Petr Krčál - radní Kraje Vysočina

Sociální systémy Zakarpatské Ukrajiny, postavení sociálních služeb a spolupráce kraje Vysočina v oblasti výměnných pobytů sociálních pracovníků, to byla hlavní témata pracovní návštěvy šestičlenné delegace Sociálního úřadu Zakarpatské Ukrajiny, které se zúčastnili radní kraje Vysočina Petr Krčál, vedoucí odboru sociálních věcí Věra Švarcová a vedoucí oddělení sekretariátu hejtmana Kateřina Nedvědová. Pracovní návštěva Zakarpatské oblasti zahájila delegace v Ústavu sociální péče v Křižanově, kde si prohlédli nejenom prostory ústavu, ale kde jednali o další spolupráci v oblasti sociální péče o zdravotně postižené.

Ještě nevyhasnul spor krajů a vlády o základní aspekty sociální reformy, které Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR dalo zelenou a pravděpodobně po vleklých sporech projde i poslaneckou schvalovací mašinérií, a už se začalo veřejně hovořit o druhé etapě této restriktivní reformy. Ta se opírá o základní rámce programového prohlášení vlády České republiky, která chce zlepšit systém péče o ohrožené děti s tím, že jedním z kroků bude zvyšování počtu pěstounských rodin, a to včetně jejich profesionalizace. Vše půjde na vrub současných dětských domovů, jejichž počty chce vláda postupně výrazně redukovat. Základním dokumentem bude pak „Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 – 2011“, který vláda schválila již v červenci roku 2009.

V rámci přípravy strategie prorodinné politiky kraje Vysočina byl zorganizován výzkum v řadách seniorů, kteří se ve svých odpovědích, týkajících se otázky bydlení, nejčastěji zaměřují na vlastní bydlení. Říkají, že byt nemusí být velký, ale dobře vybavený (nikoliv luxusně, ale prakticky a účelně), udržovatelný (jednoduchý na úklid) a splňující požadavky na funkčnost (centrální topení, telefon, teplá voda). Bydlení by mělo zaručovat dostatek soukromí (samostatný pokoj, místo na vlastní věci), být pohodlné, příjemné a důstojné. Pokud toto není možné v rámci rodinného bydlení, tak alespoň poblíž dětí.

Domovům pro seniory a zařízením starajícím se o tělesně postižené chybí peníze. Pro letošní rok přidělena ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) mnohem nižší dotace než loni. Také dochází k opožďování dotací. Mnohé ústavy tak mají v současnosti peníze pouze do července. Sociální oblast zatím může počítat s nižším objemem peněz ze státního rozpočtu než v minulých letech. Důchodci mohou jen doufat, že se kraje s vládou domluví a celá situace nebude ohrožovat kvalitu péče v lůžkových zařízeních krajů.

Komise ministerstva práce a sociálních věcí pro řešení problematiky zaměstnanosti obtížně umístitelných skupin na trhu práce, a to se zřetelem na příslušníky rómské komunity, jednala v našem kraji. Komise byla zřízena usnesením vlády a řeší zejména regionální dopady v oblasti zaměstnanosti rómské komunity. Komise v kraji Vysočina jednala o nových přístupech, projektech a programech se zaměřením na skupiny ohrožené sociální exkluzí. Jednání komise řídil Ladislav Body a Michal Pulo, který je současně předseda Sdružení Rómů a národnostních menšin v ČR. Společného zasedání komise se zúčastnil i Petr Krčál, radní kraje Vysočina pro sociální oblast, protidrogové prevence a multikulturní spolupráce a vedoucí oddělení sociální péče Krajského úřadu kraje Vysočina Jiří Bína.

Město má zájem spolupracovat na transformaci

Město Velká Bíteš by mohlo být do budoucna jedním z míst, kde se v rámci transformačního procesu v sociálních službách postaví zařízení pro mentálně a tělesně postižené klienty. Kraj Vysočina společně s ministerstvem práce a sociálních věcí připravuje finanční projekt na zařazení klientů ÚSP v Jinošově do městských a obecních komunit. Řekl to na své pracovní návštěvě radní pro oblast sociálních věcí Petr Krčál, který společně s náměstkem hejtmana kraje Vysočina Vladimírem Novotným a vedoucím oddělení sociální péče kraje Vysočina Jiřím Bínou jednali o problematice sociální péče a projektech financování a plánování sociálních služeb.

Mateřská centra jsou příležitostí pro novou seberealizaci matek na mateřské dovolené, protože ty se odchodem z práce a péčí o děti mohou přechodně ocitnout v určité izolaci, k níž přispívá i společenské klima. Je to místo, kde se maminky s malými dětmi mohou scházet, aniž by se od nich odloučily. Dává možnost vyjít z osamělosti domova. Maminky zde mohou najít společenství založené na principech dobrovolnosti a svépomoci.

Před šedesáti čtyřmi roky skončily vojenské operace druhé světové války. Tento největší konflikt lidských dějin znamenal pro naši zem a její obyvatele těžkou zkoušku. Tragická mnichovská dohoda, následná okupace Československa a ustavení německého Protektorátu Čechy a Morava zásadně ovlivnily budoucí osudy tisíců lidí. Roky útlaku a perzekuce byly pro mnohé tragické. Zároveň to ale byly také roky hrdinství tisíců těch, kteří odešli bojovat za svou vlast na západní a východní frontu. Květnové oslavy konce války na Vysočině se připomněli i představitelé kraje Vysočina Vladimír Novotný a Petr Krčál společně se zástupci Parlamentu ČR Karlem Černým, a to na pietních shromážděních ve Velkém Meziříčí, Cikháji, Polničce a Fryšavě pod Žákovou horou.

Systém slev pro rodiny s dětmi rozvíjí v kraji Vysočina svoji činnost již více jak tři roky. Rodinné pasy nabízejí rodinám celou řadu výhod a nabídek v oblasti účelného trávení volného času dětí, mládeže a celých rodin.

Se systémem sociálních služeb se při pracovní návštěvě seznámil radní pro sociální věci a protidrogovou prevenci kraje Vysočina Petr Krčál. Ten v doprovodu vedoucího oddělení sociální péče krajského úřadu kraje Vysočina Jiřího Bíny přijel v pondělí 30. března 2009, aby společně se starostou Vladislavem Nechvátalem a místostarostou Vladislavem Hynkem diskutovali o systému a financování sociálních služeb ve městě Třešti.

Kvalita prožívání životního času člověka se dostává do popředí zájmu řady institucí a organizací v naší republice. Volný čas již nepředstavuje jen prostor pro relaxaci a oddych, ale složitý dynamický systém širokého dosahu. Jedním z cílů projektu Rodinné pasy je kvalitní prožití života a zejména různorodé trávení volního času. Celý projekt již třetím rokem přináší pestrou paletu slev při nákupech, návštěvách zařízení pro volný čas, a to na území České republice, Slovenska a Rakouska.

Havlíčkův Brod je jedním z měst, které investuje do sociálních služeb nemalé finanční prostředky. Při své návštěvě Havlíčkova Brodu se o tom přesvědčil radní pro oblast sociální péče kraje Vysočina Petr Krčál. Ten jednal se starostkou Havlíčkova Brodu Janou Fischerovou a radním Tomášem Hermanem.

Dobrovolník je člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti. Dobrovolník může být vnímán jako spolehlivý pomocník, na kterého je možné mít podobné nároky jako na placené zaměstnance. Rozvoj dobrovolnictví jako nového nástroje v sociálních službách chce v tomto roce dosáhnout kraj Vysočina. Velice si uvědomujeme, že jednotlivé oblasti společenského života se bez pomoci dobrovolníků neobejdou. Jednou z nich jsou sociální služby.

Pět lůžek dlouhodobé ošetřovatelské intenzivní péče (DIOP) zřídila v rámci své Léčebny pro dlouhodobě nemocné Nemocnice Třebíč. Oddělení je nyní kompletně obsazeno pacienty, kteří jsou léčeni převážně s neurologickými potížemi. Rekonstrukce včetně nutných dispozičních úprav, pořízení nových lůžek, matrací a přístrojů přišlo nemocnici na 1,9 mil. korun. Nové lůžkové zařízení přijel do Třebíče otevřít radní pro oblast sociální péče kraje Vysočina Petr Krčál.

Jedním z významných otázek týkajících se rozvoje sociálních služeb v kraji Vysočina jsou i investice do sociální oblasti, které jsou zaměřeny zejména na zlepšování životních podmínek klientů sociálních zařízení, kde je zřizovatelem kraj Vysočina. Významné investice do sociální oblasti zabezpečují i zlepšení komfortu služeb pro seniory, tělesně a mentálně postižené občany a v neposlední řadě se podílejí i na výrazném zlepšování standardů v sociální péči.