Největší krize v českém zdravotnictví byla naštěstí zažehnána. Alespoň to nebezpečí, že nebudeme moci zabezpečit akutní lékařskou péči. Přiznám se, že jsem si zhluboka oddechl a jsem vděčný všem, kteří se na kompromisu posléze dohodli. Vážím si i toho, že nakonec i lékaři ve své většině ocenili mou snahu při těchto nelehkých jednáních. I když jsem se dočkal také méně férových ohlasů i osobních urážek. Ale tak to je při vypjatých situacích, kdy se i charaktery jednotlivých účastníků jaksi obnažují. Jsem si dobře vědom, že ta dlouhodobá mravenčí práce na skutečné reformě zdravotnictví nás nyní teprve čeká. S mírným optimismem očekávám věcnou odbornou diskusi, která by měla mít navrch nad předrážděnými reakcemi, prosazováním osobních zájmů a politikařením.

Pro Vysočinu je v této souvislosti dobrou zprávou i skutečnost, že můžeme konečně spustit výstavbu Pavilonu urgentní a intenzivní péče, již jsme museli ve chvílích nejisté personální situace v jihlavské nemocnici pozastavit. Toto moderní pracoviště je důležité nejen pro samotnou Nemocnici Jihlava, ale i pro celou funkční síť nemocniční péče v kraji Vysočina. Jihlava je kromě jiného kardiologickým centrem soustřeďujícím pacienty s akutními infarkty myokardu, kdy je rychlá komplexní diagnostika a léčba bez vynucené potřeby dalšího transportu klíčová. Výraznou výhodou této investice bude také jednotný prostor pro příjem všech akutních pacientů v přízemí pavilonu. Akutní a intenzivní péče na jednom místě zvýší komfort pacientů i zaměstnanců a urychlí řešení všech život ohrožujících stavů. Nakonec i kvůli změnám kurzu koruny bude dotace z evropských fondů na celou budovu činit asi 117 milionů korun, zbytek – přibližně 200 milionů korun – půjde z krajského rozpočtu.

Současná situace mne ovšem nutí k zamyšlení, zda to nebude jedna z našich posledních rozsáhlých investic. Pokud dojde k vládou plánovanému zvýšení daně z přidané hodnoty, postihne to všechny oblasti našeho života. Zvýšené náklady se totiž dotknou i našich zařízení jako jsou nemocnice nebo školy a my jako jejich zřizovatel budeme mít problém, získat dostatek prostředků na jejich vlastní provoz. Pak bude otázkou, odkud vzít prostředky na nutné opravy, o nových investicích nemluvě. A co se děje, když například jen otevřeme diskusi o potřebných úsporách optimalizací sítě školských zařízení? Místo věcné diskuse jsme svědky nátlakových akcí včetně hecování dětí, které netuší, o co v podstatě jde.

A přitom se nad námi všemi v souvislosti s opatřeními vlády vznášejí mnohem závažnější hrozby. Od ledna 2011 se začalo bez regulace zvyšovat nájemné z bytů, přitom nové byty zdraží o statisíce. Je skoro jisté, že porostou základní ceny energií, vody a tepla. Musíme počítat i se zvýšenými náklady na zdravotní péči a léky v souvislosti s chystaným zvýšením spoluúčasti pacientů. Bydlení a potraviny nás stojí v současnosti téměř polovinu pravidelných výdajů domácností a je velmi pravděpodobné jejich další zvyšování. A těmto výdajům se nikdo neubrání. Bydlet a jíst se musí. Budeme muset v rodinách snížit další osobní výlohy. Omezíme své sportovní a kulturní aktivity? Budeme méně číst noviny a knihy, méně kupovat oblečení, zrušíme odpočinkové dovolené? Pak se to projeví v menších příjmech výrobních firem, živnostníků, prodejců, poskytovatelů služeb. Těžce postižen bude například cestovní ruch, který zatím přináší státu podstatný zisk a nemalé části obyvatelstva obživu.

Bohužel mne neuklidňuje ani tvrzení, že všechen zisk ze zvýšení DPH půjde na důchody. Naše zkušenosti mluví o tom, že přinejmenším část těchto prostředků končí různými cestami na zcela jiných kontech nebo v černých dírách.

Jiří Běhounek,

hejtman kraje Vysočina