Kultura a památky Kraje Vysočina

Jan Autengruber (25. 4. 1887, Pacov - 15. 7. 1920, Praha) - český malíř

Po brzké otcově smrti odešel Jan Autengruber s matkou a bratrem do Českých Budějovic. Po maturitě byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde se setkal u profesora E. Dítěte s kolegy, mezi kterými nechyběl Oldřich Blažíček, Josef Lada, Josef Čapek, Jan Kojan a řada dalších později slavných umělců.

Po dvou letech odešel na Akademii do Mnichova, kde studoval v konkurenci největších talentů celé Evropy. Dvakrát získal výroční cenu Akademie. Tím vstoupil do podvědomí německé veřejnosti, což se projevuje i na poměru výstav v Čechách a Německu. Svá díla vystavoval v Praze, Mnichově, Berlíně, Drážďanech, Mannheimu, Hannoveru, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Frankfurtu a v dalších městech. Úspěch slavil i u německé kritiky. V českém nacionálním prostředí se však kritika i obecenstvo chovalo až na malé výjimky velmi zdrženlivě. V roce 1913 získal Klaarovo stipendium a odjel do Itálie.

Za války se snažil vyhnout narukování na frontu, proto začal na Akademii v Mnichově studovat restaurování. To však znamenalo jen odklad a vojenskou službu začal v Jindřichově Hradci. Posléze byl vyreklamován zpět a pověřen restaurováním fresek v Jindřichově Hradci. Po skončení války se usadil v Praze a přihlásil ke studiu dějin umění a francouzštiny na filozofické fakultě. V červnu 1919 se oženil s malířkou Hanou Jedličkovou a v březnu 1920 se jim narodila dcera Jana. Brzy na to – 15. července 1920 však po španělské chřipce dostal těžký zápal plic, jemuž podlehl.