Doporučujeme

  • Ochrana obyvatel
  • Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina
  • Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina
  • Policie ČR
 
 
 

Cesta: Titulní stránka > Vysočina bezpečný region > Řešení mimořádných situací


 

Metodika zpracování krizových plánů

Metodika zpracování krizových plánů dle § 15 a § 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.
 

 
 

Metodika zpracování krizových plánů dle § 15 a § 16 nařízení vlády

č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.

čl. 1

Úvodní ustanovení

(1)  Metodika stanoví postup při zpracování krizového plánu ministerstva, jiného správního úřadu, České národní banky a jiného státního orgánu (dále jen „krizový plán správního úřadu“) a krizového plánu územního samosprávného celku pro řešení krizových situací nesouvisejících se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením[1].

(2)  Opatření v krizovém plánu souvisí pouze s řešením krizových situací a jejich realizace je podmíněna vyhlášením některého z krizových stavů.

(3)  Odpovědnost za aktuálnost dat a informací uvedených v jednotlivých přílohových částech krizového plánu mají zpracovatelé těchto částí.

čl. 2

Vymezení pojmů

(1)  Krizový plán obsahuje souhrn opatření a postupů k řešení krizových situací, tedy souhrn plánovacích, metodických a informačních dokumentů, používaných při rozhodovací, řídící a koordinační činnosti v krizové situaci. Krizový plán se skládá ze základní a přílohové části. Zpracovává se v písemné a elektronické podobě, přičemž obě podoby krizového plánu jsou si rovnocenné.

(2)  Zpracovatelem krizového plánu správního úřadu je ministerstvo nebo jiný správní úřad, Česká národní banka nebo jiný státní orgán[2](dále jen „zpracovatel krizového plánu správního úřadu“). Krizový plán schvaluje statutární orgán zpracovatele.

(3)  Zpracovatelem krizového plánu kraje jsou příslušné orgány kraje[3]; zpracování krizového plánu kraje zabezpečuje hasičský záchranný sbor kraje[4]. Krizový plán kraje schvaluje hejtman. Způsob zpracování krizového plánu kraje je stanoven v § 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. (dále jen „nařízení vlády č. 462/2000 Sb.“). Hasičský záchranný sbor kraje projedná v Bezpečnostní radě kraje rozsah a postup zpracování krizového plánu a podíl krajského úřadu, hasičského záchranného sboru kraje a ostatních subjektů na jeho zpracování.

(4)  Zpracovatelem rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje (dále jen „krizový plán určené obce“), u obce určené hasičským záchranným sborem kraje[5], je obecní úřad[6]. Je-li určená obec obcí s rozšířenou působností[7], rozpracovává vybrané úkoly krizového plánu kraje na podmínky správního obvodu obce s rozšířenou působností[8]. Tento dokument schvaluje starosta určené obce po projednání se starosty dotčených obcí a po posouzení Bezpečnostní radou kraje.

(5)  Analýzou rizik je proces identifikace hrozeb a zranitelnosti území, které je v působnosti zpracovatele krizového plánu nebo v jeho věcné působnosti, stanovení možných rizik, jejich závažnost, důsledky a dopady na rozsah možných ztrát na životech nebo zdraví obyvatelstva, jeho majetku a na životním prostředí.

(6)  Krizovým rizikem je konkrétní riziko vyhodnocené na základě analýzy rizik.

(7)  Kritickou infrastrukturou se rozumí výrobní i nevýrobní systémy, jejichž nefunkčnost by měla vážné dopady na bezpečnost, ekonomiku a zachování nezbytného rozsahu dalších základních funkcí státu při krizových situacích.

(8)  Subjektem kritické infrastruktury jsou vybrané subjekty výrobní i nevýrobní sféry provozující zařízení a objekty nebo poskytující služby popř. vytvářející produkty ve stanovených oblastech kritické infrastruktury[9].

(9)  Základní funkce státu jsou definovány právy a povinnostmi orgánů státní správy a samosprávy, postupy a jejich vykonáváním v rámci zákonů, jimiž stát udržuje kontrolu nad fungováním společnosti podle ústavních zásad v období krizových stavů a kterými v podmínkách krizových stavů zajišťuje základní potřeby obyvatelstva.

Obsah krizového plánu

Díl 1

Základní část krizového plánu

čl. 3

Působnost, odpovědnost a úkoly zpracovatele krizového plánu

(1)  Zpracovatel krizového plánu správního úřadu v úvodní části krizového plánu uvede:

a)    název zpracovatele krizového plánu,

b)    poštovní adresu zpracovatele, telefonní a faxové spojení, e-mailovou adresu a informační internetové stránky, spojení na operační a informační střediska nebo stálé informační služby pokud jsou zřízeny,

c)    vymezení odpovědnosti zpracovatele a jeho působnost pro řešení krizových situací vyplývající z právních předpisů,

d)    přehled zpracovatelů příloh krizového plánu.

(2)  Zpracovatel krizového plánu kraje a krizového plánu určené obce v úvodní části krizového plánu uvede:

a)    název zpracovatele krizového plánu, tj. kraje nebo určené obce,

b)    poštovní adresu zpracovatele, telefonní a faxové spojení, e-mailovou adresu a informační internetové stránky, spojení na operační a informační střediska IZS, případně další operační střediska,

c)    vymezení odpovědnosti a působnosti zpracovatele a dalších subjektů podílejících se na zpracování krizového plánu, vyplývající z právních předpisů pro řešení krizových situací,

d)    vymezení územní působnosti zpracovatele vyplývající z právních předpisů.

čl. 4

Charakteristika organizace krizového řízení

(1)  Zpracovatel krizového plánu správního úřadu uvede v charakteristice organizace krizového řízení:

a)    organizační strukturu úřadu s popisem řízení a součinnosti a působností jednotlivých organizačních celků za krizových stavů; schéma organizace krizového řízení s definováním orgánů krizového řízení a jejich působností ve vztahu k řešení krizové situace,

b)    předpokládané změny organizační struktury zpracovatele nutné k zabezpečení činnosti za krizových stavů,

c)    charakteristiku specifických odborných činností úřadu souvisejících s činnostmi nebo předpokládanými požadavky vlastního krizového štábu, nebo s požadavky a službami ostatních krizových štábů oprávněných tyto požadavky uplatňovat nebo vyžadovat,

d)    seznam osob, které se podílely na zpracování krizového plánu s uvedením nezbytných osobních údajů, adres do zaměstnání, bydliště a variant spojení; uvede se ve vazbě na čl. 3/1/d.

(2)  Zpracovatel krizového plánu kraje nebo krizového plánu určené obce uvede v charakteristice organizace krizového řízení:

a)    organizační strukturu zpracovatele s popisem řízení a součinnosti a působností jednotlivých organizačních celků za krizových stavů, schéma organizace krizového řízení s definováním orgánů krizového řízení a jejich působností ve vztahu k řešení krizové situace,

b)    předpokládané změny organizační struktury zpracovatele nutné k zabezpečení činnosti za krizových stavů,

c)    varianty organizačních struktur krizového štábu na hlavních a záložních pracovištích,

d)    organizační schéma složek, zabezpečujících funkčnost kritické infrastruktury ve správním obvodu[10],

e)    charakteristiku plánovaných odborných činností organizací v územně samosprávném celku, souvisejících s činnostmi nebo požadavky krizového štábu a potřebami řešení krizového stavu,

f)      seznam osob, které se podílely na zpracování krizového plánu s uvedením osobních údajů, adres do zaměstnání, bydliště a variant spojení.

čl. 5

Krizová rizika a zajištění krizových opatření

(1)  Zpracovatel krizového plánu uvede výčet a hodnocení možných krizových rizik, jejich předpokládaný dopad na území v oblasti stanovené působnosti a usměrňuje činnost orgánů a organizačních složek státu, jejich organizačních celků, právnických a podnikajících fyzických osob podílejících se na zajištění krizových opatření v rámci krizového plánování s využitím:

a)    výstupů z analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení na území podle havarijního plánu kraje a povodňových plánů, které jsou přílohovou částí krizového plánu, přičemž dále rozpracuje pouze ta rizika, která budou řešena za krizové situace prostřednictvím krizových štábů daného stupně; toto ustanovení se týká pouze úrovně kraj a určená obec,

b)    výstupů z analýzy rizik vnějších havarijních plánů, které jsou přílohovou částí krizového plánu, přičemž dále rozpracuje pouze ta rizika, která mohou být příčinou vzniku krizové situace,

c)    výstupů z typových plánů zpracovaných dle ustanovení § 15 odst. 3 písm. c) nařízení vlády č. 462/2000 Sb. vycházejících z přehledu typů krizových situací, schváleného usnesením BRS č. 295, ze dne 14. května 2002.

(2)  Zpracovatel krizového plánu správního úřadu zapracuje do krizového plánu pouze ta krizová rizika, která mají vliv na jeho řídící, koordinační a odbornou činností v rámci České republiky. Zvláštní pozornost věnuje opatřením pro zabezpečení funkčnosti kritické infrastruktury.

(3)  Zpracovatelé krizových plánů se navzájem informují o krizových rizicích, která mohou přesáhnout územní působnost zpracovatele krizového plánu a ohrozit okolní území. Tato rizika vyznačí ve svých plánech a uvedou dohodnutý systém předávání těchto informací.

(4)  Zpracovatelé krizových plánů krajů a krizových plánů určených obcí zapracují do krizových plánů krizová rizika, která mají souvislost s řídící, koordinační, odbornou činností v rámci územní působnosti a všechna další krizová rizika vyplývající z jiných krizových plánů, pokud ohrožují území zpracovatele. Zvláštní pozornost věnují opatřením pro zabezpečení funkčnosti kritické infrastruktury.

(5)  Doporučující kriteria pro výběr subjektů kritické infrastruktury na krajské úrovni, zpracované příslušnými odpovědnými resorty[11], obdrží krajský úřad a hasičský záchranný sbor kraje od Ministerstva vnitra.

(6)  Zpracovatel krizového plánu vyzve[12] vybraný subjekt kritické infrastruktury ke spolupráci na zpracování krizového plánu; k zajištění plnění opatření vyplývajících z krizového plánu je subjekt kritické infrastruktury jako subjekt krizového plánování povinen zpracovat plán krizové připravenosti, pokud není zpracovatelem krizového plánu.

čl. 6

Další potřebné podklady a zásady

(1)  Za další podklady a zásady potřebné pro používání přílohové části krizového plánu se považují např.:

a)    přehled krizové a ostatní související legislativy,

b)    statut a jednací řád krizového štábu,

c)    formuláře pro vyhlášení krizových stavů a další související dokumenty specifikující rozsah krizových opatření,

d)    metodiky, scénáře, pomůcky pro práci krizových štábů,

e)    vzory dokumentace spisové služby krizového štábu a směrnice pro manipulaci s neutajovanými, zvláštními a utajovanými skutečnostmi;

f)      vzory a formuláře dokumentace pro rozhodování a provádění řídících opatření, vzorové formuláře na ukládání pracovní výpomoci a povinnosti poskytnout věcný prostředek,

g)    zásady manipulace s krizovým plánem a způsob jeho aktualizace.

Díl 2

Přílohová část krizového plánu

čl. 7

Přílohová část krizového plánu, zpracovaná dle § 15 odst. 3 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., obsahuje plánovací, řídící, koordinační a další dokumentaci zpracovanou pro řešení krizových situací zpracovatelem krizového plánu nebo dalšími smluvně zajištěnými subjekty.

(1) Přehled sil a prostředků

Uvede se přehled sil a prostředků, které jsou obsaženy v jednotlivých dílčích plánech ze kterých se skládá krizový plán. Zpracovatelé krizových plánů:

b)    správních úřadů zpracují přehled sil a prostředků, s nimiž sami disponují, s uvedením základních technických dat a možnosti použití,

c)    krajů a krizových plánů určených obcí zpracují přehled sil a prostředků, které mohou být využity a nejsou zahrnuty do havarijních plánů, povodňových a obdobných plánů a jsou využitelné dle § 29 a § 30 zákona č. 240/2000 Sb., dalších zdrojů dle operačních plánů v působnosti zpracovatelů krizového plánu správního úřadu a z jiných zdrojů, jako například smluvně zabezpečené síly a prostředky od sousedních krajů a obcí nebo v rámci příhraniční pomoci,

d)    dílčí přehledy sil a prostředků je nezbytné sloučit do jednoho seznamu, s uvedením kontaktu pro jejich vyžádání a s vyznačením orgánu oprávněného k jejich využití.

(2)  Katalog krizových opatření

Slouží ke zpracování krizového plánu a obsahuje:

a)    seznam krizových opatření, který uvádí opatření obecně využitelná podle aktuální potřeby a v takové míře, která závisí na rozsahu krizové situace; obsahuje stručné popisy jednotlivých krizových opatření a k nim příslušné odkazy na legislativu;

b)    katalogové listy krizových opatření vycházející ze seznamu krizových opatření a dále rozpracovávající jednotlivé druhy rizik a s tím související opatření do větších podrobností;

Zpracovatelé krizových plánů správních úřadů a krajů využijí a přizpůsobí pro své podmínky postupy uvedené v Katalogu krizových opatření, který vydá Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany.

Příslušné typové postupy, zásady a opatření pro řešení jednotlivých druhů (typů) nevojenských krizových situací vyplynou ze zpracovaných typových plánů krizových situací.

(3)  Typové plány

Ústřední správní úřady podle své působnosti stanoví pro jednotlivé druhy krizových situací doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení. Typové plány obdrží zpracovatelé krizových plánů od gestorů typových plánů a Ministerstva vnitra. Tyto pak využijí při zpracování operačních plánů.

(4)  Operační plány

Stanoví postupy, zásady a opatření [viz § 15 odst. 3 písm. d) nařízení vlády č. 462/2000 Sb.] k řešení krizových situací na daném území, přičemž:

a)    zpracovatel krizového plánu správního úřadu zpracovává operační plány na jednotlivé druhy ohrožení, k tomu využije katalogy krizových opatření, typové plány a informace z krizových plánů příslušného správního obvodu,

b)    zpracovatel krizového plánu kraje a krizového plánu určené obce zpracované operační plány uvede do přehledu operačních plánů, mezi které patří například vnější havarijní plán, povodňový plán, nákazový plán, plán veterinárních opatření, traumatologický plán apod. a to i v případě, kdy jsou součástí havarijního plánu. Mezi tyto plány patří rovněž i operační plán k zajištění úkolů obrany.

(5)  Plán nezbytných dodávek

a)    sestaví zpracovatel krizového plánu ústředního správního úřadu podle § 10 odst. 2 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. (dále jen „zákon č. 241/2000 Sb.“) a podle vyhlášky č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy (dále jen „vyhláška č. 498/2000 Sb.“),

b)    zpracovává ústřední správní úřad a krajský úřad; dokument obsahuje seznam nezbytných dodávek a přehled jejich dodavatelů,

c)    zabezpečuje se v souladu s § 10 odst. 2 a 4 zákona č. 241/2000 Sb. a vyhláškou č. 498/2000 Sb.; do požadavku krajského úřadu se zahrne i požadavek, který u něho oprávněně uplatnil jiný správní úřad, respektive zpracovatel krizového plánu správního úřadu, který plán nezbytných dodávek nezpracovává s výjimkou písm. a) tohoto odstavce,

d)    obce s rozšířenou působností a určené obce nezpracovávají plán nezbytných dodávek, avšak v systému hospodářských opatření pro krizové stavy připravují a vyhlašují regulační opatření a plní úkoly uložené jim krajským úřadem k zajištění nezbytných dodávek (viz § 8 zákon č. 241/2000 Sb.).

(6)  Plán hospodářské mobilizace

a)    zpracovatel krizového plánu ústředního správního úřadu zpracuje na základě požadavků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů podle § 13 zákona č. 241/2000 Sb. a podle vyhlášky č. 498/2000 Sb.,

b)    zpracovatel krizového plánu kraje a krizového plánu určené obce plán hospodářské mobilizace nezpracovávají; dodavatel mobilizační dodávky je povinen zpracovat plán opatření hospodářské mobilizace v souladu s § 15 zákona č. 241/2000 Sb. a předat jej územně příslušnému krajskému úřadu.

(7) Plán akceschopnosti

Obsahuje reakci zpracovatele krizového plánu na vyhlášení jednotlivých krizových stavů a jeho připravenost plnit úkoly stanovené zpracovateli krizového plánu a jeho organizačním součástem, úkoly ke zpohotovení pracoviště krizového štábu a aktivaci sil a prostředků využitelných při vyhlášení krizových stavů. Plán obsahuje:

a)    umístění plánovaných a záložních pracovišť krizových štábů, přehled jejich vybavení technikou a službami, nezávislými zdroji energií, proviantním materiálem, písemnostmi; uvedení celkové kapacity pracovišť krizového štábu včetně předpokládané maximální doby jejich autonomního provozu,

b)    seznam osob, u nichž se předpokládá, že budou pracovat v krizových štábech, poskytovat expertní pomoc nebo služby, s uvedením nezbytných osobních údajů, adres do zaměstnání, bydliště - pobytu, varianty spojení, případně další kontaktní osoby a informace o jejich funkčním a odborném zařazení; v případě krizového plánu kraje a krizového plánu určené obce se uvedou i osoby, které řídí základní a vybrané ostatní složky IZS,

c)    postupy pro vyrozumění a zabezpečení připravenosti k plnění úkolů za krizových situací, včetně způsobů svolání krizového štábu a realizace dalších opatření,

d)    opatření k zajištění ochrany osob a pracovišť krizového štábu před následky krizových situací,

e)    opatření ke zprovoznění a zajištění ochrany záložního nebo chráněného pracoviště,

f)      další opatření nutná k zajištění akceschopnosti zpracovatele krizového plánu plnit úkoly plynoucí z krizového plánu kraje nebo určené obce.

(8)  Plány spojení

Zpracovatel krizového plánu:

a)    uvede způsob spojení mezi krizovým štábem daného stupně a mezi ostatními subjekty podílejícími se v součinnosti na řešení krizové situace,

b)    stanoví náhradní způsoby spojení a komunikace v případě výpadku energií nebo telekomunikačních sítí,

c)    uvede spojení na orgány krizového řízení a složky podílející se na řešení krizové situace s uvedením řídících a koordinačních vztahů; uvést kontaktní místa na funkce představitelů orgánů krizového řízení a výkonných a dalších složek, právnických a podnikajících fyzických osob, jejich telefonní čísla, radiové frekvence a volací znaky, pagery, e-mailové adresy, popřípadě jiné spojovací prostředky, adresy a místa pobytu;

d)    sloučí, pro přehlednost, jednotlivé dílčí plány spojení do jednoho plánu a vyznačí spojení pro krizové stavy (krizová čísla).

(9)  Plán materiálně technického zabezpečení

Plán obsahuje:

a)    potřeby materiálně technického zabezpečení činností zpracovatele krizového plánu při řešení krizových situací,

b)    specifikaci potřeb zdrojů a služeb souvisejících se zabezpečením činnosti krizového štábu ve vazbě na činnost zpracovatele krizového plánu a jiných složek dle úvahy zpracovatele s ohledem na řešenou situaci,

c)    specifikaci potřeb zdrojů a služeb souvisejících se zabezpečením činnosti krizového štábu ve vazbě na činnost krajského úřadu, obecních úřadů určených obcí, operačních a informačních středisek základních složek IZS a jiných složek dle úvahy zpracovatele s ohledem na řešenou situaci.

(10)    Plán zdravotnického zabezpečení

Obsahuje specifikaci potřeb zdrojů a služeb souvisejících se zdravotním zabezpečením činnosti zpracovatele krizového plánu a jiných složek dle úvahy zpracovatele s ohledem na řešenou krizovou situaci.

(11)  Mapy rizik a řešení

Mapy území v elektronické podobě musí být vždy zálohovány listinnou formou a obsahují:

a)    připravené soulepy nadepsaných topografických map území s výběrem vhodného měřítka pro zakreslení potřebných údajů,

b)   do map zakreslené pravděpodobné nebezpečné zóny, místa dislokace krizových štábů, rozmístění složek IZS, důležité objekty, evakuační trasy, úkryty, shromaždiště osob a další údaje, dle rozhodnutí příslušného orgánu krizového řízení a vyplývající z příslušných havarijních plánů.

Díl 3

Závěrečná část

čl. 8

(1)  Tento dokument se využije přiměřeně i pro zpracování plánů krizové připravenosti pro právnické a podnikající fyzické osoby.

(2)  Zpracování analýzy rizik zabezpečují v době přípravy na krizové situace věcně příslušné orgány[13].

(3)  Ústřední správní úřady upřesní obsah krizových plánů pro správní úřady v rámci své působnosti a zabezpečí rozeslání typových plánů pro jejich potřebu.

(4)  Tento dokument nahrazuje stejnojmenný dokument ze září 2003.


[1]    Krizový plán, podle § 9a odst. 3 zákona č. 222/1999 Sb., o zajištění obrany, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., je za stavu ohrožení, vyhlášeném v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu, samostatnou součástí plánu obrany státu. Ministerstvo obrany vydá metodiku pro zpracování operačního plánu k zajištění úkolů obrany, který bude součástí přílohové části krizového plánu.

[2]      § 9 odst. 1 písm. b), § 13 odst. 2, a § 28 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. (dále jen „zákon č. 240/2000 Sb.“)

[3]      § 14 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb.

[4]      § 15 odst. 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb.

[5]      § 15 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb.

[6]      § 21 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb.

[7]      příloha č. 1 zákona č. 314/2002 Sb.

[8]      část druhá vyhl. Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb.

[9]      21. schůze VCNP ze dne 23.9.2003, usnesení č. 179 - materiál „Aktuální seznam subjektů kritické infrastruktury“

[10]   vyhláška MV č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působnost

[11]   usnesením VCNP č. 179/2003 byly stanoveny subjekty kritické infrastruktury celostátního významu a byly stanoveny kriteria pro výběr subjektů kritické infrastruktury regionálního a místního významu (dále jen na krajské úrovni).

[12]  § 29 odst. 1 z.č. 240/2003 Sb.

[13]   § 2 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb.

 

Příspěvky k dokumentu

počet příspěvků: 0
  • Předmět, Autor, Datum a čas, Číslo, Návštěv
  • Metodika zpracování krizových plánů
 

Zodpovídá: Bc. Pavel Dvořák
Vytvořeno / změněno: 17.10.2003 / 7.5.2004
Informace jsou aktuální

Počet návštěv: 61716
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí: 8.00–17.00, úterý: 8.00–13.00, středa: 8.00–17.00, čtvrtek: 8.00–13.00, pátek: 8.00–13.00, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek: 8.00–13.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek


Validní kód