Zdeněk Ryšavý - radní Kraje Vysočina

Moravskoslezský Kraj: spalovna do roku 2015

„Ročně vyprodukujeme přibližně 4,5 milionu tun opadu. Při tomto množství jsou tři spalovny na celou republiku zoufale málo,“ popisuje situaci Jaroslav Hyžík, profesor Technické univerzity Liberec, který se zabývá energetickým využíváním odpadů. „V Česku by jich mělo stát deset až patnáct,“ dodává. Morava má přitom jedinou spalovnu komunálního odpadu, kterou nedávno zrekonstruovalo Brno. V plánu jsou proto hned další dvě.

Nejblíže k realizaci má projekt Krajského integrovaného centra pro spalování odpadů v bývalém Dolu Barbora u Karviné. „Jsme v poslední fázi příprav. Do konce prázdnin by mělo nabýt účinnosti územní rozhodnutí. Příští rok bychom měli začít stavět,“ popisuje současnou situaci ředitel centra Jaroslav Kořínek.

Spalovna energeticky využije přibližně polovinu ze 400 tisíc tun přebytečného odpadu, který se dnes kupí na skládkách. Plány na její výstavbu má Moravskoslezský kraj už od roku 2005, kdy se na tom dohodl s místními statutárními městy a obcí Horní Suchá. Region by měla začít zbavovat přebytečného odpadu již v roce 2015.

„Je to jedna z podmínek udělení dotace z Operačního programu Životní prostředí, o kterou jsme zažádali,“ vysvětluje Kořínek. Integrované centrum už získalo i prvního odběratele tepla, které do čtyř let začne vyrábět. Elektrárna Dalkia díky němu ročně spálí až o 130 tisíc tun uhlí méně.

Vysočina: jsme na začátku cesty

Od projektu s rozpočtem pět miliard korun si kraj slibuje i výrazné omezení vypouštění emisí do ovzduší. „Dotace by měla pokrýt 40 % nákladů na výstavbu. Zbytek bude financován úvěrem od Evropské investiční banky,“ přibližuje finanční plán Moravskoslezského kraje Kořínek. Potřebu snížit množství odpadu na skládkách cítí i na Vysočině. Každý občan tam vyprodukuje v průměru 280 kilogramů odpadu. Přes 80 % jej pak skončí na skládce

„V plánu postavit spalovnu panuje politická shoda. Jsme však teprve ve stadiu příprav. V současnosti si necháváme zpracovat studii týkající se systému nakládání s odpady v kraji. Až na základě jejích výsledků se pak budeme dále rozhodovat, jak v této problematice postupovat,“ říká k tomu radní kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý. Jedná se o první krok na dlouhé cestě, kdy na jejím konci, v roce 2018, může začít spalovna fungovat. Na projektu se zastupitelstva kraje a 15 měst dohodly již v roce 2010. Kde sehnat čtyři miliardy na její výstavbu zatím kraj neví, stejně jako to, kde bude spalovna stát.

„V úvahu připadají dvě města kvůli jejich napojení na distribuční sítě, a to Jihlava nebo Žďár nad Sázavou,“ uvádí pravděpodobné lokality Ryšavý. Studie má být hotová do konce prázdnin. Vedle finančních prostředků bude muset kraj na pomezí Moravy a Čech získat pro stavbu spalovny i přízeň veřejnosti. Prozatím spustil web, který má informovat veřejnost o výrobě energie z odpadu.

O investicích do rozvoje ví své brněnská firma SAKO. Největší investice, která se za posledních let v Brně uskutečnila, šla právě do něj. „Od minulého roku máme v provozu dva moderní kotle, systém čištění spalin a díky dotřiďovací lince jsme schopni efektivněji třídit odpad,“ pochvaluje si ředitel spalovny Karel Peroutka.

Modernizované zařízení je ekologičtější a spalovna díky němu začala dodávat do sítě vedle tepla i elektřinu. To se dotklo i běžných lidí. Cena spalného klesla z 1300 korun na přibližně 1000 korun. Odpad energeticky využívají i menší spalovny. Těch je v republice necelých třicet a obvykle likvidují nebezpečné látky, průmyslový a nemocniční odpad. Vzhledem k jejich kapacitě ale v současné situaci kolem skládek nehrají roli. Profesor Hyžík se domnívá, že závazek snížit do roku 2020 množství skladovaného odpadu oproti referenčnímu roku 1995 o 65 % nesplníme.

Moravské hospodářství, červenec 2011