Cesta: Titulní stránka > Kultura a památky > Památky > Památkový fond > změny v památkovém fondu > objekty navržené na prohlášení
Třebíč - dům č. p. 58 (Leopolda Pokorného č. 15)
Bývalá německá židovská škola je součástí někdejšího židovského ghetta, které je vysoce ceněno zejména pro svoji urbanistickou kompaktnost a jedinečnou působivost souboru. Původně zde měl v polovině 17. století Jelen Šamšula (Schamschula) menší usedlost. Kolem roku 1721 ji koupil Emmanuel Bachrach, nejvýznamnější třebíčský židovský obchodník, který dodával císařské armádě vojenské stejnokroje. Bachrach objekt od základů přestavěl. Po přestavbě v polovině 19. století již sestával dům ze dvou samostatných objektů, nacházela se v něm palírna, stáj a obchod s kořalkou. Ve druhé polovině 19. století byl stavebně upraven pro potřeby židovské německé školy (což dokládá pamětní deska v průjezdu).
Objekt č. p. 58 ještě v roce 1850 sestával formálně ze čtyř samostatných domovních dílů a i po přestavbách v 19. století je dokladem komplikovaného stavebního vývoje židovské čtvrtě, jenž závisel na jistých zákonitostech vycházejících z omezené plochy a z vytyčeného rozsahu ghetta.
V současnosti i přes řadu stavebních utilitárních změn (zejména nevhodná úprava uliční fasády, kterou ovšem vlastník hodlá v nejbližší době rehabilitovat) se dochovalo původní dispoziční členění, odkazující na působení židovské školy (komunikační prostory a sály učeben).
V obou částech objektu se v přízemí dochovaly rozsáhlé klenuté prostory (valená klenba nebo placková klenba do pasů), v patrech jsou všechny místnosti plochostropé).
Soubor domů č. p. 58 patří k největším urbanistickým komplexům v bývalém židovském ghettu.
Funkce objektu (německá škola) je též dokladem toho, že v židovském ghettu kromě obytných domů existovaly a plnily svůj úkol i obecně prospěšné či liturgicky nezbytné objekty: synagogy, obecní dům (radnice), dům rabínův, škola, špitál (později nemocnice), rituální porážka, rituální lázně (mikve), masné či kupecké krámy, hřbitov. Připomenuté objekty vytvářely přirozenou páteř židovského společenství i jeho sídliště, byly materiálním vyjádřením identity a nepřehlédnutelným projevem kulturní odlišnosti Židů od křesťanského okolí.
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, 2002–2011 webmaster@kr-vysocina.cz
Prohlášení o přístupnosti Přihlásit se | Registrovat se