Kultura a památková péče

Kultura

Kultura je nedílnou součástí života společnosti. Je odrazem životní úrovně obyvatelstva, plní důležitou sociální a výchovně vzdělávací funkci. Zároveň je důležitým impulzem pro rozvoj cestovního ruchu i významným hospodářským odvětvím.

Na území kraje Vysočina se nachází stabilní síť kulturních zařízení, která je srovnatelná s průměrem ČR a odpovídá postavení regionu v rámci České republiky.

Kraj Vysočina spoluvytváří finanční, koncepční a legislativní předpoklady pro rozvoj kultury v kraji a reaguje na aktuální potřeby v souladu s koncepcemi Vlády ČR a doporučením Ministerstva kultury (Státní kulturní politika, Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví, Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu, Koncepce rozvoje knihoven).

Tab. 1: Nejvýznamnější hudební festivaly v kraji

Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu

Velká pozornost je věnována rozvoji aktivit volného času s důrazem na stimulaci rozvoje mezinárodní kulturní spolupráce. Nezastupitelnou roli zde představuje spolková a zájmová činnost obyvatel. Ta je v rámci kraje podporována různými dotačními tituly nebo přímou podporou významných kulturních a společenských akcí (tabulka 1). Zvlášť je udělována podpora regionálním postupovým a národním přehlídkám v oblasti neprofesionálního umění (tabulka 2).

Tab. 2: Regionální postupové a národní přehlídky v oblasti neprofesionálního umění v kraji Vysočina v roce 2010

Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu

V zájmu kraje je podpora lidových tradic, která je významná jak pro identifikaci obyvatel s územím, tak pro zvýšení atraktivity z hlediska cestovního ruchu. V kraji Vysočina působí více než 40 folklorních souborů a vesnických skupin, které prezentují lidové tradice, zvyky a obyčeje regionu (tabulka 3). V souladu s Koncepcí účinnější péče o tradiční lidovou kulturu bylo zřízeno při  Muzeu Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizaci, Regionální pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu pro kraj Vysočina.

Tab. 3: Nejvýznamnější folklorní akce v kraji Vysočina

Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu

V kraji Vysočina je registrováno cca 80 divadelních spolků, z toho cca 30 aktivních, se zaměřením na činohru, muzikál, kabaret, divadlo poezie. Počty se stále mění, zejména dětské a studentské kolektivy rychle vznikají a zanikají, často se zakládají za účelem uskutečnění jednoho představení. Nadregionální působnost má Divadlo T. E. J. P. – divadlo mimořádné nonverbální produkce, které koresponduje s prvky tzv. nového cirkusu, tedy akrobacií a rytmikou. Jedinou stálou profesionální divadelní scénu v kraji představuje Horácké divadlo Jihlava s kapacitou 305 míst, od roku 2003 příspěvková organizace kraje Vysočina. Ročně se zde odehraje více než 220 představení, průměrná návštěvnost se pohybuje kolem 280 osob, roční návštěvnost je cca 57 tis. diváků.

Významným způsobem se na kulturních a vzdělávacích aktivitách podílejí knihovny (tabulka 4). V kraji Vysočina odevzdalo za rok 2009 statistický výkaz Kult (MK) 12-01 celkem 614 knihoven, z nichž 40 je profesionálních, 498 neprofesionálních a 76 poboček (z toho 67 poboček funguje jako neprofesionální knihovny v obcích, kde není obecní úřad). V porovnání s rokem 2008 bylo 10 neprofesionálních knihoven převedeno na pobočky (zažádáno o změnu v evidenci knihoven na MK ČR). Pět profesionálních knihoven – Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě, příspěvková organizace kraje Vysočina a pověřené knihovny v Jihlavě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáru nad Sázavou - vykonávají tzv. regionální funkce, tj. poskytují základním knihovnám v kraji poradenské a vzdělávací služby, budují výměnné fondy, zapůjčují výměnné soubory knihovních dokumentů a zajišťují další nezbytné činnosti napomáhající rozvoji knihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb. V roce 2009 bylo obsluhováno celkem 570 knihoven.

Tab. 5: Příspěvkové organizace zřizované krajem Vysočina na úseku kultury

Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu

Tab. 6: Kulturní střediska v kraji Vysočina

Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu

Spolu s muzei a galeriemi zřizovanými krajem Vysočina (tabulka 5) působí na území kraje cca 70 muzeí, galerií a pamětních síní (obr. 1), které uchovávají a prezentují kulturní dědictví, historické a lidové tradice i současné umělecké směry. Jejich zřizovatelem jsou obce, města, stát, občanská sdružení, soukromé fyzické i právnické osoby.

Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu

Mezi současné priority podporované krajem Vysočina na úseku kultury patří zkvalitnění podmínek pro zajištění správy a ochrany muzejních sbírek ve vlastnictví kraje, účinnější prezentace kulturního dědictví s mezinárodním přesahem a prezentace regionálních umělců, zejména malířů, sklářů, kovářů či fotografů atd. na celostátních a mezinárodních výstavách a kulturních misích.

Důležitým partnerem zejména v oblasti propagace kulturních akcí a aktivit v kraji jsou kulturní centra a informační střediska (tabulka 6).