Kultura a památky Kraje Vysočina

Adresa

Havlíčkovo náměstí 87

580 01 Havlíčkův Brod

tel.: 569 400 499, 569 400 482 (půjčovna)

fax: 569 400 490

e-mail: knihovna@kkvysociny.cz

http://www.kkvysociny.cz/

Ředitelka

Mgr. Veronika Peslerová

Tel: 569 400 498

Email: peslerova@kkvysociny.cz

Otevírací doba

Ústřední knihovna v budově Staré radnice na Havlíčkově náměstí 87

Oddělení pro dospělé, studovna

Oddělení hudební

Oddělení dětské

Oddělení specializovaných služeb

Po	9:00 – 16:00
Út	12:00 – 16:00
St - Pá	9:00 – 16:00

Pobočky

ZŠ Wolkerova

Wolkerova 2941

580 01 Havlíčkův Brod

ZŠ Nuselská

Nuselská 3240

580 01 Havlíčkův Brod

Perknov

Perknovská 3298

580 01 Havlíčkův Brod

Z historie knihovny

Dějiny dnešní Krajské knihovny Vysočiny se začaly psát 24. prosince 1894, kdy se akademický spolek Barák usnesl na založení veřejné městské knihovny v tehdejším Německém Brodě. Členové spolku se obrátili se žádostí o spolupráci na ostatní místní spolky, zejména kvůli doplňování knihovních fondů této knihovny. Na městskou radu byla odeslána petice, ve které spolek požádal o účinnou pomoc a podporu pro nově vznikající kulturní instituci.

Spolek svým činem navázal na bohatou tradici v myšlence zakládání veřejných knihoven jako účinného prostředku národního uvědomění. Významným propagátorem této myšlenky se stal i spisovatel a politik Karel Havlíček Borovský, jehož jméno knihovna dlouho nesla.

O dva roky později (v roce 1896) měla tato knihovna již 650 svazků knih a začala se potýkat s nejstarším problémem všech knihoven – s nedostatkem místa.

V roce 1905 byla Lidová knihovna Havlíčkova převedena do péče a správy města a knihovna stejně jako veřejná čítárna našla umístění v Tylově ulici. Rok 1919 (a tedy rok, kdy byl vydán I. československý knihovnický zákon) se příznivě odrazil i v rozvoji a činnosti této knihovny. V roce 1920 byla zvolena knihovnická rada, jež spravovala a řídila záležitosti knihovny a snažila se o řešení všech problémů spojených s fungováním této instituce.

V poválečném období musela knihovna řešit celou řadu problémů – legislativu a z ní vyplývající nevyjasněné otázky financování, personální změny, nedostatečný knihovní fond, nevhodné umístění apod.

Po válce působila krátce v Hanusovském domě a na Staré radnici. V roce 1953 se přestěhovala do adaptovaných a upravených prostor Hanusovského domu, kde sídlila až do roku 1974. V tomto období také ke své funkci městské veřejné knihovny přibrala i funkci okresní a později také střediskové knihovny a přešla ze správy města pod okresní národní výbor. Nejprve působila jako okresní knihovna v Jihlavském kraji a po roce 1960 ve Východočeském kraji.

V roce 1959 byl přijat II. knihovnický zákon a změnila se legislativa ovlivňující chod a fungování celé sítě veřejných knihoven, a tedy i bývalé Lidové knihovny Havlíčkovy. V průběhu 60. let se knihovna začala opět potýkat s prostorovými problémy. Po dlouhých jednáních o novém umístění našla knihovna v roce 1974 vhodné a účelné umístění v nově adaptovaných prostorách Staré radnice, jež byly vybaveny na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny. Tyto prostory knihovna využívá dodnes.

Nová kapitola v dějinách knihovny v Havlíčkově Brodě se začala psát 16. února 1994, kdy byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém LANius určený veřejným knihovnám a bylo zahájeno automatizované zpracování knihovního fondu.

O rok později byl zahájen automatizovaný výpůjční systém v oddělení pro dospělé a na něj navázal výpůjční proces v čítárně a studovně. V červnu 1996 byl tento systém spuštěn také v oddělení pro děti a mládež a 2. prosince 1996 byla celá akce uzavřena zavedením automatizace výpůjčního procesu v hudebním oddělení.

Na podzim roku 1997 byl ve studovně zahájen provoz internetového pracoviště pro veřejnost. Ve stejném roce vzniklo oddělení zvukových knih pro nevidomé a těžce zrakově postižené, které dalo základ k poskytování dalších specializovaných služeb pro znevýhodněné uživatele knihovny. Nevidomým a slabozrakým spoluobčanům bylo v době otevření k dispozici 110 literárních titulů všech žánrů, nahraných na magnetofonových kazetách. Služba byla zavedena ve spolupráci s Macanovou tiskárnou a knihovnou pro nevidomé v Praze. Postupně na tomto oddělení vznikaly podmínky pro práci s neslyšícími i mentálně postiženými.

V roce 1998 zde byla zpřístupněna první internetová stanice se speciálním softwarem pro nevidomé v rámci projektu Internet pro nevidomé v knihovnách ČR. Knihovna se tak stala první veřejnou institucí v republice, která poskytuje nevidomým a slabozrakým občanům přístup k informacím přes počítač.

V březnu roku 1999 byl na dětském oddělení Okresní knihovny oficiálně spuštěn internet pro dětské čtenáře.

Na podzim roku 1999 bylo ve studijním oddělení knihovny uvedeno do provozu Regionální informační středisko Evropské unie. Středisko zahájilo svou činnost jako jedno z prvních svého druhu v republice.

Ve stejném období vzniklo specializované oddělení pro poskytování služeb dětem s poruchami učení. Na začátku školního roku 1999/2000 knihovna zahájila činnost tohoto oddělení a začala využívat počítačový program Dyslektik.

Za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a grantového programu VISK 2 bylo v průběhu roku 2001 při Krajské knihovně Vysočiny vybudováno výukové centrum. Počítačová učebna je primárně určena k celoživotnímu vzdělávání knihovníků kraje Vysočina.

1. ledna 2002 se nástupnickou organizací okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny. Zřizovatelem Krajské knihovny Vysočiny je kraj Vysočina.

Předmět činnosti

• Krajská knihovna Vysočiny shromažďuje a trvale uchovává domácí literaturu, systematicky buduje univerzální fond vědecké, odborné, populárně naučné i krásné literatury a dalších materiálů i informačních pramenů prostřednictvím povinného výtisku, koupě, darů.
• Propaguje a zpřístupňuje knihovní fondy všem uživatelům jak půjčováním, tak prostřednictvím bibliografických a informačních činností, využíváním meziknihovní i mezinárodní meziknihovní výpůjční služby a dalšími formami práce s uživateli.
• Řeší teoretické i praktické otázky v oblasti knihovnictví, bibliografie a informatizace z hlediska potřeb a požadavků veřejnosti i specializace knihovny. Při zpracování národní bibliografie a souborného katalogu spolupracuje s Národní knihovnou ČR. Podílí se na vědeckovýzkumné, průzkumové, studijní a rozborové činnosti knihoven. V rámci své činnosti zaváděním moderní techniky knihovna racionalizuje knihovnické, bibliografické a informační procesy.
• Zabezpečuje ochranu a konzervaci historických knihovních fondů včetně restaurování vzácných děl.
• Pořádá vzdělávací akce, přednášky a odborné kurzy, kulturní, poznávací a kulturně-společenské akce spojené s veřejným předvedením a zpřístupněním autorských děl ve smyslu autorského zákona, výstavy, soutěže a přehlídky.
• V souladu s platným autorským zákonem pořizuje a zpřístupňuje elektronické databáze. Vydává elektronický časopis Knihovnický zpravodaj Vysočina.
• Krajská knihovna Vysočiny se věnuje ve zvláštní míře handicapovaným  uživatelům. Zaměřuje se na speciální knihovnické a informační služby pro těžce zrakově postižené a nevidomé, neslyšící a nedoslýchavé, mentálně postižené a dyslektiky.
• Vytváří specifické podmínky pro imobilní, duševně nemocné a ostatní uživatele knihovny.
• Z nabídky lze využít fond knih, časopisů, knih v Braillově písmu, fond zvukových knih, filmy pro nevidomé a knihy se zkrácenými texty pro neslyšící. Knihovna poskytuje poradenské služby při využití televizní lupy, speciálních počítačových programů, internetu a asistenční služby u PC.
• Dále nabízí informační služby pro handicapované, konzultační a poradenské služby, programy psychické aktivace pro seniory a zdravotně postižené.

Regionální funkce

Krajská knihovna dnes ve své činnosti naplňuje úlohu regionálního centra knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven v kraji Vysočina a její útvar veřejných knihoven je garantem plnění regionálních funkcí v síti veřejných knihoven kraje Vysočina.

Systém veřejných knihoven v kraji Vysočina tvoří Krajská knihovna Vysočiny, 4 městské knihovny v bývalých okresních městech (Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou), 35 městských (nebo místních) knihoven s profesionálními pracovníky, 508 místních knihoven s neprofesionálními pracovníky a 66 poboček.

Útvar veřejných knihoven zajišťuje poradenskou a konzultační činnost, vzdělávání zaměstnanců knihoven a pořádání seminářů i porad pro všechny základní knihovny v kraji. Okresní regionální funkce – nákup a zpracování nových knih, tvorbu a distribuci výměnných souborů, pomoc při revizi a aktualizaci – zabezpečuje pro menší neprofesionální knihovny na základě objednávky knihovnických služeb s dalšími profesionálními knihovnami v okrese Havlíčkův Brod.

Knihovna v číslech

V roce 2009 bylo v Krajské knihovně registrováno 6443 čtenářů, z toho 1373 čtenářů bylo ve věku do 15 let. Denně knihovnu navštíví  cca 700 návštěvníků. V roce 2009 bylo zapůjčeno více než 297 tis. knih. Knihovna nabízí k  vypůjčení více než 233 tis. knih a dalších dokumentů a téměř 2300 časopisů.