zpravodajských a specifických prostředků zpravodajskými službami nebo operativní techniky a operativně pátracích prostředků Policií České republiky a celními orgány,

l) forem, metod a výsledků činnosti zpravodajských služeb směřující k získávání, soustřeďování a vyhodnocování informací,

m) údajů v evidencích zpravodajských služeb vedených za účelem plnění úkolů v jejich působnosti,

n) spolupráce zpravodajských služeb se zpravodajskými službami cizí moci,

o) spolupráce Policie České republiky s policejními službami cizí moci,

p) činnosti Policie České republiky při odhalování trestných činu a jejich pachatelů a případů zpracovávaných zpravodajskými službami,

r) finančního a materiálně technického zabezpečení zpravodajských služeb a útvarů Policie České republiky,

s) vědeckotechnických a technologických postupů a výstupů, výroby, výzkumu, vývoje a materiálů,

t) ochrany jaderných a chemických zařízení, přepravy a ukládání jaderných materiálů a nebezpečných látek,

u) opatření celních orgánů,

v) přípravy a provádění měnových opatření,

w) umístění, přepravy a způsobu zabezpečení zásob peněz, drahých kovů a měnových rezerv ve zlatě a devizových prostředcích,

x) bankovních operací a kapitálového trhu,

y) pohledávek České republiky v zahraničí a způsobu jejich likvidace,

z) přípravy amnestie udělované prezidentem republiky,

za) výzkumu, vývoje, výroby a používání prostředků k ochraně utajovaných skutečností, nebo

zb) mezinárodních jednání a smlouvy, pokud to jejich povaha vyžaduje nebo jestliže se tak smluvní strany dohodnou.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3) § 5 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem.

4) Např. § 2 odst. 1 písm. g) a h) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění   zákona č. 26/1993 Sb. a zákona č. 326/1993 Sb.

§ 11 Povinnosti orgánu státu a organizace

Orgán státu a organizace jsou povinny

a) vytvářet podmínky k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností a kontrolovat jejich dodržování,

b) zajistit ochranu utajovaných skutečností,

c) přijímat opatření při zjištění porušení tohoto zákona, která vedou k odstranění nepříznivých následků takového porušení,

d) poskytovat informace podle § 8 odst. 2 písm. b), § 8a odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. f) a § 10 odst. 4 písm. c).

§ 12 Povinnosti statutárního orgánu

(1) Statutární orgán je povinen zajistit ochranu utajovaných skutečností a provádět opatření bezpečnostní prověrky I. stupně.

(2) Statutární orgán je dále povinen

a) kontrolovat dodržování povinností stanovených tímto zákonem,

b) zpracovávat přehled pracovních míst nebo funkcí, u kterých je nezbytné seznamovat se s utajovanými skutečnostmi,

c) zajišťovat vedení evidencí určených osob a osob, u kterých došlo k zániku určení,

d) oznamovat písemně Úřadu všechny změny,  které mohou mít vliv na vydání osvědčení, potvrzení nebo certifikátu,

e) oznamovat písemně bez zbytečného odkladu Úřadu případy neoprávněného nakládání s utajovanou skutečností a přijatá opatření,

f) evidovat případy neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi,

g) informovat písemně Úřad o výzkumu, vývoji nebo výrobě, pokud tyto obsahují utajovanou     skutečnost,

h) sledovat, zda určená osoba splňuje podmínky stanovené v § 18 odst. 1 po celou dobu určení,

i) zajišťovat odbornou přípravu určených osob,

j) spolupracovat s Úřadem na metodickém vedení a personální práci s určenými osobami,

k) plnit úkoly v oblasti ochrany utajovaných skutečností, které vyplývají z mezinárodních smluv,

l) zajistit stanovení a označení příslušného stupně utajení.

Oddělení krizového řízení a bezpoečnosti

Ing. Jan Murárik

vedoucí oddělení a tajemník Bezpečnostní rady kraje Vysočina

telefon: 564 602 131

fax: 564 602 421

email: murarik.j@kr-vysocina.cz

Bc. Pavel Dvořák

odborný pracovník

telefon: 564 602 122

fax: 564 602 421

email: dvorak.pavel@kr-vysocina.cz

Ing. Radim Schell

telfon: 564 602 320

fax: 564 602 421

email: schell.r@kr-vysocina.cz

Ing. Josef Pokorný

prevence kriminality, integrace cizinců, romský poradce

telefon: 564 602 164

fax: 564 602 421

email: pokorny.j@kr-vysocina.cz