Kultura a památky Kraje Vysočina

Žďárští občané v roce 1988 při příležitosti 120. narozenin této významné osobnosti české hudby pojmenovali jeho jménem tehdejší lidovou školu umění a vybudovali v jejích prostorách pamětní síň, která je tady dodnes. Vystaveny jsou zde písemné dokumenty a fotografie ze života skladatele a houslového virtuóza, ukázky z jeho tvorby a plakáty z koncertů, v neposlední řadě též obrazy z jeho sbírky a předměty, které využíval ve svém vídeňském bytě. Součástí sbírky je i osobní autorův notový archiv.

Adresa

ZUŠ Františka Drdly

Doležalovo náměstí 4

591 01 Žďár nad Sázavou

tel.: 566 625 345

e-mail: dana.foralova@seznam.cz

Světový houslový virtuóz a skladatel František Drdla se narodil 28. 11. 1868 ve Žďáře nad Sázavou. Na housle začal hrát už jako malý chlapec, již v osmi letech hrával na kostelním kůru. Své schopnosti později rozvíjel na pražské konzervatoři a následně i na vídeňské konzervatoři u proslulého profesora Josefa Hellmesbergera, čímž začala jeho zahraniční kariéra. Od roku 1882 působil převážně v zahraničí, s rodinou se odstěhovali do Vídně, a domů se vracíval jen na návštěvy. Po studiích byl houslistou vídeňské dvorní opery, koncertním mistrem v divadle na Vídeňce, koncertoval v četných zemích Evropy a v Americe. Vynikající houslová technika spolu s vhodným repertoárem z něj udělala záhy hvězdu světových podií. Skladby pro něj skládali takoví velikáni jako Johann Strauss mladší či Karl Millöcker. Svůj talent nevyužíval jenom k interpretaci, ale stal se z něj také uznávaný skladatel 600-ti houslových, komorních i vokálních skladeb, z nichž snad nejpopulárnější byla Serenáda, věnovaná Janu Kubelíkovi. Drdlovy skladby byly tištěny největšími hudebními nakladatelstvími, např. Riccordi (Itálie), Bosworth (Anglie). V roce 1927 mu byl v Rakousku propůjčen titul profesora. Sláva ve světě mnohonásobně převyšovala slávu domácí, přesto se po celý svůj život hlásil ke své národnosti. Naposledy navštívil své rodné město v roce 1943. Zemřel v Bad Gasteinu 3. září 1944.  I když v nekrolozích jej označovali za prvního muzikanta moravské země, přílišné pozornosti se i přes nesporný význam a přínos světové hudbě doma netěšil.