Cesta: Titulní stránka > Servis pro obce > Metodická pomoc obcím > Setkání starostů obcí s radou kraje
Zákonem o vodovodech a kanalizacích jsou obcím, jako vlastníkům vodovodů a kanalizací dány povinnosti:
o Zajistit na své náklady průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací a na své náklady zajistit průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných jako voda dodávaná vodovody, výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace, nákladové listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a provozní řády.
o Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat vodoprávnímu úřadu obce s rozšířenou působností, a to každoročně vždy do 28. února za předcházející kalendářní rok.
o Osoba, která hodlá provozovat vodovod nebo kanalizaci, požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace. Krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace na základě žádosti, která obsahuje doklady předepsané zákonem.
o Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem.
o Zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, a to na dobu nejméně 10 let, který musí být zpracován nejpozději do 31. prosince 2008.
o Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen každoročně nejpozději do 30 června kalendářního roku zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce. Vyúčtování musí vlastník vodovodu nebo kanalizace ve stejném termínu zaslat Ministerstvu zemědělství (dále „Mze“).
Novelou zákona o vodovodech a kanalizacích byl do zákona o vodovodech a kanalizacích zaveden institutu přestupků a správních deliktů za neplnění výše uvedených povinností.
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (dále „PRVKUK“):
Kraj Vysočina v samostatné působnosti zpracoval v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích PRVKUK, který následně v roce 2004 schválilo zastupitelstvo kraje. PRVKUK je podkladem mimo jiné pro zpracování územně plánovací dokumentace. PRVKUK obsahuje koncepci pro všechny obce v kraji pro řešení zásobování pitnou vodou a odkanalizování a čištění odpadních vod. Pokud po jeho schválení dojde ke změně podmínek, za nichž byl schválen, zpracuje a schválí kraj jeho změnu nebo aktualizaci. Důvodem pro změnu nebo aktualizaci PRVKUK se rozumí:
o Změna technického řešení nebo modernizace či rekonstrukce vodovodu a s tím i souvisejícího ekonomického řešení zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování a čištění odpadních vod v dané obci nebo v její části uvedené v PRVKUK. Jiné řešení musí splňovat jednoznačně prokazatelné optimálnější technické a ekonomické parametry a výstupy, než má řešení navržené v PRVKUK.
o Změna, kdy náklady budou vyšší o více než 15 % proti nákladům, které uvádí PRVKUK při stejných parametrech (počet zásobovaných nebo odkanalizovaných obyvatel, kapacita technických zařízení apod.). Náklady v PRVKUK i změny se stanovují podle metodického pokynu MZe ze dne 11. 7. 2002 pro výpočet pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů do vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, tedy v cenové úrovni roku 2002.
Při návrhu technického řešení je třeba, aby projektant vycházel z platného PRVKUK. Prověření skutečnosti, zda návrh konkrétního řešení je v souladu s PRVKUK by měl projektant provést již před zpracováním projektu a obec na tuto skutečnost upozornit zejména v případě že projekt je podkladem pro následnou žádost obce o dotaci. Dále je nutno zpracovat jasné odůvodnění, proč je odlišné řešení výhodnější (technicky i finančně) oproti původnímu řešení a řešit podání žádosti obce o změnu PRVKUK na kraj Vysočina.
Změnou schváleného PRVKUK není jiná doba realizace technického řešení zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování a čištění odpadních vod v dané obci nebo v její části, než je navržena v časovém rozvrhu realizace schváleného PRVKÚK.
Ochrana před povodněmi podle vodního zákona
Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho protržení nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).
Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí jejich odvoláním, což ve svém územním obvodu zajišťují povodňové orgány.
Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány, kterými jsou pro územní obvod obce v době mimo povodeň obecní úřady a v době povodně povodňové komise obcí. Předsedou povodňové komise obce je starosta obce, který mimo jiné jmenuje i další členy této komise. Nejbližším vyšším orgánem je povodňový orgán obce s rozšířenou působností.
Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány. Povodňovými plány se rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území apod.
Na základě poznatků z povodní, vás chceme upozornit na některé okruhy problémů spojených s povodněmi:
o Obce ohrožené povodní zpracovávají povodňový plán své obce, který musí být udržován v aktuálním stavu. Stává se, že povodňový plán není zpracován a při povodňových situacích je postupováno bez jakékoliv koncepce.
o Pro případnou povodeň by bylo vhodné si ze strany obcí vytvořit, byť smluvně, podmínky pro dodávky písku, pytlů popř. poskytnutí těžké techniky na odstraňování překážek ve vodních tocích apod.
o V záplavových územích vodních toků se mnohdy nacházejí objekty a nemovitosti bez jakékoliv ochrany před povodněmi. Proto se jeví jako vhodné vytipování nemovitostí ohrožených povodní a prověření, zda tyto nemovitosti mají svými vlastníky zpracovaný povodňový plán.
o Negativně průběh povodní ovlivňují i nevhodně umístěné skládky lehce splavitelného materiálu (skládky dřeva, kolny, přístřešky apod.) v blízkosti vodního toku a často v záplavovém území. Je třeba rovněž zmapovat takovéto nevhodně situované skládky a jejich vlastníkům doporučit jejich přemístění mimo záplavové území vodních toků.
o Při povodních se opakují problémy s manipulací s povrchovou vodou na menších vodních dílech - vodních nádržích, které mohou zhoršit průběh povodní a která mají negativní dopad na zastavěná území obcí.
o Při umisťování staveb a zpracovávání územně plánovacích dokumentací je třeba respektovat omezení v záplavových územích vodních toků, umisťování staveb nad hladinu Q 100, protipovodňovou ochranu území.
Podrobnější informace na odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství
Mgr. Jaroslav Mikyna, telefon: 564 602 267, e-mail: mikyna.j@kr-vysocina.cz
Iva Olšanová, telefon: 564 602 266, e-mail: olsanova.i@kr-vysocina.cz
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, 2002–2011 webmaster@kr-vysocina.cz
Prohlášení o přístupnosti Přihlásit se | Registrovat se