Kultura a památky Kraje Vysočina

Obec: Červená Řečice

Zajímavost:

Sgrafito – renesanční módní vlna.

Nejčastější výzdobou fasád význačných budov v období renesance bylo sgrafito. Dvoubarevného sgrafitového vzoru se dosahovalo tak, že se spodní vrstva tmavé omítky nechala zaschnout a do svrchní tenké vrstvy omítky světlé barvy se za vlhka proškrabávaly žádané vzory. Jedním z nejhezčích zámků zdobených touto technikou je Červená Řečice. V lunetových římsách paláce najdeme krásná sgrafita představující světce, pod římsami pak postavy andělů s výjevem Nanebevzetí Panny Marie. Jednu celou stěnu zaujímá zobrazení průvodu s vozovým spřežením a s muži na koních.

Charakteristika:

Město Červená Řečice vzniklo ve 12. století na území při horním toku řeky Želivky, které daroval český kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi. Řečice se stala od svého počátku centrem rozsáhlého panství pražských biskupů a arcibiskupů. Po husitských válkách až do Bílé hory se na panství střídaly různé šlechtické rody. V roce 1623 císař Ferdinand II. vrací Červenou Řečici pražským arcibiskupům, v jejichž držení zůstává až do roku 1948. Město se rozkládá kolem pravidelného čtvercového náměstí s ulicemi v nárožích a v polovině východní a západní strany. Dominantou obce je mohutný komplex zámku, který byl v 16. století přestaven v renesančním stylu a bohatě vyzdoben sgrafity. Dalšími dominantami památkové zóny jsou i oba kostely (hřbitovní kostel Božího Těla a kostel Máří Magdalény).

Způsob prohlášení:

Vyhláška ze dne 1. dubna 2003 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny

Vymezení hranic:

Na severu začíná hranice na severovýchodním rohu zrušeného hřbitova p. p. č. 218, odtud směřuje na východ přes komunikaci p. č. 2122/12, dále přetíná komunikaci p. č. 2119/1 na severozápadní roh komunikace p. č. 2122/6. Běží po jejím severním okraji až na jihozápadní roh st. p. č. 31, kde se lomí k severu a obchází st. p. č. 31, st. p. č. 32, p. p. č. 181/1, na jejímž severovýchodním rohu se lomí k jihu a obíhá východní strany p. p. č. 181/1, p. p. č. 181/3, p. p. č. 179/1, p. p. č. 177, st. p. č. 26, p. p. č. 172, st. p. č. 21, p. p. č. 2122/8, p. p. č. 169, p. p. č. 168, p. p. č. 411/16, p. p. č. 162, p. p. č. 411/6, p. p. č. 160/1, st. p. č. 11, p. p. č. 2128, p. p. č. 2110/1 směrem na východní roh st. p. č. 10, obchází tento pozemek z jihu, přetíná p. p. č. 469/1, jde po východní hraně p. p. č. 470/4 a lomí se k západu. Pokračuje po jižní straně p. p. č. 470/1, 472/8, 472/7, 472/6, 472/2, 618/1 a přetíná komunikace p. č. 2146 a 2119/2 směrem na severovýchodní roh p. p. č. 620/1. Lomí se k jihu podél její východní strany a dále se lomí k západu a sleduje jižní strany p. p. č. 620/1, p. p. č. 107/14, p. p. č. 107/9, p. p. č. 621/2, p. p. č. 622, st. p. č. 71, p. p. č. 2101/1, p. p. č. 98/6 a p. p. č. 98/10. Lomí se k severu podél západních hranic p. p. č. 98/10, st. p. č. 262, p. p. č. 98/9, st. p. č. 241, p. p. č. 98/11 a p. p. č. 98/6. Ze severozápadního rohu p. p. č. 98/6 přechází komunikaci p. č. 2101/1 a pokračuje podél jižních hranic p. p. č. 1/5, 96/3, 1/6, na jejímž jihozápadním rohu se lomí k severu, přetíná p. p. č. 32/3, 2100/2 až na jihozápadní roh st. p. č. 89. Pokračuje po severní hraně p. p. č. 2100/2 směrem k západu a lemuje jižní hrany p. p. č. 89/10, potoka p. p. č. 2125/1 a Bečovského rybníka p. p. č. 47. Lomí se k severu po západních hranicích p. p. č. 48/1, p. p. č. 64/26, p. p. č. 64/25, p. p. č. 64/22, st. p. č. 251/1, dále přechází p. p. č. 64/6 směrem k jihozápadnímu rohu p. p. č. 64/21, kterou sleduje ze západu, pokračuje k severu podél západní strany p. p. č. 64/31, p. p. č. 64/23, st. p. č. 109 a přechází p. p. č. 2093/7 a komunikaci p. č. 2136 na jihozápadní roh st. p. č. 255. Lomí se k východu a sleduje severní strany p. p. č. 2093/5, p. p. č. 2093/4, p. p. č. 2122/11, st. p. č. 190, st. p. č. 189, st. p. č. 188, st. p. č. 187, p. p. č. 74/1, st. p. č. 186, st. p. č. 185, st. p. č. 183, st. p. č. 182 a st. p. č. 181. Přetíná komunikaci p. č. 2122/15 a pokračuje po severních stranách p. p. č. 214/2, st. p. č. 177, lomí se k severu podél východní hranice p. p. č. 216/3 a pokračuje po severních hranicích p. p. č. 216/3, p. p. č. 216/5, p. p. č. 208, p. p. č. 217, st. p. č. 159 a p. p. č. 218 do místa, kde se hranice uzavírá.