Zdeněk Ryšavý - radní Kraje Vysočina

V posledních týdnech se zdá, že nejsou skloňovanější slova na Vysočině než komunální odpady a jejich využití. Skládkovat, nebo spalovat? Co je lepší a bezpečnější? Snad více třídit? Určitě ano, ale dá se vše, co vytřídíme, také využít?

Projekt Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina (ISNOV) se posunul opět o krok dále. V pondělí 16. ledna projednal řídicí výbor závěrečnou, směrnou část dokumentace ISNOV a posunul ji k projednání v zastupitelstvech smluvních stran – kraje a patnácti největších měst Vysočiny. Pro sdělovací prostředky bylo samozřejmě nejzajímavějším tématem zařízení na energetické využití odpadů (lidově, ale nesprávně označované jako spalovna), protože směrná část obsahuje výběr nejvhodnějších lokalit pro jeho možné umístění.

V budově Střední průmyslové školy stavební ak. St. Bechyně v Havlíčkově Brodě začal pracovat robotický skener. Je součástí rozsáhlého projektu Digitalizace a ukládání v Kraji Vysočina, který financuje 28 miliony korun Integrovaný operační program.

Hodnocení roku 2011

V těchto dnech se seznamují zástupci obcí spolupracujících na přípravě integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina se zněním směrné části dokumentace integrovaného systému nakládání s odpady na území Kraje Vysočina. Dokument obsahuje doporučení, jak řešit budoucnost odpadů vyprodukovaných na území regionu.

Čtyři společnosti poskytující internetové připojení na Vysočině získaly právo užívat značku Kraj Vysočina Doporučuje pro bezpečný internet. Jedná se o firmy WIFCOM, JaroNet, Hor@cko.net a Jemnice OnLine, které poskytují internetové připojení na Třebíčsku, Ždársku a Pelhřimovsku.

Areál bývalé skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách na Třebíčsku se v posledních měsících výrazně proměnil. Státní podnik DIAMO, který se stal jejím posledním vlastníkem, zahájil na konci března 2009 čerpání a čištění kontaminovaných podzemních vod, souběžně monitoroval jakost podzemních a povrchových vod v lokalitě.

„Energetické využití směsných komunálních odpadů znamená nejen omezení skládkování odpadů a snížení emisí škodlivých látek do ovzduší, ale zároveň úsporu neobnovitelných surovin i finančních prostředků na odpadové hospodářství obce a využití energie i tepla pro domácnosti a firmy. Evropské metropole např. Vídeň (viz obr.) a Paříž vybudovaly a budují zařízení pro energetické využívání odpadů na území svých měst bez obav z ohrožení zdraví obyvatelstva, protože moderní technologie čištění spalin splňují velmi přísné limity pro produkci škodlivin,“ konstatuje Zdeněk Ryšavý (ČSSD), krajský radní pro životní prostředí.

Kraj Vysočina vyhlašuje první ročník soutěže Víš, co ti hrozí na netu? Cílem této netradiční aktivity je přiblížení problematiky elektronické bezpečnosti a negativních důsledků nedodržování jejích zásad žákům a studentům základních a středních škol na Vysočině.

Atraktivní a zábavnou formou představuje problematiku třídění a využívání odpadů od podzimu nový ekokoutek, který vyrostl v zoologické zahradě v Jihlavě.

Směsný a objemný komunální odpad tvoří asi 70 % komunálního odpadu, který na Vysočině my všichni vyprodukujeme. V přepočtu na jednoho obyvatele to znamená ročně 280 kg odpadu (230 kg směsného a 50 kg vytříděného), o které se musí města a obce postarat. Množství produkovaných odpadů přitom neustále roste. Tato skutečnost vede k rychlému zaplňování stávajících skládek směsným odpadem, takže v horizontu 10 až 15 let by se musely zakládat skládky nové, samozřejmě se všemi negativními důsledky pro vzhled krajiny a životní prostředí. Vedle hrozby naplnění skládkových kapacit jsou dalším rizikem pro obce a jejich rozpočty rostoucí náklady na odpadové hospodářství.

V Chrástově na Pelhřimovsku předali ve čtvrtek 8. září plakety třinácti novým majitelům zahrad z Vysočiny, které byly povýšeny na přírodní zahrady, o něž se pečuje v souladu s přírodou. Na Vysočině jich je už dvacet šest.

Do další fáze se dostal evropský projekt eCitizen II, do kterého se na Vysočině zapojilo sedm obcí. Cílem programu je zlepšení nabídky kvalitních elektronických veřejných služeb pro občany. Konkrétně jde o větší zapojení veřejnosti do rozhodování samospráv, zpětnou vazbu pro informovanost zastupitelů a zprůhlednění činnosti samospráv.

Většina komunálního odpadu v České republice končí bez využití na skládkách. Jejich plíživému rozšiřování by mohly zamezit spalovny. Těch je podle odborníků v zemi nedostatek a nepostavíme-li další, hrozí zemi sankce Evropské unie za nedodržení závazku snížit objem skladovaného odpadu. Reálné obrysy přitom má jen projekt spalovny u Karviné. Spalovny, jinými slovy zařízení pro energetické využití odpadu, jsou podle odborníků efektivním řešením, jak se zbavit „smetišť“ a zároveň energeticky využít 70 % odpadků z domácností a firem, které se na nich hromadí.

Vysočina získala nově dvě chráněné přírodní památky. Jedná se o území Starého Příseckého rybníka a rybník Obecník na Žďársku. Území Starého Příseckého rybníka je specifické především výskytem 117 druhů ptáků, z nichž 54 druhů figuruje v seznamu ohrožených živočichů. Podle ochránců přírody to je nejvýznamnější ornitologická lokalita Jihlavska, která se rozkládá na 6,2 hektaru pozemků mezi obcemi Příseka a Puklice.

Myšlenka a dnes již hnutí přírodních zahrad k nám přichází z Dolního Rakouska, kde mají Přírodní zahrady (Natur im Garten) více než desetiletou tradici. Díky česko-rakouskému projektu Přírodní zahrady bez hranic (podpořenému Evropskou unií z Regionálního rozvojového fondu a státním rozpočtem ČR) přichází tato myšlenka i na Vysočinu, do Jihočeského a Jihomoravského kraje.

Na konci roku 2008 se Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vzdala provozování záchranné stanice pro handicapované živočichy v Pavlově na Ledečsku a ta se tak ocitla na hranici zániku.

Jarní sluníčko prozářilo Vysočinu a vykouzlilo úsměvy na našich tvářích. Při pohledu do některých zákoutí nás ale dobrá nálada přešla, když nám zrak padl na černé skládky, příkopy plné PET lahví, odpadky pohozené v parcích ...

Odborníci na odpadové hospodářství, lidé z radnic některých měst kraje Vysočina a z krajského úřadu v čele se Zdeňkem Ryšavým (ČSSD), radním kraje Vysočina pro životní prostředí, navštívili v březnu Dolní Rakousko. Přesněji jednu ze dvou nejmodernějších a největších spaloven komunálního odpadu v Evropě, postavenou a úspěšně fungující v Dürnrohru u obce Zwentendorf, kde měla kdysi stát rakouská jaderná elektrárna.