Servis pro obce kraje Vysočina

Úřední deska a zveřejňování jejího obsahu způsobem umožňujícím dálkový přístup

(k 26 odst. 1 SŘ)

Podle 26 odst. 1 Sk zřizuje každý správní orgán úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná a obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Zákonem č. 501/2004 Sb. dochází současně s účinností nového SŘ k změnám zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze v ustanoveních upravujících dosud úřední desky těchto územních samosprávných celků. Je proto třeba určit okruh dokumentů publikovaných na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup a definovat také právní účinky (důsledky) toho, pokud by nedošlo k jejich zveřejnění tímto způsobem.
Ustanovení § 26 odst. 1 SŘ v případě územních samosprávných celků nahazuje v plném rozsahu ustanovení zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hl. m. Praze upravující do 31. prosince 2005 úřední desku; vztahuje se tedy (včetně věty třetí) na úřední desku jako takovou, nikoliv tedy jen na „úřední desku pro účely správního řádu“. Zvláštní zákony předpokládají využití úřední desky obecních a krajských úřadů pro publikaci nejrůznějších dokumentů, aniž by je SR zmiňoval.

Pokud však jde o právní důsledky publikace, resp. „nepublikace“ těchto jiných dokumentů (než které zmiňuje SR) na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup, je třeba vycházet z toho, že ustanovení § 26 odst. 1 věta třetí má primárně informační význam a jeho cílem je zajistit adresátům veřejné správy možnost seznamovat se „na dálku“ s dokumenty fyzicky publikovanými na úřední desce.

Právní důsledky spojené s publikací, resp. nepublikací toho kterého dokumentu vyvěšovaného na úřední desce však musí explicitně stanovit zákon, jako to činí např. samotný správní řád v ustanovení § 25 odst. 2, podle kterého je třeba k doručení písemnosti veřejnou vyhláškou splnit také povinnost jejího zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup. Bez splnění této povinnosti by tak písemnost nebyla platně doručena vůbec.

Pokud však zvláštní zákon stanovící povinnost publikovat na úřední desce určité dokumenty (např. právní předpisy obcí, záměry obce prodat nemovitý majetek a další), výslovně nestanoví právní důsledky skutečnosti, že takový dokument nebude zveřejněn (též) způsobem umožňujícím dálkový přístup, nelze neplatnost, neúčinnost, resp. jiné právní důsledky této skutečnosti dovozovat z „pouhého“ porušení § 26 odst. 1 věta třetí SŘ, když v něm takové důsledky stanoveny nejsou.

Pracovní doba, úřední doba a úřední hodiny obecních úřadů v souvislosti se správním řádem

Pracovní doba, úřední doba, resp. úřední dny či hodiny obecního úřadu nebyly a nejsou upraveny žádným zákonem, tedy ani správním řádem (starým ani novým). Záleží pouze na obci a je její odpovědností, jakým způsobem zajistí provoz svého úřadu. Určitou vazbu nového správního řádu k této „provozní“ problematice představují především ustanovení v části první SŘ, zmiňující zásadu veřejné správy jako služby veřejnosti a zásadu dobré správy. V daných souvislostech je však nutné vnímat i zásadu hospodárnosti. Ta bude mít význam zejména u nejmenších obcí, kde funguje obecní úřad s minimálním provozem určeným např. jen na některé dny nebo hodiny v týdnu a v jehož čele stojí neuvolněný starosta — udržování takového úřadu v nepřetržitém chodu po celý týden by vzhledem k minimální klientele a personální situaci úřadu nebylo ekonomické.
Úřední dny nebo hodiny byly vždy (v optimálním případě) pojímány jako vytvoření jistoty pro klienta, kdy na úřadu určitě „najde svého úředníka“, zatímco mimo úřední dny a hodiny tuto jistotu neměl. Rozhodně neznamenaly, že mimo ně klient neměl na úřad přístup nebo že jeho záležitost mohli úředníci odmítnout vyřídit.

Lze rovněž konstatovat, že kdyby někdo v důsledku nevhodného uspořádání provozní doby (dosažitelnosti úřadu a úředních osob) obecního úřadu utrpěl škodu, mohl by uplatňovat dle zákona č. 82/l 998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, a to třeba s odkazem na nerespektování výše zmíněných zásad činnosti správních orgánů (takový případ by mohl nastat v souvislosti se znemožněním nahlédnutí do spisu ve smyslu § 38 SŘ).

Pro úplnost uvádíme, že úřední dny a hodiny byly státním orgánům stanoveny usnesením vlády č. 595 z 25. října 1995 o katalogu opatření k zjednodušení a zlepšení výkonu státní správy ve vztahu k občanům. Úkoly tohoto usnesení však měly pro obce jen doporučující charakter.