Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Zlatý erb 2007

 (dílčí hodnotící zpráva porotce z krajského kola)

 

Veřejnou správu, tak jak je vnímána v rámci komunitárních zvyklostí, si lze představit jako takový most, který spojuje na straně jedné veřejnou moc (představovanou státními orgány,  územními samosprávnými celky a jejich orgány) a na straně druhé fyzické a právnické osoby. Esenciální součástí pomyslného mostu jsou pak pilíře, z nichž pro veřejnou zprávu lze za klíčové považovat tyto :

 

a)         Za první pilíř lze považovat zveřejňování předepsaných informací o povinném subjektu a poskytování takových informací fyzickým a právnickým osobám,  jejichž poskytnutí zákon nezakazuje nebo neomezuje  (zákon č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a zákon č.123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí).

 

b)         Druhým pilířem může být zřízení a provozování úřední desky včetně její elektronické části.

 

c)         Třetím pilířem je pak zřízení a provozování podatelny a elektronické podatelny orgánu veřejné správy.

 

d)         Za čtvrtý pilíř je pak třeba považovat bezbariérový web, čímž je pro tento účel myšlen takový postup orgánu veřejné správy, kdy se s informacemi uveřejňovanými formou dálkového přístupu mohou seznamovat i osoby s různým charakterem zdravotního postižení (§ 5 odst.(2) písm. f) zákona č.365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění zákona č.81/2006 Sb.). Povinnost takto postupovat je pro orgány veřejné správy kodifikována s účinností od 01.01. 2008.      

 

Na naplnění dalších - v odborné literatuře publikovaných - hledisek pak lze nahlížet jako na iniciativu orgánu veřejné správy, která může přispět k profesionalizaci daného subjektu, efektivitě při výkonu veřejné správy a v neposlední řadě i k dobrému image.

 

            V rámci krajského kola soutěže „Zlatý erb 2007“ jsem se jako porotce zaměřil na hodnocení prvního a druhého z uvedených pilířů, tedy na kategorii „povinně zveřejňovaných informací“ a kategorii „elektronická úřední deska“. 

 

Kategorie „povinně zveřejňované informace“ :  

 

Oblast povinně zveřejňovaných informací (dále též „PI“) upravuje zákon č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k formacím, který byl zásadním způsobem novelizován zákonem č.61/2006 Sb., který nabyl účinnosti patnáctým dnem ode dne vyhlášení, tedy 23.03. 2006  (§ 3 odst.(3) zákona č.309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, v platném znění). Tato novela, která je v pořadí již pátou novelizací, transponovala to českého právního řádu mimo jiné i Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2003/98/ES ze dne 17.11. 2003, o opakovaném použití formací veřejného sektoru, která je postavena na zcela jiných hodnotových principech než byl původně předkládaný návrh zákona o svobodném přístupu k informacím[1]. Struktura a osnova popisu (forma) povinně zveřejňovaných informací je kodifikována na základě ustanovení § 21 odst.(3) písm. a) a písm. b) zákona č. č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k formacím, ve znění zákona č.61/2006 Sb., nově kodifikována vyhláškou Ministerstva informatiky ČR č.442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato vyhláška je účinná od 01.01. 2007.

 

Účelem této novelizované právní úpravy je, aby povinné subjekty písemnou formou (na úřední desce) a formou dálkového přístupu (zejména na elektronické úřední desce) shromáždily a zveřejnily o sobě takové informace, kterých by bylo možné použít mimo jiné i pro případ různých sporů v situacích, kdy se povinný subjekt bude chovat - zjednodušeně řečeno - tak, že má „zavřeno“ a dále pro účely účinné realizace práv občana obce v souvislosti s realizací práva volného pohybu osob v rámci Evropské unie.

 

Prizmatem uvedeným v předchozím odstavci je tak třeba hodnotit jak reálný přístup každé jednotlivé obce k oblasti povinně zveřejňovaných informací tak i způsob a formu jakým územní samosprávné celky, jako povinné subjekty, ke zveřejňování těchto informací přistupují.

 

Takto uvedená hlediska tak pro mě, jako porotce, byla klíčová při hodnocení kategorie PI v krajském kole soutěže „Zlatý erb 2007“.

 

S ohledem na uvedenou změnu v hodnotových principech tak bylo možné očekávat, že přístup k dané problematice bude u jednotlivých obcí rozdílný. V kraji Vysočina je 704 obcí z nichž se do soutěže „Zlatý erb 2007“ přihlásilo  celkem 38 obcí a měst. Z tohoto počtu se soutěže zúčastnilo 5 obcí z rozšířenou působností – 33% (z celkového počtu 15 takových obcí v kraji), 2 obce s pověřeným obecním úřadem – 18% (z celkového počtu 11 ti takových obcí v kraji /celkový počet 26 obcí s pověřeným obecním úřadem v kraji byl ponížen o 15 obcí s rozšířenou působností) a 31 obcí vykonávajících přenesenou působnost pouze v základním rozsahu – 5%. (z celkového počtu 663 takových obcí v kraji).       

 

Kritéria stanovená stávající právní úpravou však ve 100% rozsahu nesplnila žádná z obcí. Z tohoto důvodu jsem své hodnocení třikrát přepracovával abych docílil určité míry proporcionality ve svém hodnocení soutěžících.

 

Níže tak uvádím přehled nejčastějších pochybení ve vztahu k platné právní úpravě, které weby soutěžících obcí k kategorii PI vykazovaly :

 

-           bod 2. Osnovy :      

 

Některé obce uvádějí údaje o „důvodech a způsobu založení“ formou odkazu na zákon o obcích, přičemž ne vždy je forma uvedení názvu zákona v souladu s legislativními pravidly, jiné obce tuto položku uvádějí formou vysvětlujícího textu a v několika případech i s odkazem až do roviny ústavně-právních základů územní samosprávy.

 

Pouhé uvedení čísla a názvu zákona v této položce lze považovat za zcela nedostačující, neboť taková formace postrádá uvedení důvodu založení a dále podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost. Prakticky u všech soutěžících chybělo v této položce uvedení údaje o „nadřízeném úřadu“ (včetně vysvětlení vztahu nadřízenosti - § 178 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, § 128 až § 128 zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění) a o „metodickém vedení“.     

 

-           bod 4. Osnovy :      

 

Údaje o „kontaktním spojení“ uváděli soutěžící obce zpravidla jen formou uvedení kontaktní poštovní adresy na své sídlo a dále údaj o telefonickém a případně faxovém spojení. Podle Osnovy, která je součástí výše uvedené vyhlášky č.442/2006

 

Sb., je však třeba v této položce uvádět také kontaktní údaje na jednotlivé vnitřní útvary (zpravidla odbory obecního nebo městského úřadu) s upřesňujícími informacemi.

 

-           bod 4.2. Osnovy :   

 

„Adresy úřadoven pro osobní návštěvu“ jsou sice položkou, která se týká zpravidla větších obcí, zejména obcí s rozšířenou působností, nicméně z dikce Osnovy vyplývá, že i obce které kromě svého sídla jiné úřadovny nemají by neměly nechat tuto položku nevyplněnu, ale měly by uvést, že „jiné úřadovny povinný subjekt nemá“. 

 

-           bod 4.3. Osnovy :   

 

Položka „úřední hodiny“ byla sice ve většině případů vyplněna, nicméně je třeba upozornit na tu skutečnost, že má-li povinný subjekt více úřadoven (tzv. detašovaná pracoviště), je třeba uvádět úřední hodiny také buď pro jednotlivé úřadovny anebo výslovně uvést, že uvedené údaje platí pro povinný subjekt jako celek.

 

-           bod 4.4. a 4.5. Osnovy :     

 

V položce „telefonní čísla“ je podle Osnovy nezbytné uvádět tyto kontakty i na vnitřní organizační útvary a pracoviště povinného subjektu (vnitřní telefonní linky). Zejména malé obce se stavebním a matričním úřadem ne vždy tuto položku řádně vyplnily. Stejné platí i pro údaje o „číslech faxu“.

 

-           bod 4.7. Osnovy :   

 

„Adresy elektronických podatelen“ byly sice u soutěžících obcí uvedeny, nicméně ne všechny adresy uváděné v této sekci bylo možné považovat za adresu elektronické podatelny zřízené podle zvláštního právního předpisu, tedy zřízenou za podmínek stanovených zákonem o elektronickém podpisu a novým správním řádem.  Stále se jako adresa elektronické podatelny objevují emailové adresy starostů obcí na komerčních emailových serverech. Současně je třeba upozornit na tu skutečnost, že i obce, které mají zabezpečenu elektronickou podatelnu formou veřejnoprávní smlouvy uzavřenou s obcí s rozšířenou působností, musí adresu elektronické podatelny uvádět - konkrétně adresu na kterou lze doručovat podání podle uzavřené veřejnoprávní smlouvy. Obce, které používají více elektronických podatelen jsou podle Osnovy povinny uvádět ke každé z podatelen i upřesňující informace o účelu použití.

 

-           bod 8.1. Osnovy :   

 

„Seznamy hlavních dokumentů“ za které se podle Osnovy považují dokumenty koncepční, strategické a programové povahy, ve většině případů zcela chyběly. Je známo, že zejména města dnes již mají tyto dokumenty v elektronické podobě a tudíž je nezbytné podle Osnovy uvádět v této položce také hypertextový odkaz na tyto dokumenty.

 

-           bod 8.2. Osnovy :   

 

Informace o „rozpočtu“ patří zejména na úrovni územních samosprávných celků k jedné z nejdůležitějších oblastí. Tzv. práva občana obce jsou ve vztahu k rozpočtové problematice obce kodifikována platným zákonem o obcích snad „nejšířeji“ ze všech oprávnění. Z tohoto důvodu je třeba této položce přikládat mimořádný význam. Podle Osnovy je nezbytné uvádět údaje o rozpočtu za uplynulý rok a aktuální rok a dále všechny pozdější úpravy. Pokud obec nemá schválený rozpočet na aktuální rok, je třeba uvádět informaci o tzv. rozpočtovém provizoriu. U

značného počtu obcí chyběl údaje o aktuálním rozpočtu (tedy na rozpočtový rok 2007), přičemž nebylo současně ani uvedeno, že by obec hospodařila podle rozpočtového provizoria. Totéž co je uvedeno o rozpočtu platí i pro „závěrečný účet obce“, který je podle platného zákona o obcích neoddělitelně spjat s problematikou „rozpočtu obce“. Většina obcí však údaje o „závěrečném účtu obce“ neuváděla dokonce vůbec.

 

-           bod 11. Osnovy :    

 

V souvislosti s položkou „opravné prostředky“ je třeba uvést, že až na výjimky, které lze spočítat na prstech jedné ruky, prakticky všechny soutěžící obce v kraji nepřizpůsobily obsah této položky stávající platné právní úpravě, tedy novému správnímu řádu, novelizaci zákona o svobodném přístupu k informacím provedenou zákonem č.61/2006 Sb., občanskému soudnímu řádu a správnímu řádu soudnímu. 

 

Obce a města tak důsledně nerozlišují mezi různými formami opravných prostředků podávanými na základě zákona o svobodném přístupu k informacím („odvolání“ - § 16 zákona č.106/1999 Sb., „stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace“ - § 16a zákona č.106/1999 Sb.) a opravnými prostředky které by mohly být podávány v režimu správního řádu. Pokud v této oblasti nevyznají samotné obce, čemuž zatím nasvědčují publikované informace, pak lze stěží předpokládat, že tyto informace budou jasné a srozumitelné a tudíž i prakticky použitelné pro samotné občany.

 

V informacích o možnostech soudního přezkumu zásadně obce a města nerozlišují mezi přezkumným řízením soudním podle části páté občanského soudního řádu (tedy v případech, kdy je rozhodováno na základě zvláštního zákona v soukromoprávních věcech - § 244 a násl. zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění) a správním soudnictvím podle správního řádu soudního (v případech, kdy je rozhodováno tzv. vrchnostensky – zákon č.150/2002 Sb., správní řád soudní, v platném znění).

 

Tu skutečnost, že o všech typech opravných prostředků podle zákona o svobodném přístupu k informacím, s výjimkou autoremedury, již s účinností od  23.03. 2006 rozhoduje nadřízený úřad, kterým je ve smyslu ustanovení § 178 odst.(2) správního řádu v případě obcí krajský úřad, a to bez ohledu na to, zda-li jde o informace které patří do samostatné nebo přenesené působnosti, obce do povinně zveřejňovaných informací vůbec nepromítly.

 

Právní úpravu uvedenou v ustanovení § 175 správního řádu (stížnosti) soutěžící obce nezohlednily ve zveřejňovaných informacích vůbec.

 

-           bod 14.1. Osnovy : 

 

V souvislosti s položkou „nejdůležitější používané předpisy“ je třeba uvést, že prakticky všechny obce v textu této položky nerozlišují mezi právními předpisy, které upravují „právo na přístup k informacím“ a na právní předpisy, které upravují další „práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu“.  Pokud tyto informace nejsou zveřejněny přehledně odděleným způsobem, tak tato položka z hlediska „občana – laika“ ztrácí zcela reálného smyslu.

 

                        V řadě případů rovněž obce neuváděli, kde lze u povinného subjektu do těchto předpisů fyzicky nahlédnout a jen zřídka byl uveden hypertextový odkaz na internetové stránky obsahující text těchto předpisů.

 

-           bod 15.1. Osnovy : 

 

Podle ustanovení § 17 odst.(1) zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č.61/2006 Sb., mohou povinné subjekty s účinností od 01.01. 2006 (jde o tzv. nepravou zpětnou účinnost) požadovat v souvislosti s poskytováním informací úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informace žadateli. S výjimkou tzv. mimořádného rozsáhlého vyhledávání informací již tedy není možné požadovat o žadateli úhradu za „vyhledávání informací“. Tato změna byla vyvolána nutností implementovat do národního právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2003/98/ES ze dne 17.11. 2003, o opakovaném použití formací veřejného sektoru. Značné množství obcí však tuto změnu do položky „sazebník úhrad za poskytování informací“ nepromítlo vůbec a v rozporu se zákonem i komunitárním právem stále uvádějí mezi náklady i standardní vyhledávání informací. 

 

-           bod 16., 16. a 16.2. Osnovy :         

 

Informace mající vztah k „licenčním smlouvám“ se u soutěžících obcí vyskytovaly jen zřídka. V této souvislosti je třeba upozornit na tu skutečnost, že podle zákona i Osnovy je nezbytné vyplnit tuto položku i případě, že pro činnost povinného subjektu není forma poskytování informací na základě licenční smlouvy aktuální. V takovém případě je třeba v povinně zveřejňovaných informacích uvést, že tato forma omezení při poskytování informací není povinným subjektem uplatňována.

 

-           bod 17 Osnovy :     

 

Podle Osnovy je nezbytné v této položce uvádět odkaz na „výroční zprávu“ nejméně za období posledních dvou let s tím, že nejpozději do 1. března běžného kalendářního roku je třeba v této sekci zveřejnit i výroční zprávu za uplynulý kalendářní rok. Značné možností obcí výroční zprávu za uplynulé dva roky nezveřejnilo vůbec.

 

Kategorie „elektronická úřední deska“ :  

 

Oblast elektronických úředních desek (dále též „EÚD“) je upravena ustanovením § 3 zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k formacím, ve znění zákona č.61/2006 Sb., zákonem č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a dále ustanovením § 26 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č.413/2005 Sb.

 

Je potěšující, že kritériím stanoveným pro oblast EÚD stanovených shora uvedenou právní úpravou se většina soutěžících obcí i měst značně přiblížila a největší podíl na zjištěných nedostatcích lze zařadit do kategorie spíše technických.   

 

Níže tak uvádím přehled nejčastějších pochybení ve vztahu k platné právní úpravě, které weby soutěžících obcí k kategorii EÚD vykazovaly :

 

(1)        Prvním okruhem problémů je ta skutečnost, že EÚD musí obsahově zrcadlit to, co je fyzicky na úřední desce kamenné. Na kamenné úřední desce se ex lege mimo jiné zveřejňují povinné informace podle ustanovení § 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k formacím. Velká část obcí však tyto informace sice zveřejňuje na svých webových stránkách v samostatných sekcích, avšak na EÚD již tyto informace zveřejněny nejsou, a to ani formou hypertextového odkazu. 

 

(2)        Druhým okruhem problémů je přehlednost EÚD. Některé obce sice v sekci „úřední deska“ zveřejní dokumenty, ale bez textového popisu souboru a tudíž občanu

nemůže být na první pohled zřejmé, jaké problematiky se daný dokument vlastně týká. Pokud v těchto případech občan hledá konkrétní informaci, pak mu zpravidla nezbývá nic jiného než otevírat často větší množství elektronických dokumentů (souborů) a postupně „pátrat“.

 

(3)        Třetím okruhem problémů se uvádění údajů o okamžiku vyvěšení a okamžiku sejmutí dokumentu. Zatímco některé obce tyto údaje na elektronických dokumentech neuvádějí vůbec, jiné obce zase uvádějí i datum sejmutí dokumentu v budoucnosti (pro futuro). Touto poznámkou porotce není myšlen údaj o tom po jakou dobu (do kdy) má být dokument elektronicky vyvěšen uváděný v aplikaci (přehledu dokumentů), ale v těle samotného dokumentu.

 

(4)        Čtvrtým okruhem je problematika „archivu EÚD“. Je všeobecně známo, že kamenné úřední desky jsou značně prostorově omezeny, a tudíž po určité době dochází k sejmutí dokumentů z kamenné úřední desky. Pro tyto případy je třeba zabezpečit, aby občan zcela jednoznačně věděl, zda-li elektronický dokument na EÚD je ještě zveřejněn na úřední desce kamenné, nebo zda-li je o elektronický dokument který je již takříkajíc „v archivu“ (v souvislostech lze odkázat na Metodický návod odboru informatizace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR).

 

(5)        Pátým okruhem je čitelnost scanovaných dokumentů. Plnotextové zveřejňování dokumentů formou jejich oscanování lze jen doporučit, nicméně je třeba bát na to, aby dokument při jeho otevření na EÚD byl zcela čitelný. V opačném případě jde o formální zveřejnění dokumentu, které v důsledku špatné čitelnosti postrádá reálného smyslu pro občany. V tomto směru je povinností povinného subjektu zpětně ověřit, zda-li elektronický dokument zveřejněný na EÚD je skutečně čitelný.   

 

Nad rámec shora uvedených okruhů je třeba se zmínit i o nezbytnosti dbát na formální náležitosti jednotlivých zveřejňovaných elektronických dokumentů, které však v hodnocení s ohledem na metodiku hodnocení nebyly nikterak zohledňovány.     

 

Samostatnou kapitolou by mohla být problematika formátů ve kterých jsou dokumenty publikovány. Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/98/ES ze dne              17.11. 2003, o opakovaném použití formací veřejného sektoru, musí být dokumenty vytvořené po 01.07. 2005 zveřejňovány v „jakýchkoliv běžných formátech“. Z tohoto důvodu doporučilo Ministerstvo informatiky ČR všem orgánům veřejné správy, s výjimkou obcí I. typu (obce vykonávající přenesenou působnost pouze v základním rozsahu), aby dokumenty zveřejňovaly současně ve formátech txt., doc., pdf., html., xml., rtf., jpg., a obcím I. typu alespoň ve formátech doc., pdf., html., s tím, že dokumenty v ostatních formátech lze zpřístupnit na žádost.

 

V Jihlavě, 26. února 2007

 

Robert  S o b o t k a, v.r.

člen poroty krajského kola soutěže Zlatý erb 2007

 

Krajský úřad Vysočina

odbor informatiky

 

Telefon :       564 602 326

email :         sobotka.r@kr-vysocina.cz