Vysočina bezpečný region

Úkoly krajských úřadů, úřadů obcí s rozšířenou působností a určených obcí v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy a při zajišťování obrany ČR

1.      Hospodářská opatření pro krizové stavy

Úkoly v této oblasti krajským úřadům a určeným obcím ukládá zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy (dále jen „Zákon“) doplněný vyhláškou Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy (dále jen „Vyhláška“). Zároveň byla pro tuto oblast Správou státních hmotných rezerv vydána Metodika při plánování a zajišťování nezbytných dodávek v systému hospodářských opatření pro krizové stavy.

Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav (dále jen "krizové stavy") a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů.

Zákon stanoví pravomoc vlády a správních úřadů při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Stanoví též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy.

Pro účely Zákona se rozumí hospodářským opatřením pro krizové stavy organizační, materiální nebo finanční opatření přijímané správním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů, (dále jen "nezbytná dodávka"), přičemž Zákon správním úřadem rozumí ústřední správní úřad, krajský úřad, obecní úřad s rozšířenou působností a příslušný orgán obce, které krajský úřad podle zvláštního právního předpisu uložil povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje (dále jen "určená obec"), a správní úřad podřízený ústřednímu správnímu úřadu, který má působnost v rámci územního obvodu kraje nebo územního obvodu obce s rozšířenou působností.

Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou přijímána po vyhlášení krizových stavů a jsou určena

   a) k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České republiky umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví (dále jen "základní životní potřeba"),

   b) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, hasičských záchranných sborů a havarijních služeb,

   c) pro podporu výkonu státní správy.

Přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy organizují správní úřady.

Systém hospodářských opatření pro krizové stavy zahrnuje

   a) systém nouzového hospodářství,

   b) systém hospodářské mobilizace,

   c) použití státních hmotných rezerv,

   d) výstavbu a údržbu infrastruktury,

   e) regulační opatření

Působnost některých správních úřadů v systému hospodářských opatření pro krizové stavy

Krajský úřad

Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy v přenesené působnosti

a)      zpracovává plán nezbytných dodávek,

b)      zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních životních potřeb obyvatel kraje,

c)      rozhoduje o použití regulačních opatřen

Obecní úřad obce s rozšířenou působností a určená obec

 Obecní úřad obce s rozšířenou působností a určená obec v systému hospodářských opatření pro krizové stavy připravují a vyhlašují regulační opatření a plní úkoly uložené jim krajským úřadem k zajištění nezbytných dodávek.

Systém nouzového hospodářství

Systém nouzového hospodářství zabezpečuje, aby nezbytné dodávky pro uspokojení základních životních potřeb, podporu činnosti hasičských záchranných sborů a havarijních služeb a podporu výkonu státní správy probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy.

Ústřední správní úřad a krajský úřad zpracují plány nezbytných dodávek, které obsahují seznam nezbytných dodávek a přehled jejich dostupných dodavatelů, kteří podnikají v jejich správních obvodech.

Nezbytnou dodávku hradí její odběratel.

Pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele nezbytné dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u toho ústředního správního úřadu, kterému zvláštní právní předpis svěřuje v daném okruhu působnost, (dále jen "odborně příslušný ústřední správní úřad"). Do požadavku zahrne i požadavek, který u něho oprávněně uplatnil jiný správní úřad.

Pohotovostní zásoby

V případech, kdy odborně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže zajistit nezbytnou dodávku podle § 10, lze příslušné zásoby pořídit z prostředků státu a udržovat je jako pohotovostní zásoby.

Pohotovostní zásoby vytváří Správa státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv. Nakládání s pohotovostními zásobami se řídí stejnými zásadami jako nakládání s ostatními složkami státních hmotných rezerv, nestanoví-li zákon jinak.

O použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny. Na základě tohoto rozhodnutí Správa státních hmotných rezerv vydá pohotovostní zásoby. Po dohodě se Správou státních hmotných rezerv může být použití pohotovostních zásob prodlouženo i po zrušení krizových stavů.

O použití pohotovostních zásob po vyhlášení stavu nebezpečí může rozhodnout krajský úřad, pokud

a)      jsou pohotovostní zásoby uložené v jeho správním obvodu,

b)      použití pohotovostních zásob je v mezích jeho plánu nezbytných dodávek, a

c)      pohotovostní zásoby budou použity k odvrácení bezprostředního ohrožení života nebo zdraví obyvatel jeho správního obvodu nebo odvrácení bezprostředně hrozící značné škody.

O použití pohotovostních zásob podle předchozího odstavce je krajský úřad povinen neprodleně informovat Správu státních hmotných rezerv a vedoucího ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny, a to nejpozději do 3 kalendářních dnů od jejich použití.

Vydané pohotovostní zásoby je osoba povinna vrátit do 15 kalendářních dnů po zrušení krizového stavu. Pohotovostní zásoby je po zrušení krizového stavu oprávněna užívat pouze na základě příslušné smlouvy uzavřené se Správou státních hmotných rezerv. Návrh smlouvy předloží do 15 kalendářních dnů od zrušení krizového stavu. Pokud návrh smlouvy v uvedeném termínu nepředloží, má se za to, že užívání pohotovostních zásob je neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa státních hmotných rezerv právo hospodaření.

Zásoby pro humanitární pomoc

Zásoby pro humanitární pomoc jsou součástí systému nouzového hospodářství. Jsou vytvářeny Správou státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv.

O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy státních hmotných rezerv na základě požadavku krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo určené obce. Za přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací odpovídá krajský hejtman, starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta určené obce, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují ani nevracejí.

Nakládání se zásobami pro humanitární pomoc se řídí stejnými zásadami jako nakládání s ostatními složkami státních hmotných rezerv, nestanoví-li zákon jinak.

Regulační opatření

Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin, výrobků a energií nebo usměrnění spotřeby v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné.

Regulační opatření mohou být přijata jen v případě, že účinku s nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Mohou být vyhlášena jen na nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při zrušení krizových stavů.

Pokud na vyhlášený krizový stav bezprostředně navazuje vyhlášení jiného krizového stavu, může orgán oprávněný k vyhlášení krizového stavu rozhodnout o ponechání některých dříve vyhlášených regulačních opatření v platnosti.

Za stavu nebezpečí může krajský hejtman, starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta určené obce v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mající místo podnikání nebo sídlo podniku nebo organizační složky v příslušném územním obvodu, povinnost

a)      dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství,

b)      skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,

c)      přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.

Za stavu nebezpečí může krajský hejtman

a)      zavést regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit

         1. způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli,

         2. maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok,

         3. okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně,

b)      přijmout regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy.

Náklady a výdaje spojené s použitím některého regulačního opatření včetně zvýšených nákladů, které by osobě uvedené v prvním odstavci jinak nevznikly, nese správní úřad, který regulační opatření vyhlásil, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu jejich úhrady nedohodne jinak. O způsobu úhrady může rozhodnout rovněž vláda.

2.      Informační systém pro plánování civilních zdrojů ARGIS

Efektivní a rychlé rozhodování orgánů krizového řízení vyžaduje pracovat se značným množstvím a rozsahem informací. Tyto informace musí orgány krizového řízení shromažďovat, ověřovat a aktualizovat, třídit, seskupovat a analyzovat podle aktuální potřeby řešení vzniklé krizové situace. Informační podporu rozhodovacího procesu krizového managementu v takovém rozsahu lze pokrýt pouze s využitím výpočetní techniky a k tomu vytvořeným potřebným nástrojem. Pro oblast nouzového hospodářství je v současné době takovým nástrojem informační systém pro plánování civilních zdrojů ARGIS (IS ARGIS).

Krajský úřad může s využitím IS ARGIS:

Číselník nezbytných dodávek

Pro systematické a pružné zařazování a třídění zdrojů podle požadavků, které vyplynou z procesů krizového řízení, byl Správou státních hmotných rezerv pro potřeby IS ARGIS vytvořen Číselník nezbytných dodávek (dále jen „CND").

CND dále umožňuje:

• zadávání potřebných nezbytných dodávek orgány krizového řízení,
• provázání uživatelských potřeb orgánů krizového řízení, tj. výstupů typových a operačních plánů s možnostmi jejich pokrytí reálnými zdroji,
• formulářový sběr údajů od možných dodavatelů nezbytných dodávek (uživatelská  jednoduchost a jednoznačnost při vyplňování dat),
• Práci s daty - základ uživatelského rozhraní v IS ARGIS.

Číselník je možné využívat v textové podobě i mimo IS ARGIS. V IS ARGIS jsou vytvořeny nástroje k jeho průběžnému opravování a doplňování podle reálných potřeb procesu krizového plánování.

Struktura číselníku CND vychází ze struktury oddílů číselníku SKP. Názvy položek jsou přizpůsobeny názvům nezbytných dodávek vhodných pro krizové plánování (např.: potraviny, voda, stroje, dopravní prostředky, ubytování, stravování, služby atd.). V současné podobě CND obsahuje 29 základních položek nezbytných dodávek.

Položky jsou uspořádány ve stromové struktuře, což usnadňuje rychlé, postupně zpřesňující vyhledávání položek podle jejich. K tomu je každá položka označena kódem úrovně, označující její umístění ve stromové struktuře obsahu (např.: 1. potraviny / 1.1. hotová jídla a polotovary / 1.1.4. polotovary / 1.1.4.2. polotovary v sáčku a suché potravinové směsi).

3.      Zajišťování obrany ČR

Úkoly v této oblasti ukládá územním samosprávným celkům zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR (dále jen „Zákon“).

V § 7 až 8 ukládá Zákon územním samosprávným celkům následující úkoly:

Krajské úřady k zajišťování obrany státu

a)      vyhodnocují objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují vládě, cestou ministerstva, způsob jejich ochrany; tato opatření se nevztahují na objekty v působnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Nejvyššího kontrolního úřadu, Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády České republiky, ministerstev, Správy státních hmotných rezerv, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky a na objekty, které střeží ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory,

b)      plánují podle rozhodnutí vlády opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení mobilizace ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,

c)      stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil podle rozhodnutí ministerstva a plní další nezbytná opatření k obraně státu,

d)      řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní potřeby,

e)      plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva,

f)        vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích a jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,

g)      zabezpečují podle požadavků obcí přípravu občanů k obraně státu.

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností k zajišťování obrany státu

a)      podílejí se, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na vyhodnocování objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují způsob jejich ochrany,

b)      plánují, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení mobilizace ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,

c)      vedou evidenci o vhodných věcných prostředcích, které lze využít pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a v nezbytném rozsahu vedou osobní údaje o jejich vlastnících,

d)      vedou evidenci nezbytných osobních údajů o fyzických osobách, které lze určit pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci; zvlášť vedou evidenci osobních údajů zdravotnických pracovnic, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,¹⁾ pro doplnění ozbrojených sil za válečného stavu,

e)      provádějí výběr vhodných věcných prostředků a kontrolu určených věcných prostředků; výběrem vhodných věcných prostředků mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů, jiných správních úřadů nebo subjektů hospodářské mobilizace, pokud o věcné prostředky požádaly, a jejich následnou kontrolou mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů a jiných správních úřadů,

f)        rozhodují o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany státu podle druhu a množství v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu; k tomuto účelu provádějí rozpis věcných prostředků podle druhu a množství na další obce ve svém správním obvodu stanoveném zvláštním právním předpisem (dále jen "obvod"),

g)      rozhodují o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt v jejich obvodu, v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu, k pracovním výpomocím a k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu; koordinují jejich výběr a spolupracují s dalšími obcemi, úřady práce a dalšími správními úřady,

h)      podílejí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu,

i)        plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva,

j)        podílejí se na organizaci přípravy občanů k obraně státu,

k)      plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu podle pokynů ministerstev a jiných správních úřadů,

l)        ukládají sankce za nesplnění povinnosti,

m)    provádějí výkon rozhodnutí za podmínek stanovených v § 69 až 72,

n)      rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

Obce v přenesené působnosti k zajišťování obrany státu

a)      plní úkoly a poskytují údaje pro zabezpečení obrany státu podle požadavků obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,

b)      zabezpečují výběr a povolávání fyzických osob k pracovním výpomocím nebo k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

c)      podílejí se na zabezpečení dodání určených věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

d)      plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

e)      poskytují potřebnou součinnost v případě výcviku ozbrojených sil mimo území vojenských újezdů; sepisují škody způsobené právnickým a fyzickým osobám a škody způsobené na majetku obce, došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výcvikem ozbrojených sil nebo s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu,

f)        uplatňují požadavky na přípravu občanů k obraně státu u krajského úřadu cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností a organizují jejich přípravu,

g)      plní úkoly spojené s evakuací obyvatel podle rozhodnutí krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností a poskytují potřebnou součinnost při ochraně majetku evakuovaných osob.

K jednotlivým úkolům územních samosprávných celků stanovených zákonem lze doplnit následující:

Zákon ve své čtvrté části rozpracovává oblast věcných prostředků, pracovní pomoci a pracovní výpomoci (úkol ad f) krajského úřadu, úkoly ad c),d),e,f),g) obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a úkoly ad b),c) obcí v přenesené působnosti).

Tato část Zákona je dále upřesněna vyhláškou č. 280/1999 Sb., kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku, náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu v platném znění.

Ministerstvo obrany ČR zpracovalo prozatímní metodické pokyny pro vedení souborné evidence o určených věcných prostředcích a jejich vlastnících na krajských úřadech a na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. V současnosti probíhá připomínkové řízení k těmto metodickým pokynům.

Ostatní úkoly krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a obcí v přenesené působnosti zákon ani prováděcí vyhlášky nebo rozhodnutí vlády či ministerstva obrany dále neupřesňují.

V Jihlavě dne 14.8.2003

Zpracoval: Jiří Marousek, pracovník oddělení pro řešení mimořádných situací sekretariátu hejtmana.