Petr Krčál - radní Kraje Vysočina

„Pro více než čtvrtinu odpovědí je jednotící klíčové slovo služby (28%) – aby byl nablízku lékař, aby senior mohl využívat pečovatelské a ošetřovatelské služby, měl zajištěné stravování, byl na místě dopravně dostupném a v blízkosti obchodů,“ říká Petr Krčál, radní kraje Vysočina pro sociální oblast.

Ve čtvrtině odpovědí byl kladen důraz na důležitost prostředí (23%), ve kterém senior bydlí. Hlavně, aby bylo klidné (ne v blízkosti centra, nádraží, hlučného provozu, ale v parku, klidné ulici apod.), pokud možno blízko přírody (aby bylo kam chodit na procházku) a hlavně bezbariérové (v přízemí, bez schodů, s výtahem, s lavičkami).Kromě výše uvedeného se odpovědi soustřeďovaly i do oblasti financí (8%), respektive, aby bydlení bylo levné a finančně dostupné a aktivit pro seniory (3%) – nabídky různých akcí, zájmových a společenských aktivit, blízkost knihovny, možností setkávání.

Se stářím přichází možnost bydlení v domovech pro seniory. Co je hlavním důvodem toho, že se senior rozhodne pro tento typ bydlení?

„Podle každého druhého obyvatele Vysočiny staršího 55 let je rozhodnutí bydlet v domově pro seniory nejvíce podmíněno osamělostí (49%), kdy senior zůstal sám, avšak sám doma nemůže nebo nechce být, samota ho tíží, touží být mezi lidmi, tam, kde může najít pomoc a pochopení,“ říká k životní situaci seniorů krajský radní Petr Krčál.

Třetina občanů seniorského věku uvádí, že impulsem pro volbu domova důchodců je nesoběstačnost (33%) – rapidně se zhoršující zdravotní stav, nemohoucnost, bezmocnost, výrazná neschopnost postarat se o sebe, sešlost stářím, ztížená pohyblivost, problémy fyzické i duševní, tzn. stav, kdy se takový člověk bez stálé péče neobejde.

• Petr Krčál
  radní kraje Vysočina pro sociální záležitosti