Cesta: Titulní stránka


 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku
 
 

Identifikační čísla provozoven a evidenční povinnosti ve vztahu k provozovně

 

 
 

Identifikační čísla provozoven (sdělení a metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí k používání identifikačních čísel provozoven při plnění povinností podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů - viz příloha) a vyjádření odboru odpadů Ministerstva životního prostředí k evidenčním povinnostem ve vztahu k provozovně (dotazy k této problematice jsou uvedeny níže, odpovědi jsou v příloze).


Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství, zaslal na Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů, žádost o vydání stanoviska MŽP k níže uvedeným dotazům týkajícím se evidence odpadů a používání identifikačních čísel provozoven. Odpovědi naleznete v přiloženém vyjádření.

1. První dotaz byl vznesen z Magistrátu města Jihlavy, odboru ŽP a je následující: 
Statutární město Jihlava je původcem odpadu, který vzniká z činnosti fyzických osob, z činnosti úřadu a městské policie, která je také provozovatelem útulku pro opuštěná zvířata. Úřední činnost úřadu je vykonávána na 7 adresách, městská policie má 4 služebny, z nichž některé v současnosti využívají odpadový systém jiné organizace (např. školy, kterou zřizuje město). Útulek je provozován na další samostatné adrese. Některé odpady vznikají městu i z činnosti mimo budovy úřadu při správě majetku. V rámci celého úřadu máme zřízena 4 místa pro odkládání nebezpečného odpadu (městská policie, útulek, odbor kanceláře tajemníka, pod který spadá správa všech budov, a v budově správy podzemí). Zároveň má město zřízeny provozovny dle živnostenského zákona s přiděleným IČP, které v některých případech odpovídají adrese úřadu a v jiných ne.   
Do roku 2015 byla evidence odpadu vedena na 2 „provozovny“ – občany a úřad. Vzhledem k tomu, že na evidenci odpadů používáme SW z dílny našich informatiků, jsme schopni díky vnitřnímu členění databáze rozlišit, kolik a jakého odpadu bylo vyprodukováno na jakém odboru z činnosti mimo úřad, kolik SKO a využitelných složek odpadů bylo vyprodukováno v rámci celého úřadu a na městské policii. Pro případ kontroly jsme tedy schopni doložit, jaké odpady vznikají a jak se s nimi nakládá na jednotlivých budovách.  Vedení samostatné evidence na jednotlivé budovy (adresy) bude pro nás znamenat komplikace jak z provozního hlediska a tak z hlediska stanovení odpovědností za nakládání s odpady, která je nyní stanovena na konkrétní lidi na jednotlivých odborech (s výjimkou odpadů, které vznikají čistě z činnosti úřadu -  SKO, papír, plast, sklo, BRO – kterou dnes zajišťuje jeden odbor pro všechny budovy). Zároveň by taková evidence vedla k rozmělnění informací, které dlouhodobě sledujeme (vývoj třídění na úřadu, na městské policii, produkce „nových“ odpadů z činnosti mimo úřad, kde je město původcem apod.). Vedení evidence zvlášť za min. 12 -14 provozoven (adres) by si vyžádalo podstatný zásah do SW a podáváním hlášení za každou adresu zvlášť by městu zároveň narostla administrativa.      
Než se do takové akce pustíme, rádi bychom se ujistili, že doslovnou aplikací předpisu a metodického návodu MŽP nebudeme „papežštější než papež“ a že za předpokladu, že povedeme jakousi podpůrnou evidenci – tak jak to máme již dnes nastaveno, bude možné zachovat stávající systém vedení evidence (za občany a úřad). Případně by jako alternativa bylo možné zřídit „provozovny“ s IČP pouze s ohledem na místa shromažďováni nebezpečného odpadu (zřídit pouze 1 místo pro
úřad, městskou policii a útulek je z hlediska provozu nereálné) a podávat tak hlášení za 5 provozoven?  

2. Druhý dotaz byl vznesen z Městského úřadu Havlíčkův Brod, odboru ŽP a je následující: 
Máme používat IČP pro adresu Havlíčkův Brod, Havlíčkovo náměstí 57 udělené živnostenským úřadem i pro město jako původce odpadů, když IČP bylo uděleno pro provozovnu městského informačního centra – (živnost nákup a prodej)? Obdobně jsme se setkávali s tím -  domov důchodců produkuje, eviduje a hlásí odpady zejména z pečovatelské péče o klienty, a na živnost provozuje praní a mandlování prádla pro klienty. Jde o živnost, mají přidělené IČP od živnostenského úřadu. Provozování prádelny a mandlu je na stejné adrese jako domov důchodců. Má tedy domov důchodců používat IČP od živnostenského úřadu pro provozovnu praní a mandlování, když jeho hlavní činností, pro kterou byl zřízen, je péče o klienty? Navíc většina odpadů pochází právě z péče o klienty (zdravotnický infekční odpad, směsný komunální odpad) a nikoliv z provozování praní a mandlování?“

3. Třetí dotaz byl vznesen z našeho Krajského úřadu Kraje Vysočina a je následující: 
Jak má vést evidenci Kraj Vysočina, je-li právnickou osobou, ale nepodnikající a úřední činnost, kterou vykonává prostřednictvím krajského úřadu, vykonává v různých budovách, které se nacházejí na různých adresách. Bude evidence vedena zvlášť za každou budovu, která bude zároveň i provozovnou? Pokud ne, tak jakým způsobem? 

4. Čtvrtý dotaz byl vznesen MěÚ Pelhřimov, odborem ŽP a týká se evidence: 
Ve vysvětlivkách k listu č. 2 ke sloupci 8 v příloze č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. je uvedeno, že v případě převzetí odpadu, který vznikl mimo provozovnu, se v údajích o provozovně uvádí na místě identifikačního čísla provozovny kód příslušného ORP/SOP podle místa vzniku odpadu, na místě názvu stručné označení činnosti, adresa a ICZUJ obce podle místa vzniku odpadu.  
V případě převzetí odpadu, který vznikl mimo provozovnu (např. stavební činnost), se v údajích o provozovně v průběžné evidenci oprávněné osoby uvede do adresy: u nových staveb postačí uvést IČZÚJ obce, ve které byl odpad vyprodukován, u stávajících staveb, kde jsou prováděny stavební úpravy, se uvede adresa stavby, kde byl odpad vyprodukován, anebo se pouze uvede adresa a IČZÚJ obce s rozšířenou působností podle místa vzniku odpadu? 
Osobně to chápeme, že by se mělo uvádět IČZUJ obce, kde odpad skutečně vznikl a nikoliv IČZUJ obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu odpad vznikl, protože je uvedeno citace "...IČZÚJ obce podle místa vzniku"... a nikoliv IČZÚJ obce
s rozšířenou působností podle místa vzniku.  Toto platí pouze při podání souhrnného ročního hlášení za stavební činnost realizovanou ve správním obvodu ORP, kde se pak uvádí v souhrnném ročním hlášení IČZÚJ obce ORP.  Jaký názor na to máte Vy?      

5. Jaká je přesná definice pojmu „dodavatel odpadu“?  
V zákoně o odpadech tento pojem není definován.

 

Odkazy

 
 

Příspěvky k dokumentu

počet příspěvků: 0
  • Předmět, Autor, Datum a čas, Číslo, Návštěv
  • Vyjádření MŽP k evidenčním povinnostem ve vztahu k provozovně
 

Zodpovídá: Ivo Dobrianskij
Vytvořeno / změněno: 1.11.2016 / 14.9.2017
Informace vyžadují kontrolu

Počet návštěv: 1741
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Další informace

 
  • Vysočina fandí kultuře
  • ZlatáJeřabina
  • Skutek roku
  • Muzeum4U
  • Fond Vysočiny
  • OPVK
  • Interreg
  • Zdravý kraj
  • Czech POINT
  • Vysočina - regionální produkt
  • ROP Jihovýchod
  • Vysočina šetří energii
 

Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí: 8.00–17.00, úterý: 8.00–13.00, středa: 8.00–17.00, čtvrtek: 8.00–13.00, pátek: 8.00–13.00, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek: 8.00–13.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek